DriveClub

recenze  207
Martin Šmíd, 7. 10. 2014 15:00
Když bylo v roce 1999 založeno pod Sony Evolution Studios, vývojáři se hned vrhli na hry s licencí WRC, které na PlayStationu 2 patřily k tomu nejlepšímu, co se v rally žánru urodilo. Když následně Sony přišla o licenci, bylo rozhodnuto, že se vývojáři pustí na svoji vlastní značku, z níž se vyklubal arkádový MotorStorm, který vsázel hlavně na výbornou audiovizuální podívanou, ale samozřejmě i hratelnost byla skvělá, takže bylo jednoduché si všechny díly oblíbit. S nově vyšlou konzolí PlayStation 4 měli vývojáři daleko vyšší cíle, a to vytvořit závodní hru, která bude prošpikována nejrůznějšími komunitními možnostmi. Jestli se jim vše povedlo, zvláště když měli na vývoj o rok déle, se nyní můžeme podívat.

DriveClub vychází exkluzivně pro PlayStation 4 (obrázky pořízené pomocí SHARE tlačítka)

Vývojáři z Evolution Studios mají bohaté zkušenosti s žánrem závodních her, ostatně za éry druhého PlayStationu přinesli výbornou WRC sérii, na konzoli PlayStation 3 následně sérii Motorstorm, na níž mnozí hráči ani dnes nedají dopustit. V předchozích letech přišli do studia někteří noví vývojáři, především ze zkrachovalého studia Bizarre Creations, které stálo za skvělou závodní sérií Project Gotham Racing. I proto se mohli vrhnout na docela ambiciózní závodní hru Driveclub, která hned na začátku vysvětlí, že se vše točí hlavně kolem lásky k nádherným autům, a soutěžením v nich. Driveclub je totiž jedna velká soutěž, ať už pro jednotlivce, tak pro komunity hráčů.

Když se poprvé vrhnete na Driveclub, asi hned zamíříte do Kariéry, která se prakticky stará o hlavní část pro jednoho hráče. Kariéra neobsahuje nastavitelnou obtížnost, jako třeba u Motorstormu začínáte s lehkými závody a dalšími úkoly, ale postupně přituhuje, přičemž na závěrečné jízdy už musíte mít vše v rukou, jinak není šance zajet dobrý výsledek a budete akorát vztekle házet ovladačem, jako se to několikrát stalo mně. Navíc kariéra nutí hráče se do zajetých závodů vracet, plnit v nich postraní výzvy, aby se neustále připisovaly body do levelu, kterým si odemykáte do pozdějších těžších závodů lepší automobily, o čemž se ještě zmíním. Tyto postranní výzvy většinou spočívají v zajetí závodu ve stanoveném čase, případně zajet v nejvyšší rychlosti nějaký vybraný úsek, případně zadriftovat a nahrát co nejvíce bodů. Také je sem tam úkol i v tom, abyste se během závodu nedotkli soupeřů a nevyjeli z tratě, který patří už k těm těžším. Rozmanitost kariéry mi přišla velmi dobrá, vývojáři připravili nejen klasické závody, ale i sprinty, okruhy, které musíte zajet na čas, a také tu jsou driftovací výzvy. Vše se neustále točí, aby hra nezačala nudit, a vlastně jak jsem se do Kariéry ponořil, nemohl jsem se odtrhnout, dokud jsem ji nedohrál, což v poslední době dokázala jen malá hrstka her. Kromě kariéry samozřejmě máte volné jízdy, v nichž si vyberete auto, trať, nastavíte si několik dalších vlastností a můžete jezdit, jak se vám bude líbit. Zajímavostí je, že na tratích můžete sami vytvářet ostatním hráčům či kamarádům různé výzvy, a následně je vyzvat, aby vás překonali, což jen přidává na onom soutěžení. Výzvy můžete vytvářet i přímo klubům, k čemuž se ještě dostanu.

