Far Cry 6

recenze  42
Martin Šmíd, 6. 10. 2021 13:05
Letos je tomu už sedmnáct let, co se na trhu objevil první Far Cry. Ten tehdy fanoušky akčních her ohromil svoji vizuální prezentací, ale také velkým otevřeným světem a také zábavnou hratelností. Studio Crytek následně značku prodalo Ubisoftu, který z ní udělal jednu ze svých hlavních sérií. Od té doby se pravidelně dočkáváme nových dílů i různých spin-offů, držící si velmi slušnou kvalitu, ačkoliv jsou i hráči, kteří sérii nemohou přijít na chuť a pravidelně ji i kritizují za minimum inovací. Zatím každý Far Cry nabídl vlastní originální prostředí, ale také nějakého toho velkého charismatického padoucha, jenž terorizoval všechny ostatní. Naposledy jsme tu měli Far Cry 5 odehrávající se v Montaně, kde místní obyvatelé byli pod útokem sektářského spolku, který vedl fanatický Joseph Seed se svoji vyšinutou rodinou. Pátý díl byl pro Ubisoft trefou do černého svým tématem a zasazením. Několik dní po vydání se z něj navíc stala jedna z nejrychleji prodávaných her tohoto vydavatele v celé jeho historii. Dalo by se říci, že patřím mezi fanoušky série a zatím se nestalo, že by mě nějaký díl zklamal. Možná je to i z toho důvodu, že mi koncept otevřených světů od Ubisoftu více méně sedí. I proto jsem se těšil na Far Cry 6, u něhož vývojáři neskrývali své vysoké ambice a od oznámení slibovali, že půjde o doposud největší a nejpropracovanější díl celé série. I proto neváhali učinit půlroční odklad, aby mohli vše dotáhnout. A jak vše dopadlo? To se dozvíte níže.

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Všechny Far Cry hry od Ubisoftu mají mnohé společného. Určitě je to samotná dost charakteristická akční hratelnost stavějící na velké volnosti, ale také využívání rozsáhlého arzenálu zbraní, případně hlavní motiv příběhu točící se kolem záchrany utlačované země, které vládne nějaký ten psychopat nebo diktátor s rukou neustále na spoušti a neštítí se provádět opravdu příšerné zločiny. Far Cry 6 tohle hlavní téma neopouští, jen vše přesouvá na tropický karibský ostrov Yara, takže pokud čekáte od příběhu něco vyloženě nového a originálního, co jste doposud v rámci série neviděli, budete zklamáni. Odsoudit příběh předem by ovšem nebylo moudré, protože ten je ve výsledku i přes opakující se motiv rozhodně kvalitní, zajímavý, má řadu nečekaných zvratů a momentů, ale také dobře napsané vedlejší postavy s různými motivy a historií, s nimiž budete jako hlavní hrdina Dani Rojas spolupracovat na připravované revoluci. Zajímavostí je, že hlavním hrdinou může být muž nebo žena, výběr je jen na hráči. Já si vybral ženskou verzi, která mi ve výsledku do zasazení i k vedlejším postavám seděla daleko více než mužská varianta. Příběh jako takový se mi líbil a má hned několik silných momentů a hlavně naprosto strhující konec, který jsem si neskutečně užil. Navíc je psán dospěleji, takže vývojáři nešetří násilím, ale také dobře vědí, kdy je třeba ho nutné odlehčit skrze humor.

Příběh má i ovšem jednu docela podstatnou slabinu, a tou je hlavní padouch v podobě diktátora "El Presidenta"Antóna Castilla, jehož hraje herec Giancarlo Esposito (Mandalorian, Perníkový táta). Ubisoft ho od oznámení prezentoval jako jeden z velkých taháků hry, a i proto jsem se na ni celkem těšil, a určitě nejsem sám. Musím ale říci, že ve výsledku mu není věnován tak velký prostor, jak bych si přál, je spíše figurkou v pozadí a během hry má jen několik málo scén. Větší prostor je mu věnován až na samotném konci, kdy se ukáže, jak krutý opravdu je, ale během předchozích zhruba 30 hodin je dost nevýrazný a pokud by se o něm nemluvilo, ani byste možná nevěděli, proti komu bojujete. Když se navíc Antón Castillo objeví na scéně, je dost chladný a vypadá to, že má vše dost na salámu. V seriálu nebo filmu může takové chladné vyobrazení fungovat, ale ve hře už nikoliv, protože od padoucha čekáte daleko větší zapojení a nějakou reakci na předchozí události a činy hlavního hrdiny. Když si vezmu, jací padouši ve Far Cry byli, Antón Castillo se mezi ně rozhodně nezařadí. Je to z mého pohledu hodně promarněná příležitost, zvláště když vývojáři měli pro tuto roli tak skvělého herce.

