Vývojáři před vydáním propagovali v trailerech všechny možné aspekty hry Dragon’s Crown, ale moc se nezmiňovali o příběhu. Dobře věděli proč, protože ten tu je naprosto standardní, takový, jaký asi čekáte od fantasy hry, v níž se objevují trpaslíci, elfové, princezny, králové a samozřejmě další hrdinové. Příběh ačkoliv je klasické klišé, výsledkem kterého je nalezení vzácného artefaktu, podle názvu hry asi tušíte, o což se jedná, nabízí i docela dost zvratů a nečekaných situací. Nic vás ale asi moc ve výsledku nepřekvapí. Vývojářům se ale musí nechat, že všechny postavy, které během hraní potkáte, moc jich není, jsou dobře napsány a dá se k nim udělat i docela silný vztah, jako třeba v nedávném Diablu 3, s nímž má ostatně Dragon’s Crown mnohé společné. Každopádně celá hra se odehrává v království Hydeland, které je po několika minutách lehké si zamilovat.

Stejně jako ve zmíněném Diablu 3, i v Dragon’s Crown si můžete na začátku vybrat postavu, za níž následně budete hrát. Každá postava se samozřejmě od sebe dost liší, nejen tedy vzhledem, ale i stylem boje. Jako první je tu klasický bojovník Fighter, který vsází spíše na svůj meč a velký štít, kterým dokáže odrážet i ty nejsilnější útoky nepřátel. Můžete si i vybrat Čarodějku, o níž se před vydáním docela dost mluvilo, tedy hlavně o jejím vzhledu. Mnozí už označovali její ztvárnění za hranicí vkusu, někdo dokonce označil její ztvárnění za pornografii. Každopádně Čarodějka umí dokonale ovládat svojí hůl, sesílat nejrůznější zátarasy nebo i víry, do kterých se následně chytají nepřátelé. Když už jsem zmínil Čarodějku, tak stejná slova o ztvárnění padala na Amazonku. I ta má opravdu obrovské poprsí, které nejde přehlédnout, navíc nenosí ani moc oblečení, ale na druhou stranu ovládá boj na krátkou vzdálenost, nejvíce si libuje v používání nejrůznějších sekyr, případně i boji beze zbraně, protože ovládá účinné bojové umění.

V Dragon’s Crown nechybí ani Trpaslík, který kromě pití piva má rád boje s nepřáteli za pomocí svých kladiv později i sekyr, kterými dokáže uštědřit obrovské rány. Pátou postavou je Elfka. Tato bojovnice menšího vzrůstu s pěknými špičatýma ušima má nejraději svůj luk, s nímž likviduje nepřátele na delší vzdálenost. Na krátkou vzdálenost se moc nehodí, když se k ní dostanou nepřátelé příliš blízko, je to vždy trochu problém. Jako poslední je tu Kouzelník, který umí nejen sesílat ničivá kouzla, ale i si umí přivolat nějakého toho ošklivého sluhu, který následně začne mordovat protivníky. Kouzelník je jednou z nejsilnějších postav, kterou si je lehké zamilovat. Všechny zmíněné postavy během hraní levelují, takže si můžete odemykat nové a nové schopnosti, takže je jasné, že boj se jen tak nepřejí. Bojový systém je velmi rozmanitý a skrývá spoustu komb i nových možností, které můžete využívat, jen je chce objevit.

Dragon’s Crown je v základu akční hra s lehkými RPG prvky, a vlastně je si hratelností hodně podobná s Diablem 3, jen tedy zde máte jiný pohled na celé bojiště – vše vidíte ve 2.5D perspektivě. Jinak tu ale nechybí klasické prozkoumávání levelů, které mají krásný design, sbírání předmětů, souboje s protivníky, či následné obchodování a oprava poničené zbroje – inventář je zpracován velmi dobře pro gamepad, takže nebude činit žádný problém. Vše tu je, navíc musím vypíchnout i jednotlivé levely, které jsou hodně rozmanité, jednou se podíváte do kobek, poté zase do jeskyní, rozpadlých hradů, lesů, a tak dále, takže rozhodně se nestane, že by se něco opakovalo. Levely navíc ukrývají i spoustu skrytých místností se zamčenými truhly s bohatstvím, takže se je vyplatí prozkoumávat více jak jednou. Během levelů navíc můžete sbírat i kosti padlých bojovníků, které následně můžete ve městě za poplatek oživit, čímž získáte kolegy v boji, pokud se rozhodnete hrát sami.