Během závodů, ať už v Kariéře nebo při volně vytvořených, se mi líbil velký důraz na komunitní zážitek. Prakticky za vše dostáváte během závodu body, také samozřejmě můžete o některé přijít, pokud bouráte, ale také je možné ve vybraných úsecích překonávat kamarády nebo hráče z celého světa. Hra každou trať vygeneruje trochu jinak, takže třeba na jedné budete muset v zatáčce překonat bodově driftováním kamaráda nebo vybraného hráče, pak zase je nutné překonat dalšího vybraného hráče v rychlosti nebo v držení ideální stopy. Protože se tyto menší výzvy neustále mění, hra je sama automaticky generuje, aniž by šly ovlivnit, dá se říci, že každý závod je trochu jiný na taktiku, pokud se je rozhodnete plnit, což se samozřejmě vždy vyplácí. Jen je tedy nutné být pro tyto výzvy připojen k internetu, aby mohla hra pracovat se statistikami ostatních hráčů, ale s tím se tak nějak musí počítat. Z elektřiny je nevyčte. Také se mi líbil onen zmíněný levelovací systém, kdy dostáváte body za čistou jízdu, rychlost, drifty a tak dále. Vývojáři menších výzvách a levelování skvěle navázali na sérii Project Gotham Racing a vše posunuli ještě na novou úroveň.

Hlavní otázkou před vydáním bylo, pro koho je Driveclub vůbec určen. Pokud máte rádi především arkádové ježdění jako Forza Horizon nebo Need For Speed, u Driveclubu vám zřejmě pšenka moc nepokvete, zatímco fanoušci trochu reálnějších závodních her by mohli najít zalíbení, ačkoliv Driveclub samozřejmě simulátor není. Může za to hned několik prvků, o nichž se hned rozepíši. Prvním je, že Driveclub stejně jako třeba Gran Turismo je především o dobře zvládnutých tratích, naučení se, jak správně najíždět do zatáček s různými typy vozidel, kdy přidat plyn, kdy naopak dupnout na brzdu (s nohou neustále na plynu nezajedete ani jeden závod). Navíc vývojáři neukazují nikde ideální stopu, na tu si musíte přijít sami, což je docela velká motivace, abyste se třeba jen o vteřinu vždy zlepšili. Jen tak zajedete trať v co nejlepším čase a máte šanci dojet do cíle jako první. A to i vzhledem k docela agresivní umělé inteligenci soupeřů, kteří vám nedarují metr na trati, o svoji pozici musíte tvrdě bojovat. Naučení se dobře ovládat auta a zapamatování tratí je ostatně klíčem k úspěchu, protože jakmile se vám nepovede v závodě jedna jediná zatáčka, máte prostě smůlu. V jiných moderních závodních hrách byste si daný moment přetočili, a pak třeba ještě desetkrát, v Driveclubu tuto možnost nemáte, takže po každé chybě zjistíte, že závodění není o napravování chyb, až když se stanou, ale o přípravě a samozřejmě snaze chybám předcházet. I díky tomuto se vrací do závodění ona napínavost, přitom hra neztrácí dynamiku a akčnost.

Ačkoliv je už Driveclub hotov, vývojáři v následujících týdnech a měsících budou skrze updaty zdarma přidávat zajímavé novinky, jako třeba Photo režim, Replay režim či tolik propagovaný déšť se sněhem. Máme se tedy na co těšit.