Ubisoft v posledních letech razí cestu co největších herních světů, které mají hráče ohromit svoji rozlohou a nabídnout nebývalou volnost se stovkami misí a různých aktivit. Musím se přiznat, že nejsem fanouškem této cesty, jsem toho názoru, že někdy méně je více, člověk se pak může více soustředit na příběh či další aspekty hry. Když jsem poprvé uviděl ve Far Cry 6 rozlohu ostrova Yara, udělalo se mi vyloženě špatně a do očí mi vytřískly slzy. Navíc jsem začal přemýšlet, jestli za ten týden, který na napsání recenze mám, je vůbec v lidských silách dohrát nejen hlavní příběh, ale také vše ostatní důkladně otestovat. Mapa Far Cry 6 je na první a vlastně i všechny ostatní pohledy opravdu obrovská a bezpochyby jde o jeden z největších světů, jaký v Ubisoftu vytvořili. Svět, v němž není problém se ztratit, a to nyní myslím i v dobrém. Svět Far Cry 6 je totiž navržen tak, aby v něm sám hráč začal žít a řešil jeho problémy.

Pro ostrov Yara se vývojáři nechali inspirovat očividně Kubou, a tak má tropické podnebí, je pokryt lesy a různými plantážemi, do toho jsou sem tam farmy, vojenské základny, menší vesničky a úplně nahoře je hlavní město Esperanza, které sice není tak velké, jak by se mohlo z ukázek zdát, ale nabízí úplně jiné prostředí a jde o příjemné oživení. Jediné, co bych vytkl, tak je skutečnost, že Esperanza je město duchů a není vůbec tak živé, jak se nás snažily přesvědčit různé CGI filmečky a trailery. Obyvatelé jsou očividně někde zalezlí a město moc nežije. Během hraní jsem i proto měl pocit, že zachraňuji ostrov jen pro pár komunit roztroušených po ostrově, ale ne nějaké velké obyvatelstvo, které by bylo utlačováno. I když je mapa hry Far Cry 6 obrovská a asi není v lidských silách ji celou prozkoumat, musím ocenit, že nijak neutrpěla její kvalita. Ačkoliv je prostředí více méně všude stejné, má řadu zajímavých míst, rozmanité lokace a dobrý design. Vývojářům z Ubisoftu se tak povedlo vytvořit nejen největší mapu v historii série Far Cry, ale dost možná i svým způsobem nejpropracovanější.

Ostrov má navíc i dobrou infrastrukturu, takže je možné se prakticky všude dostat nějakým tím vozem, ale také na koni. Tito čtyřnozí pomocníci jsou celkem rychlí, ale přišlo mi, že často se zasekávají a nechtějí skákat ani z malých výšek. I proto je klasické auto, motorka či čtyřkolka dle mého názoru lepší volbou. K řízení nechybí ani různé lodě nebo skútry, hodně jsem využíval k rychlému přesunu helikoptéry. Z předchozích řádek je ale patrné, že ty nejsou jedinou rozumnou volbou, jak se po ostrově přesouvat, jako tomu bylo u posledního Ghost Recona. Zastoupena jsou i klasická letadla, ale ta se ovládají trochu hůře a přistávat s nimi není tak jednoduché, takže jsou spíše jen doplňkem vozového parku. Ovládání vozidel je jinak jednoduché, čistě arkádové, což ale asi nikoho moc u akční hry nepřekvapí.

Ostrov Yara je rozdělen na tři obrovské části, kdy v každé je nutné získat podporu pro svou revoluci a svržení Antóna Castilla. To ale nebude jednoduché, protože každý region ovládá i nějaký ten zloduch, který páchá nehorázné zločiny, a je nutné ho proto zlikvidovat. Z čeho jsem byl příjemně překvapen, tak jsou úkoly v rámci celé hlavní kampaně. Ty jsou propracované, zajímavé a hlavně rozmanité. Ano, některé motivy, jako jsou infiltrace či bránění hackovaného počítače před protivníky se sem tam opakují, ale jinak jsem neměl pocit, že bych dělal pořád dokola to samé. Hra pořád servíruje něco nového, neokoukaného a tak se nemusíte bát, že by plnění úkolů sklouzlo do nějaké nudné rutiny.

