Halo Wars 2

recenze  27
Martin Šmíd, 16. 2. 2017 9:01
Halo je především série několika akčních first-person her, většinou s Master Chiefem v hlavní roli, ale před několika lety vydal Microsoft i docela povedený spin-off Halo Wars. Jednalo se o strategickou hru v reálném čase, s níž vývojáři z dnes už zaniklo studia Ensemble ukázali, že tento žánr s trochou péče může být zajímavý a hlavně dobře hratelný i na konzolích, přesněji na gamepadech. Hra si odnášela slušné známky v recenzích, a celkem dobře si vedla i u hráčů. Ostatně Microsoft v tiskových zprávách uvádí, že se jedná o nejúspěšnější konzolovou strategii. I přes tento úspěch si ale fanoušci museli na pokračování počkat dlouhých osm let. Každopádně je konečně tady, Microsoft s ním má velké ambice, takže se můžeme podívat, jak dopadlo.

Recenzovaná verze: Xbox One

Halo univerzum je obrovské, není součástí jen hlavní série, ale také řady knížek, komiksů a tak dále, takže vývojáři ze studií 343 Industries a Creative Assembly měli, co se příběhu týče, hodně volnou ruku. Nakonec se rozhodli nenavazovat na hlavní sérii, ale napsat svůj vlastní příběh odehrávající se někdy po Halo 5, točící se kolem posádky lodi Spirit of Fire a jejího kapitána Jamese Cuttera. Hned na začátku budete svědky, jak se zrodí zcela nové a hlavně obrovské nebezpečí v podobě zlého a charismatického padoucha Atrioxe a jeho armády Banished, jehož plány pochopitelně nejsou úplně v pořádku. Atriox budí na začátku velký respekt a je snadno zapamatovatelný padouch i v rámci univerza, jen mi postupně přišlo, že vývojáři nedokázali využít celý jeho potenciál, jako by si ho schovávali do případného pokračování. Což je ostatně vidět i na poněkud otevřeném závěru, který může někoho lehce zklamat. Jinak je příběh určitě fajn, kromě Atrioxe má spoustu dalších dobře napsaných a zahraných postav a zajímavých zvratů a událostí. Příběh je vyprávěn nejen během misí různými rozhovory a intely, ale také skrze výborné CGI filmečky od studia Blur.

Kampaň, kterou si můžete zahrát i v online kooperaci s kamarádem, což je mimochodem celkem fajn novinka, je asi to první, co spustíte. A určitě se jí vyplatí na začátku věnovat pozornost, stejně jako tutoriálovými misím, které vám srozumitelně vysvětlí ovládání i základní herní mechanismy. Každopádně samotná kampaň se skládá z dvanácti misí, v nichž se budete bránit útokům protivníka, případně ničit jeho základny, zabírat body na mapě a tak dále, takže náplň je hodně rozmanitá a nestane se, že byste se nudili. Navíc se skvěle seznámíte se základy hry i jejími herními režimy, abyste měli usnadněn vstup do toho hlavního, co Halo Wars 2 nabízí. Kampaň jako taková je ale určitě slušná, i když ne bezchybná, a klidně zabaví na zhruba šest hodin, samozřejmě záleží na tom, jakou si zvolíte obtížnost, a jestli budete třeba hledat lebky nebo intely s dalšími informacemi, kterými si obohatíte příběhové pozadí, což mimochodem doporučuji. I tak ale může někoho délka zklamat, protože ve srovnání s prvním dílem, na jehož remake se brzy podívám, je kampaň rozhodně kratší, a navíc nepřináší nic vyloženě nového.