Vývojáři se navíc rozhodli, že hráči neumožní, aby se choval na trati jako dobytek, či mohl podvádět. Proto Driveclub obsahuje systém penalizací. Protože jsem hrál před nedávnem Forzu Horizon 2, chtěl jsem hned aplikovat podobný systém v zatáčkách, kdy do soupeřů prostě nalítnu, opřu se o ně a zatáčku vyberu. Zkusil jsem jednou a hned naskočila penalizace, čímž se auto zpomalilo a soupeři mě mohli předjet. Rovněž penalizace létají často za snahu zkracovat si trať přes trávu. Samozřejmě, penalizace nejsou zase tak brutální, ale celkem citlivé a trestají jen hráčovu snahu podvádět. Nedostanete trest, když chvilku jedete po trávě vedle tratě, ale jen když si viditelně zkrátíte cestu zatáčkou. To samé platí i pro bourání do soupeřů. Přetahování na trati o post je dovoleno, takovým tím lehkým ťukesem (jen ztratíte body za čistou jízdu), ale nesmíte viditelně chtít soupeře zlikvidovat, až pak dostanete trest, což je samozřejmě u takové hry v pořádku, když staví především na závodění, a ne dělání prasáren, které by mohly hlavně v multiplayeru otrávit ostatní hráče, kteří chtějí jezdit.

Umělá inteligence soupeřů samozřejmě připravená pravidla respektuje, a snaží se jezdit podle nich. Na trati jsou zdravě agresivní, když mohou, tak dokážou si i menší strkanicí pomoci, aby se dostali před vás. Umělá inteligence navíc nejezdí jen podle ideálních stop, a neslouží tedy jen jako komparz, ale protože riskuje, samozřejmě zdravě, dochází na tratích ke kolizím, kolikrát jsem třeba viděl vybourání soupeře tak, že vyletěl přímo z tratě. Protože chování protivníků je dost nepředvídatelné, nikdy nevíte, co vás čeká, a prakticky každý závod je unikátní. Tady vývojáři ukázali, že ani nepotřebují Drivatary a další vychytávky konkurence, vystačí si s dobře napsanou vlastní umělou inteligencí, která je rovněž hodně rozmanitá.

Hra Driveclubu nabízí něco přes padesát vozů světových značek, můžete se projet ve Volkswagen Beetle GSR, Lotus Evora S Sports Racer, Audi TT RS Coupé plus, Maserati GranTurismo MS Ctradale, Alfa Romeo 4C, Ferrari California, Aston Martinu V12 Zagato, Marussia B2, Ferrari 430 Scuderia, Savage Rivale GTR-S, RUF RT12R, BAC Mono nebo super rychlém McLarenu P1, který navíc má technologie KERS a DRS. Možná si říkáte, že je aut trochu málo, zvláště ve srovnání s konkurencí, což je pravda, navíc vývojáři se omezili jen na evropská auta, naštěstí mají alespoň výbornou kvalitu. Všechna auta jsou totiž vymodelována do posledního detailů, navíc mají výborně zpracované kokpity, takže bude spokojen i ten největší fanoušek. Vývojáři se rozhodli, že auta nebude možné tunit, abyste z nich neudělali nějaké nereálné plechovky, což může někomu vadit, na druhou stranu, auta v Driveclubu jsou už sama o sobě vytuněná z výroby, takže by asi nebylo férové je takto kazit. Změnit si můžete na jednotlivých autech jen polepy, které vyhráváte, nebo je možnost si vyrobit vlastní klubový, a v něm jezdit. Je jen škoda, že si nemůžete vytvářet jako ve Forze přimo vlastní originální polepy, jsou tu jen přednastavené. Ty tedy musí stačit, ale třeba vývojáři v budoucnu tuto možnost přidají. K autům musím ještě zmínit model poškození, který je jen čistě vizuální, vývojáři nechtěli kazit hratelnost tím, že by někdo závod třeba nedojel, což by se kolikrát určitě stalo. Musím ale říci, že vizuální model poškození je na špičkové úrovni, hezčí jsem zatím v jiné závodní hře neviděl, plechy se pěkně mačkají a je vidět na autě každý škrábanec, které dokážou odhalit nejen základní nátěr, ale i kov.

