Není pochyb o tom, že Polyphony Digital spolu s Kazunorim Yamauchim zaznamenali obrovský úspěch jejich prvního velkého potomka se jménem Gran Turismo, a tak bylo nadmíru jasné, že se dříve nebo později začne uvažovat nad pokračováním. Inu, ze hry vyšlo pokračování, z pokračování série až k celé značce, která je jedním z hlavních důvodů, proč mít doma konzoli od Sony. Gran Turismo 2 (dále jen GT2) je vlastně totožná hra jako první, ”pouze” trochu přifouknutá do větších rozměrů. Jenže slovíčkou ”pouze” má v tomto případě několik významů.

Každé Gran Turismo je prakticky stejná záležitost, co se týče začátku hry. Po vložení prvního disku a spuštění hry vás překvapilo nádherné intro, které si rádi pustíte i dnes, následná prohlídka menu a zjištění, že nemáte peníze na nic pořádného, a navíc nemáte ani kde závodit. Správně, potřebujete řidičskou licenci. Vaším úkolem bylo plnit mnoho praktických zkoušek, jako je správné a dobře časované brždění, zatáčení pod plynem, nebo manévrování auty v krizových úsecích. Museli jste se tedy prokousat licencemi C, B, A včetně poslední S, ve které jedete proti času s danými auty na daných tratích. Místy opravdu vypečená záležitost. Každý z dokončených testů vám tedy zaručoval přístup do rozdílných soutěží a šampionátů, které se samozřejmě lišily v obtížnosti a finanční injekci za vítězství. Po dokončení S licence se otevřel „Event Sythesizer”, což je vlastně náhodný generátor závodů, který se řídil typem auta, které máte aktivní a připravené pro závod. Takto vás tedy hra hodila proti náhodně vygenerovaným soupeřům na náhodně vygenerované tratě.

Ve hře jste měli možnost utratit své těžce vyhrané peníze za téměř 650 vozů od 36 světových automobilek ze všech koutů světa. To je slušná nálož oproti 178 vozům minulého dílu. Máte rádi malá autíčka do města? Jasně, máme pro vás Volkswagen. Toužíte po německé preciznosti těžkých sedanů? Máme tu pro vás BMW, Mercedes – Benz a mnoho dalších značek. Ale třeba jste člověk, kterému v žilách koluje modrá krev, a toužíte po charizmatických angličácích. Ano, Aston Martin je na skladě. Bylo by nesmyslné jmenovat všechny značky, takže se spokojte s výrazem „mnoho”, který krásně vystihuje tuto hru. Postupně jste prošli přes malá sportovní auta až po závodní speciály, které by vám utrhly ruce při snaze je zkrotit v reálném životě.

Tuning vozidel aneb „prachypojídající” nutnost kupování nových a nových dílů do vašich motorových miláčků je zpět a v ještě lepší formě než předtím. Vaše auto jste mohli vylepšit v mnoha aspektech, od chipu motoru, nového výfukového potrubí, až po nový motor nebo turbo, nemluvě o možnosti konkrétního ladění podvozku a dalších blbinek, které prozatím ještě nebyly tak důležité, avšak kdo věděl kam sáhnout, byl napřed před ostatními. Hodnota vozu tedy stoupala nepřirozenou rychlostí až k hranici, kde už nemůžete na vaše auto pověsit ani voňavý stromeček.

Co je více? Jedenáct nebo dvacet sedm? Samozřejmě druhá možnost, která charakterizuje počet tratí v GT2, který se rozrostl z původních jedenácti z prvního dílu. Ke smyšleným tratím přibyly i reálné předlohy jako Laguna Seca s legendární zákeřnou „Corkscrew” zatáčkou, na které si prvně mnoho lidí vylámalo ozubená kolečka jak v reálu, tak ve hře, nebo dále Pikes Peak Downhill, ve které se honíte s časem při výjezdu legendárního kopce Pikes Peak. Překrásné vzpomínky. Samozřejmostí jsou obrácené verze okruhů, včetně jejich zákeřných alternativ.

Byla by škoda nezmínit celkem pěkné a originální menu v „Simulation” režimu, jenž tvoří mapu města, na které jsou ikonky v podobě závodů, garáže, myčky aut, autobazary, nebo automobiloví dealeři. Interakce s prostředím v menu je prakticky velmi příjemná a pohodlná, pouze neustálé a nutné změny aut se staly otravnými, leč nutnými. „Simulation” režim je první ze dvou modů, které jste obdrželi v balení na dvou CD. Jedná se o kariérní režim, ve kterém stoupáte na vrchol díky vítězení v šampionátech s následným získáváním nutných procent. Dodávám, že evropskou PAL verzi hry bylo možné dokončit na 100.9 % díky přítomnosti automobilek Vauxhall i Opel. Opel = Vauxhall ve Velké Británii. Závodů bylo opravdu mnoho - od základních turnajů, přes profesionální ostré závody, až po ty tovární, kde jezdíte proti dalším pěti soupeřům ve stejných vozidlech a podmínkách. Na druhém disku se nachází režim „Arcade”, ve kterém máte několik aut rovnou k dispozici, další jste odemykali vítězením na vyšších obtížnostech. Navíc jste si mohli zajezdit ve dvou lidech na rozdělené obrazovce.

Dovolím si stejně jako v prvním případě říci něco o údajích prodejnosti GT2. Hra vycházela celkově ve třech várkách, konkrétně 11.12. 1999 v Japonsku, o necelé dva týdny déle v US a 28.1. 2000 v EU. Není tomu poprvé, postupem času se z tohoto stylu vydávání her stala tradice, a ne jen u GT. Za tu dobu se prodalo necelých deset milionů kopií, což je úžasný výsledek, stejně tak jako hodnocení, která hra obdržela od všech herních serverů. Tato hodnocení se pohybovala na hranici 100%. Kladně samozřejmě.

Pokračování se vydařilo na výbornou, bylo přijato velmi pozitivně, navíc obsahovalo velkou porci zábavy na opravdu dlouhou dobu, prakticky do vydání dalšího dílu. Stejný recept v novém balení a úspěch byl zaručen, což se mnohdy nestává. Doporučuji znovu zahrání hry, jelikož se budete bavit i po tolika letech.