Kvalitní nejsou jen hlavní úkoly, ale i vedlejší příběhové linky pro obyvatele Yary, které se tak určitě vyplatí plnit. Hlavní část krásně obohacují a některé svoji kvalitou a náplní dokonce předčí mise z hlavní kampaně. Třeba mise s kohoutem  Chicharrónem jsou parádní a hraje během nich navíc i velmi dobrá hudba. Ostatně soundtrack hry Far Cry 6 je vůbec skvělý a obsahuje řadu krásných skladeb. Stojí za ním brazilský skladatel Pedro Bromfman, jenž skládá hudbu hlavně pro seriály a filmy, no a na Far Cry 6 je to hodně znát, protože nejde o takový ten klasický nevýrazný herní soundtrack. Sem tam si ale odskočil i k hrám a v minulosti jsme mohli jeho hudbu slyšet třeba v akční hře Max Payne 3.   

Kromě klasických hlavních a vedlejších úkolů, které překvapily svoji kvalitou a rozmanitostí, nechybí ve Far Cry 6 ani další aktivity, klasické pro hry s otevřeným světem. Pro zvyšování reputace můžete zabírat základny protivníka, obsazovat strategické checkpointy na silnicích, díky čemuž přisluhovači diktátora budou mít značně ztížený pohyb po silnicích, případně se pokoušet získat zásoby s důležitými materiály. Když jsem Far Cry 6 dohrál, byl jsem upozorněn, že v následujících týdnech budou do hry přidávány speciální eventy a nové cíle k likvidaci. Dnes časně ráno byl spuštěn první event, během něhož je nutné znovu zabrat základy či obsadit silniční body, po čemž se zpřístupní možnost zabít nového padoucha. Za to jsem byl odměněn nejen hromadou XPček a herní měnou, ale také docela pěknou exkluzivní pistolkou. I když tyto eventy vyloženě nic nového nepřináší, je jistě fajn, že je díky nim možné se v následujících týdnech do Yary vrátit a řešit další problémy, které budou součástí post-launch podpory. Vývojáři plánují i v rámci Season Passu tři dodatečná rozšíření, ale ty nebudou součástí základního Far Cry 6 zážitku. Podle informací se budou odehrávat ve vlastním prostředí a zahrajeme si v nich za tři největší padouchy Far Cry série.

Když vyšel Far Cry 5 a následně spin-off Far Cry: New Dawn, bylo očividné, že se vývojáři čím dál více přiklání k RPG prvkům jako u série Assassin’s Creed, takže hlavní hrdinové levelovali, získávali nové aktivní i pasivní dovednosti a nepřátelé měli nad sebou ukazatele zdraví. Musím se přiznat, že mi tento směr moc nevadil, ačkoliv měl i několik nedostatků. Hardcore fanoušky série ovšem RPG mechaniky moc neoslovily, takže se vývojáři rozhodli ve Far Cry 6 vrátit ke klasičtějšímu podání a hra rozhodně není RPGčkem, vlastně je spíše jen čistokrevnou akcí. A musím nyní říci, že tento návrat spíše k akčním kořenům, jenž je pro sérii charakteristický, byl nakonec správné rozhodnutí. Jak postupujete příběhem, ale také plníte vedlejší aktivity, neroste vám level hlavního hrdiny, ale pouze reputace, díky níž získáváte přístup k lepším zbraním i doplňkům, a zároveň tím i získáváte vlastní zkušenosti, abyste věděli, jak přelstít stále silnější protivníky. Žádný strom s dovednostmi hra neobsahuje, hlavní hrdina vše důležité umí od začátku. Jen nepřátelé si drží ukazatel zdraví a hodnosti, ale pokud máte dostatečnou reputaci, každý jde k zemi s dobrou zbraní na kulku do hlavy, ať už má na ní helmu nebo ne.