Všechna vozidla si neodemykáte za vyhrané peníze, ty v Driveclubu ostatně ani nevyhráváte. Auta se vám odemykají podle levelu řidiče, který vám roste tím, jak se vám daří na silnici. Ty nejlepší auta se navíc později odemykají i podle úrovně klubu, takže abyste mohli mít celou sbírku, a třeba i ty nejlepší a nejvzácnější kousky, musíte mít kamarády a s nimi jezdit a plnit výzvy, čímž jen vývojáři ukazují, že Driveclub je hlavně komunitní hrou, a právě tady tkví ta hlavní zábava, z vášně kamarádů pro nádherná rychlá auta.

Driveclub má nejen dech beroucí vizuální zpracování, které se stane do budoucna měřítkem pro všechny závodní hry, ale také pohlcující hratelnost.

Vývojáři z Evolution Studios nikdy neříkali, že by byl Driveclub nějaký simulátor, kterým opravdu není, na druhou stranu, není ani arkádou, vývojáři zvolili ideální zlatý střed. Jízdní vlastnosti každého vozidla odpovídají jeho reálnímu výkonu, hmotnosti, umístění motoru a dalším atributům, což má za následek, že každé auto se jinak ovládá a je třeba si s ním vždy zajet několik závodů, než budete vyhrávat nebo se pustíte do onlinu. Musím říci, že ačkoliv má Driveclub jízdní model někde mezi arkádou a simulací, je naprosto pohlcující, asi nejlepší, jaký jsem v tomto žánru zatím viděl, a i díky chováním jednotlivých vozů překonává nedávnou Forzu. Vývojářům se jízdní model povedl maximálně vyladit tak, aby byl přístupný nováčkům, ale pořád byla jízda výzvou i pro zkušenější hráče a měla prvky reálného řízení vozidla. Je vidět, že v posledním roce hlavně na intuitivním ovládání skrze DualShock 4 (hra podporuje i vybrané volanty Thrustmaster) a jízdním modelu vývojáři pořádně zapracovali, a je jen hodně málo věcí, které bych mohl vytknout.

Zatímco série Gran Turismo zatím nepřišla s kvalitnějším ozvučením vozidel a stále používá stejné zvuky, které prostě a jednoduše působí zastarale, to vývojáři z Evolution Studio ani zde nezklamali. Každé vozidlo má reálný zvuk, navíc neváhali i nahrát zvuky z několika úhlů, takže i když si budete přepínat pohled kamery, zvuk vozidla je jiný a pořád reálný, nic není uměle utlumeno nebo pozměněno, a na celkovém finálním dojmu je to sakra znát. Lepší ozvučení vozidel jednoduše v žádné jiné hře nenajdete, samozřejmě musíte mít kvalitní domácí kino nebo doporučuji Pulse sluchátka, a to si údajně vývojáři ještě schovávají několik es v rukávu, jakmile vydají update s deštěm a sněhem. I díky naprosto bezkonkurenčnímu ozvučení vozidel jsem vypnul během hraní hudbu na pozadí, i když i ta je samozřejmě kvalitní a k závodění se hodí (vývojáři ho vydali samostatně, můžete si ho zakoupit pokud se bude líbit - https://itunes.apple.com/gb/album/driveclub-original-soundtrack/id925924957 ). Ale když už si vývojáři dali tolik práce s ozvučením, byla by škoda ho přehlušit.