Strategické hry jsou doménou hlavně PC, kde je možnost je ovládat skrze myš a klávesnici, a co si budeme nalhávat, gamepad pro ně není tou nejlepší volbou. I možná proto se podobných strategií na konzolích moc neobjevilo. Už první díl Halo Wars ovšem ukázal, že i strategie na konzolích může být době ovladatelná gamepadem, zvláště když se v ní pro něj přizpůsobí celý interface a herní mechanismy, a druhý díl to jenom potvrzuje. Halo Wars 2 se na gamepadu ovládá velmi dobře, jednoduše a hlavně rychle se dá obsluhovat nejen základna a s ní spojené další budovy, ale také jednotky na bojišti, které si můžete rozdělovat do skupin, také je možné se různě po mapě přesouvat pomocí D-padu. S ovládáním jsem tedy neměl za celou dobu hraní problém, byl jsem možná i překvapen, jak dobře se na něm Halo Wars 2 hraje, a nemám třeba potřebu ho zkoušet na PC (hra podporuje mimochodem program Xbox Play Anywhere, takže nákupem získáte Xbox One i Windows 10 verzi). Vývojáři pro vyladění hry na gamepad udělali maximum.

Povedený multiplayer
Ačkoliv příběhová kampaň slouží jako takový větší tutoriál, rozhodně vás naplno nepřipraví následně do toho hlavního v podobě multiplayeru. Herní mechanismy jsou totiž daleko komplexnější a propracovanější, než by se mohlo na první pohled nebo z kampaně zdát. Najednou v multiplayeru (vývojáři připravili i klasický Skirmish proti hodně agresivně hrající AI) nejste omezováni úkoly, můžete si jet podle sebe a navíc se vám odemkne hromada dalších možností, jak útočit na protivníka, případně se proti němu bránit. Začnete více využívat vylepšování jednotek, upgrady budov a zároveň budete více používat rozmanitější a hodně důležité speciální schopnosti jednotlivých velitelů, které kolikrát ušetří vaše jednotky, a zároveň budou mít ničivý dopad na vašeho protivníka. Výběr správného velitele je tedy hned na začátku klíčové, protože se neliší jen svým hlasem, ale také několika speciálními vlastnostmi.


Popravdě už první multiplayerová hra, v níž jsem byl naprosto zničen, mi ukázala, že se mám ještě hodně co učit. Halo Wars 2 tedy rozhodně není jednoduchou očesanou strategií, ale svými propracovanými herními mechanismy bych ji dokonce srovnal s oblíbeným a dle mého stále v mnoha směrech nepřekonaným Command & Conquer: Generals, jen ve sci-fi univerzu. I proto nečekejte, že se vše naučíte v několika hodinách, ale pokud vše ovládnete, čeká vás sice nikterak originální, ale dobře hratelná strategie se spoustou strategických možností, které pokud propadnete, určitě se od ní nebudete moci odtrhnout po následující týdny. Halo Wars 2 pochopitelně na konzolích v rámci žánru moc velkou konkurenci nemá, ale dokážu si představit, že by mohlo uspět i na PC, kde ovšem bude muset bojovat s kolikrát i ještě kvalitnější konkurencí v podobě Starcraftu, Warcraftu a dalších her. Až čas ukáže, jestli se dokáže více prosadit, předpoklady k tomu celkem má.

Multiplayer v současnosti nabízí tři herní režimy, do nichž se můžete pustit v módech 1 vs. 1, 2 vs. 2 a 3 vs. 3. Mezi režimy je jednak klasický Deathmatch, v němž je úkolem jen zničit základnu protivníka a zlikvidovat mu všechny jednotky, tak Domination a Strongholds. Domination je klasický Control, v němž se s protivníkem přetahujete o tři body na mapě, čím víc jich máte, tím více získáváte bodů. Vyhrává ten, kdo dosáhne na požadovaný počet bodů. Režim Strongholds je podobný, jen se přetahujete s protivníkem v časovém limitu o počet základen, kdo jich bude mít ke konci více, vyhrává. Všechny tři režimy jsou zábavné, ke každému je nutné z hlediska strategie přistupovat trochu jinak, a i proto jsem přesvědčen, že se jen tak neohrají. I třeba díky povedenému a zajímavému designu jednotlivých map, na nichž všechny mnohdy epické bitvy probíhají. V současnosti je map osm a jsou rozmanité, co se prostředí i rozvržení týče.Do budoucna snad další přibudou, ostatně hra obsahuje Season Pass.