I když hra přišla o většinu RPG mechanik, pořád má hratelnost velkou hloubku, a to především díky zbraním, kterých je několik desítek, možná stovek, přičemž si je postupně odemykáte, jak prozkoumáváte Yaru či plníte hlavní nebo vedlejší úkoly. Rukama vám projdou pistole, smgčka, samopaly, brokovnice, pušky, kulomety, dokonce jsou přítomny luky či kulomety a raketomety. Každý si zde určitě vybere svého favorita. Zbraně je možné najít ve dvou verzích. První jsou klasické verze, které je možné si v kempech u stolu modifikovat o vlastní příslušenství, ať už jde o tlumiče, zaměřovače či náboje, které mohou zapalovat protivníky, případně mu prorazit i silnou zbroj. Vylepšování zbraní je naprosto klíčové, má velkou hloubku a je vidět, že si vývojáři na tomto aspektu hry dali velmi záležet. Kolikrát je tak možné vytvořit naprosto unikátní zbraň. Tu je možné následně i kosmeticky zkrášlit, ať už o nějaký ten skin či přívěšek. Musím říci, že systém vylepšování a úpravy zbraní mi přišel velmi podobný tomu, co je možné vidět u Tom Clancy's Rainbow Six Siege nebo série Ghost Recon, jen je tu ještě více možností. Kromě klasických zbraní je možné najít i unikátní, které mají předem daná silná příslušenství a nelze je upravovat, ale vzhledem k tomu, že jsou kolikrát hodně silné, není to ani třeba. Kromě klasických zbraní vývojáři připravili ještě několik dost speciálních pojmenovaných zbraní, které bych přirovnal k exotickým zbraním z Destiny, alespoň co do funkčnosti. Přišlo mi ale, že většina z nich není ve výsledku použitelná, a když jo, hratelnost spíše trochu kazí.

Protože je Far Cry 6 akční hra, nejdůležitější jsou střety s protivníky. Ty je možné likvidovat za pomoci zbraní s tlumičem či krásnou naleštěnou mačetou pěkně potichu, ale také klasickým Rambo stylem, kdy se vše zvrtne v krvavá jatka, během nichž padnou desítky příslušníků Castillovi armády, ale také bude zničeno několik vrtulníků, obrněných humrů nebo tanků. Ať už jsem si vybral dle situace jakýkoliv styl hraní, musím říci, že jsem si střety s protivníky užíval, a to i díky povedenému gunplay systému, vyladěnému ovládání a dobrému pocitu ze střelby jako takové.

Vývojáři se rozhodli hratelnost obohatit o možnost mít zvířecího protivníka. Už na začátku jsem dostal velkého krokodýla Guapa, který dokáže trhat protivníky na kusy, je rychlý a docela dobře se hodí do jakékoliv situace. To pejsek Chorizo, jenž nemá zadní nohy a místo nich jakýsi povoz, se sice stal tváří hry během propagací, ale v boji moc uplatnění logicky nemá. Hodí se ovšem pro hledání truhel, a vlastně má jiné přednosti. Nejvíce jsem si oblíbil kohouta Chicharróna, která je rychlý a dokáže během hektických střetů udělat pořádný rozruch. Zvířecích pomocníků je více a krásně hru doplňují, určitě si každý najde svého favorita. Zde vám ale už neprozradím, o koho se jedná, abych nezkazil případné překvapení.

Velkým tématem ve Far Cry 6 je umělá inteligence, ať už NPC postav nebo nepřátel. Třeba nepřátelé se občas zachovají neuvěřitelně inteligentně, ale občas nad jejich chováním zůstává rozum stát. Během jedné z prvních misí jsem byl překvapen, když jsem zastřelil řidiče džípu, který mě pronásledoval, že na jeho místo automaticky vlezl spolujezdec a chtěl se pomstít za smrt svého kamaráda. V drtivé většině her by džíp byl vyřazen, zde ale mě taková reakce protivníka hodně zaskočila. Někdy nepřátelé i dobře spolupracují, ale pak jsou situace, kdy jen zmateně běhají po bojišti, marně hledají úkryt, případně se kryjí jen za překážkou a nic nedělají, takže čekají, až si pro ně dojdete. Tahle značná nekonzistence v umělé inteligenci je hodně charakteristická nejen pro sérii Far Cry, ale hry pro Ubisoftu obecně, a je obrovská škoda, že zde se opět tento problém vyskytuje. A hodně diskutabilní je i umělá inteligence třeba doprovodných NPC postav, které se zasekávají o překážky, stoupají si inteligentně do největší palby protivníka a tak dále. Dvakrát se mi navíc zasekla důležitá postava, která se nemohla vymotat třeba z balkonu, a tak jsem musel misi restartovat. No a řidiči, to je pak kapitola sama pro sebe. Že do mě napálil sem tam nějaký sebevrah v protisměru, jsem ještě toleroval, ale co se děje na silnicích Yary, pokud by tam fungovala policie, asi by se jen tak nezastavila. Hotové peklo.