To bychom měli k autům, ale určitě se ptáte, kde všude budete závodit. Vývojáři připravili hned 55 tratí, po jedenácti situovaných do jednotlivých zemí – Kanada, Indie, Skotsko, Norsko a Chile. Přímo unikátních 55 tratí není ve hře, některé mají různé verze nebo jsou zrcadlově obrácené, ale i tak tu najdete přes tři desítky unikátních tratí, což je jistě číslo, které zaslouží pochvalu, navíc další tratě hodlají vývojáři přidat v brzké době zcela zdarma. Co rozhodně zaslouží vypíchnout, je samotný design jednotlivých tratí, který je naprosto ohromující. Tratě jsou pěkné, mají spoustu nádherných detailů, díky nimž si budete moci konečně říci, že hrajete next-gen hru, navíc vše podtrhává naprosto realistické osvětlení, které reaguje i na počet mraků, které se neustále generují jinak, a mění se i během samotného závodu. Opět musím zde použít slovo nejlepší, protože lepší nasvícení v jiné závodní hře ještě nebylo, a to teprve ještě přijde to nejlepší v nočních závodech, kde teprve budete ohromeni. Během nočních závodů je nutné využívat menší mapku, abyste viděli zatáčky, které jsou kolikrát špatně vidět, nejvíce se mi u nočních závodů líbilo to, že jsem mohl podle odrazu světla soupeřů na zadku auta odhadnout, z jaké strany budou předjíždět. Samozřejmě, jde i malé detaily, ale i ty mají velký vliv na celkový zážitek z hraní. Doposud žádná závodní hra nedokázala plně navodit zážitek jízdy za tmy, až Driveclubu se to povedlo, a to na podtrženou jedničku. Kde jiné hry přišly jen s černou oblohou, u Driveclubu onu tmu opravdu cítíte, a má opravdu velký dopad na následnou jízdu.

Pokud máte mobilní telefon se systémem Android nebo iOS, můžete si od dnešního dnes táhnout povedenou aplikaci MyDRIVECLUB. Díky ní budete mít neustálý přehled o tom, co se děje v klubu, ale také budete moci přijímat výzvy, a dokonce je i vytvářet, když nejste doma.

Vývojáři postavili celý Driveclub hlavně na komunitě, a s tou se pojí možnost vytvářet klub pro šest hráčů. Číslo možná menší, ale na druhou stranu Driveclub tímto pomáhá většímu soutěžení, protože vždy se snáze domluví menší parta hráčů, než pak uhlídat klub o několika stovkách hráčů, kde třeba už ani polovina nebude aktivní. Být součástí klubu je důležité, protože jen když někam patříte a následně s kamarády hrajete multiplayer či plníte klubové výzvy, můžete si odemknout další vozidla, která se za klubový level odemykají (aby se počítal klubový level, musí mít klub minimálně dva členy). Když vytvoříte nějaký ten klub, můžete mu různě nastavit logo a další atributy, jdou vytvořit i klubové barvy, aby v nich následně jezdila auta členů klubu. Klubové možnosti jsou docela propracované, ale samozřejmě se můžete do multiplayerového sessionu připojit i s kamarády, kteří hájí jiný klub, tímto hra nijak neomezuje.

Ke komunitním radovánkám zcela jistě patří i vytváření výzev přímo v menu hry. Když dojedete nějaký závod, případně dáte nějakou trať na skvělý čas, můžete výsledek hned nasdílet kamarádům, a vyzvat je, aby se vás pokusili překonat. Sdílení je jednoduché, jde navíc vytvářet i velké výzvy přímo pro kluby, na které musí být více hráčů pochopitelně, takže jde o dobrý způsob, jak si značně prodloužit hraní, výzev prakticky může být nekonečno, protože každý den jich budou desítky nových. Systém výzev se mi líbil, a v posledních dnech jsem jezdil hlavně výzvy.

Driveclub má docela dost možností pro jednoho hráče, ale pochopitelně ta největší zábava přichází v multiplayeru, který je opravdu zábavný, a během několika desítek online her jsem se skvěle bavil. V multiplayeru jsou klasické sprinty z bodu A do bodu B, případně ježdění po okruzích, jsou tu i týmové varianty pro kluby, takže i zde vývojáři ukazují, že Driveclub je hlavně o ježdění, a ne dělání různých skopičin. V čem jsem byl docela překvapen, tak je vůbec samotný systém multiplayeru. Hra totiž sama automaticky generuje různé závody, do nichž se můžete i se svým klubem připojit, a následně je jezdit. Systém docela jednoduchý, připojování bylo rychlé a během hraní jsem nepociťoval žádné lagy ani další technické nedostatky, ale samozřejmě servery byly téměř prázdné, takže jak to bude v následujících dnech, se teprve uvidí. Nyní ale k jednomu bodu, který asi bude vadit nejednomu hráči, a to je nemožnost vytvořit si vlastní soukromou hru, aby bylo třeba možné závodit jen s členy klubu, kamarády nebo si to rozdat s konkurenčním klubem. Absence je určitě překvapením, ale Paul Rustchynsky z Evolution Studios se už nechal na twitteru slyšet, že na této možnosti v současnosti pracují a přibude v dalším updatu. Snad tedy na něj nebudeme muset čekat příliš dlouho. Zatím ale klasický systém určitě postačí, zvláště když funguje dobře, jak jsem zmínil výše.