Vývojáři ze studia Creative Assembly připravili pro Halo Wars 2 ještě jeden samostatný režim. Jedná se o kartičkový Blitz, v němž jste vždy hozeni na mapu, přičemž jednotky, speciální útoky a další možnosti získáváte skrze odemknuté kartičky, které si můžete během hraní vyvolávat za speciální měnu ze zásob, nacházejících se na mapě. Režim jistě na první pohled zajímavý, ale popravdě, moc mi k srdci nepřirostl. Jako občasné pobavení asi poslouží dobře, ale raději dávám přednost klasickému multiplayeru/skirmish režimu, v němž je možné naplno využít herní mechanismy hry. Zde jste omezeni kartičkami, které si postupně odemykáte za plnění výzev, případně skrze mikrotransakce.

Protože Halo Wars 2 ještě nevyšlo, mohl jsem otestovat jen několik her v online multiplayeru. Vše běželo velmi dobře, žádné lagy jsem nezaznamenal, ani jiné problémy. Věřím, že tomu tak bude i po vydání, ostatně Microsoft bere kvalitu zážitku velmi vážně a hodlá se s Halo Wars 2 prosadit i na eSport scéně. Hra má navíc vlastní dedikované servery.

Uspokojující audiovizuální zpracování
O dech beroucích filmečcích jsem se už zmínil, ale jak je na tom samotné vizuální zpracování během hraní? To bych označil za uspokojující. Nejde pochopitelně o nejhezčí hru na současných konzolích, ale i tak kvalita prostředí je dostačující, stejně tak jednotek a sem tam dokážou udělat radost pěkné efekty, třeba výbuchů. Je očividné, že se vývojáři zaměřili hlavně na framerate, aby byl stabilní i během těch největších bitev, a zážitek tak byl co nejlepší, což se jim ve výsledku i po většinu času povedlo. Jen mi vadilo, že během kampaně mi hra dvakrát úplně zamrzla, a sem tam měla tendenci se i zasekávat třeba na 5 vteřin. Tento problém jsem bohužel nedokázal za celou dobu hraní vyřešit, naštěstí v multiplayeru nebo Blitz režimu se neopakoval. Že by vývojáři věnovali optimalizaci kampaně daleko menší péči? V tomto odstavci ještě zmíním hudební doprovod. Halo série je charakteristická i výborným hudebním doprovodem. U Halo Wars 2 je soundtrack určitě kvalitní, ale přijde mi, že má oproti klasickým velkým dílům řadu nevýrazných skladeb, které si nezapamatujete ani na několikátý poslech. I u hudebního doprovodu tedy platí to, co u vizuálního zpracování. Neurazí, ale ani nenadchne.

Halo Wars 2 je dobrá strategie, která ačkoliv nepřináší do žánru nic nového, uspokojí kampaní se zajímavým příběhem, ale hlavně zábavným a svým způsobem i návykovým multiplayerem se spoustou strategických možností, ať už budete hrát jakýkoliv režim. Jen Blitz mi přijde po delším hraní nezajímavý, navíc doplněn o dnes tolik nepopulární mikrotransakce, a určitě zamrzí i řada technických chyb, kterými hra nyní na startu trpí, hlavně v kampani. Halo Wars 2 je každopádně dobrou ukázkou toho, že tento na konzolích dosti opomíjený žánr může fungovat i na gamepadu. Budete se bavit, ať už jste fanoušci strategií nebo Halo série, všem jsou dveře otevřené.

Halo Wars 2

xone
Microsoft, Creative Assembly/343 Industries
Datum vydání hry:
21. 2. 2017
Žánr:
Real Time Strategie (RTS), Strategie
KARTA HRY
8/10

Komentáře