Far Cry 6 bude asi většina hráčů hrát sólo a čeká je v tomto módu plnohodnotný zážitek. Vývojáři ale zakomponovali i kooperaci, takže si můžete kdykoliv na pomoc s hlavní misí či vedlejšími úkoly přizvat jednoho kamaráda. Vývojáři připravili pro kooperaci na launch i dvě speciální mise. Jedna se odehrává v jakémsi dinosauřím parku, druhá poblíž menšího letiště. Nápad na speciální kooperativní mise zní fajn, ale bohužel jsem byl zklamán z jejich kvality. Prostředí, v němž se odehrávají, je sice pěkné, ale obě mise mají stejnou náplň, která není moc nápaditá. Prakticky musíte jen dojít na opačnou stranu mapy, tam získat speciální zařízení a to dostat na začátek. Aby to nebylo tak jednoduché, získané vybavení je nutné ochlazovat ve vodě. Pokud by se totiž přehřálo, vybouchlo by a udělalo na mapě pěkný kráter. Do budoucna vývojáři slibují další mise, a já doufám, že budou o něco nápaditější. První dvě se vyplatí chodit jen kvůli získání speciální měny pro nákup zbraní a kosmetických doplňků, které jsou vázány na tento kooperativní mód.

Během posledního roku se ukázalo, že největší předností konzole PlayStation 5 není ani tak její velký výkon, ale hlavně gamepad DualSense, díky němuž je při jeho správném využití se doslova ponořit do her a užívat si je naprosto doposud nepoznaným způsobem. Od hry Far Cry 6 jsem popravdě moc velké využití nečekal, protože jde o multiplatformovou záležitost, ale nakonec jsem byl velmi příjemně překvapen. Vývojáři totiž dokázali skvěle využít nejen haptickou odezvu, díky níž cítíte každou vystřelenou kulku, odlišný povrch, po němž jedete autem, případně každé kopyto koně, ale také adaptivní spouště, simulující stisk reálné zbraně, případně pedály vozidla. Jde jen o malou ukázku toho, jak je gamepad využit, přičemž díky němu jsem se mohl do světa hry Far Cry 6 neskutečně ponořit a nedokážu si představit, že bych ji hrál na normálním gamepadu s dnes už dost zastaralými klasickými vibracemi. Před vydáním vývojáři moc využití DualSense nepropagovali, ale nakonec jde o jedno z nejlepších využití tohoto gamepadu, jaké jsem zatím ve first-person střílečkách viděl. Snad bude podobné využití ve hrách čím dál častější.

Hodně z vás je určitě zvědavá i na to, jak vlastně Far Cry 6 vypadá na konzoli PlayStation 5. Musím říci, že z vizuální stránky jsem tak odvařený nebyl a posun oproti předchozím dílům není na první pohled tak viditelný. Ano, jsou tu textury ve vyšším rozlišení, hezčí nasvícení, detailnější modely postav s lepšími animacemi, vývojáři přidali i více efektů, ale rozdíl není tak velký, jak by asi každý očekával. Vizuální stránka je ale pořád dle mého názoru nadprůměrná a rozhodně neurazí, zvláště když se podíváte na obrovskou rozlohu hry, navíc největší změnou je hlavně skutečnost, že Far Cry 6 běží po celou dobu naprosto stabilně v 60fps, a to i během těch nejnáročnějších scén, což má velký dopad na hratelnost, hlavně během akčních pasáží. Je skvělé, že tu máme konečně konzole, které zvládají takto obrovské hry s tímto frameratem. Pokud bych měl ani něco vytknout, tak je sem tam objevující se tearing, který moc dobrou reklamu hře nedělá. Není častý, ale sem tam si ho určitě každý všimne. Snad ho vývojáři v následujících dnech a týdnech ještě odstraní.  

Musím se přiznat, že jsem hodně dlouho váhal, kolik nakonec hře Far Cry 6 dám. Na jednu stranu vidím, že změn oproti předchozím dílům tu není tolik, hlavní padouch je dost nezajímavý a hra má i sem tam nějaký ten bug a rozporuplnou umělou inteligenci. Na druhou stranu jsem se ale po celou dobu velmi dobře bavil, ať už díky dobrému gunplay systému, velkému množství modifikovatelných zbraní, propracovaným úkolům, solidnímu příběhu i některým dobře napsaným postavám, a nesmím zapomenout ani na dobré využití gamepadu DualSense. Pokud se vám předchozí díky Far Cry nelíbily, šestý díl na tom určitě nic nezmění a není to hra pro vás, ale jsem toho názoru, že fanoušky nezklame. Yara nabízí dostatek možností dobře se bavit po desítky hodin, a vlastně se už těším, až se do ní znovu vydám a splním další výzvy, které vývojáři plánují na následující týdny. 

Far Cry 6

ps4xoneps5xsx
Ubisoft, Ubisoft Montreal
Datum vydání hry:
7. 10. 2021
Žánr:
Střílečka, Adventura
KARTA HRY
8/10

Komentáře