U Driveclubu se před vydáním hodně mluvilo hlavně v souvislosti s vizuálním zpracováním. V něm totiž plně pokládá na lopatky nejen Forzu, ale prakticky veškerou konkurenci. Driveclub jedním slovem vypadá prostě a jednoduše úchvatně. Nedokážu si představit, jakou práci si museli dát vývojáři nejen s modelováním jednotlivých vozidel, které mají i ty nejmenší detaily, které musejí uchvátit každého fanouška, ale i s vytvářením samotných tratí. Ty vypadají živě, jako z fotek z dovolených, budete v nich obdivovat velkou míru detailů, i takových, na jaké ostatní hry kašlou. Velkým plusem navíc je, že se vše načte najednou, nic nedoskakuje jako u poslední Forzy, takže zážitek může být maximální. Parádní je navíc i osvětlení, během jízdy si můžete všímat, jak se mění nasvícení i atmosféra během dynamické změny denní doby. Přímo parádní nasvícení je hlavně při nočních závodech, kdy se světlo realisticky odráží od povrchů. Pokud jsem nedávno psal u Forza Horizon 2, že má parádní osvětlení, Driveclub je v tomto ještě o generaci možná dvě dál. Celá ta nádhera se navíc hýbe po celou dobu stabilně na 30 snímcích, nezaznamenal jsem žádný pokles, takže i zde vývojáři odvedli naprosto profesionální práci, a je vidět, že delší vývoj se na hře podepsal, a to rozhodně pozitivně.

Driveclub má ale samozřejmě i některé chyby, hlavně je na něm vidět, že mu chybí některé věci, které měl mít už v základu. Méně vozidel je samozřejmě snadno omluvitelné, zvláště když jejich kvalita je skvělá, ale zamrzí jistě absence replay režimu, stejně tak zmíněná nepodpora privátních závodů v multiplayeru. Chybí navíc některé další prvky, které určitě budou vadit, ale vývojáři už přislíbili, že je přidají v následujících týdnech a měsících, takže snad se dočkáme. I tak je samozřejmě Driveclub kvalitní, ale mohl být ještě lepší, a třeba časem na onen vrchol dosáhne.

O hře Driveclub se před vydáním mluvilo jako o pěkné arkádě, na níž bude právě ona vizuální stránka to nejlákavější. I proto je výsledek překvapením, protože ačkoliv Driveclub není simulátor, pořád klade velký důraz na schopnosti hráče, který se musí naučit ovládat perfektně každé vozidlo a s ním hledat následně na nádherných tratích ideální stopy, aby našetřil každou vteřinku a porazil soupeře. Navíc Driveclub obsahuje skvělý soutěživý sociální zážitek pro jednotlivce i skupiny, díky němuž si udrží u sebe hráče po následující měsíce. Vývojáři z Evolution Studios vytvořili po audiovizuální stránce velký MASTERPIECE, který navíc obohatili o velmi dobrou hratelnost, jen by hra zasloužila mít rovnou vše na disku, aby se nemuselo nic dodatečně přidávat, hlavně ty u závodních her celkem základní věci.

DriveClub

ps4
Sony Computer Entertainment, Evolution Studios
Datum vydání hry:
8. 10. 2014
KARTA HRY
8/10

Komentáře