Velké uznání si vývojáři zaslouží i za rozmanitost protivníků, najdete tu několik desítek potvor, s nimiž se budete muset vypořáda – hadi, pirádi, kostlivci, zombie, obří komáři nebo draci. Třešničkou na dortu jsou poté velcí bossové, kterých je rovněž velké množství, navíc na každého je nutné použít trochu jinou taktiku. Středy s bossy se neopakují ani ve druhé polovině hry, kdy se budete muset do jednotlivých levelů vracet, abyste se dali druhou cestou. Souboje s bossy si budete neustále užívat, a vlastně si ani nevzpomenu, kdy jsem vidět u fantasy hry takto propracované padouchy, mezi nimiž je nejen obří drak, ale i Madusa, Minotaurus nebo obří socha, na níž jsou normální zbraně krátké.

Abyste měli nějakou motivaci se vydat do všech levelů a bojovat s protivníky, dostáváte od vedlejších postav rozmanité úkoly, spíše nějakého toho jednoduššího charakteru. Každopádně úkolů je hodně, a pokud půjdete jen po hlavní příběhové lince, zabere vám hraní nějakých patnáct hodin, což není vůbec špatný výsledek. Vyplatí se ovšem plnit i vedlejší úkoly, díky nimž se dozvíte další souvislosti, ale také si nalevelujete postavu, abyste následně měli ulehčenu další cestu. Za plnění vedlejších úkolů si navíc odemykáte i nádherné artworky. Do levelů se navíc můžete i vracet a luštit znaky na stěnách, za což rovněž dostává občas nějaký ten bonus. Suma sumárum, Dragon’s Crown vám vydrží nějakých 25 hodin.

Fanoušci si navíc mohou dát následně i další obtížnosti, nebo dva nové odemknuté levely, které se vám zpřístupní po zabití finálního bosse. Jako první je tu Colosseum, v němž můžete bojovat až se třemi dalšími živými hráči nebo umělou inteligencí. Jako bonus Colosseum asi obstojí, ale určitě bych uvítal, pokud by mělo více levelů, protože je tu jen jeden. Daleko zajímavějším režimem je Labyrinth of Chaos, v němž se musíte prosekat několika patry plných nepřátel a těžkých bossů. Kromě zahrání nově přístupných režimů můžete vše rozehrát znovu s jinou postavou (ta předchozí se vám jako u Diabla nepřemaže, hra s tímto počítá), znovuhratelnost je zde hodně vysoká, i díky hodně návykové hratelnosti. Té jistě pomáhá intuitivní a jednoduché ovládání, které vám po několika minutách nebude dělat nejmenší problém.

Dragon’s Crown je hra, která je určena především pro hraní v kooperaci. Na začátku si můžete přizvat do své skupiny jen umělou inteligencí ovládaného bojovníka nebo kamaráda do lokální kooperace, přičemž zhruba po polovině hry se vám odemknou online možnosti, a to v pravý čas, protože značně přituhne, a vlastně začne i ta pravá zábava. Proč se vývojáři rozhodli o odemknutí online kooperace až po polovině hry je trochu otázkou, zřejmě chtěli nejprve hráče vše naučit, aby si poté mohl s kamarády užívat hraní a nemusel nic zjišťovat. Každopádně hraní v kooperaci je pochopitelně ještě zábavnější, i když občas trochu nepřehledné. Sice máte označeného svého bojovníka, ale při té vší vřavě občas budete mít menší problém. Hrát můžete hru s jak náhodnými hráči, stačí je jednoduše vyhledat, tak s kamarády, které si do svých her pozvete. Dragon’s Crown v evropské verzi zatím nepodporuje cross-play mezi konzolemi Playstation Vita a Playstation 3, ale i toto se v brzké době má vyřešit pomocí updatu, jako tomu bylo v Severní Americe. Po většinu testování byl online stabilní, žádné lagy jsem nezaznamenal, jen mi asi dvakrát hra vypadla, takže se mi následně nezapočítal postup, jen jsem byl ohodnocen XP body do levelu, takže alespoň něco.

Už když se podíváte na okolní obrázky nebo na nějaký ten trailer, Dragon’s Crown vás zaujme především svým vizuálním zpracováním. Nádherné ručně kreslené postavy, ale i nejrůznější potvory vypadají parádně, do toho krásně stylizované prostředí se spoustou nádherných detailů a dalších efektů, ze kterých musejí mít vaše oči velkou radost. O vizuálním zpracování Dragon’s Crown bych tu mohl napsat i několik odstavců, a pořád by to bylo málo. Možná i díky němu se nakonec vývoj tolik protáhnul, ale výsledek rozhodně stojí za to. Vývojáři navíc hru skvěle optimalizovali na konzoli Playstation 3, takže poklesů frameratu si nevšimnete, ani jsem nezaznamenal žádné technické problémy, které by kazily hraní. Vše běží tak, jak má. Velkou pochvalu si navíc vývojáři zaslouží za hudební doprovod, který dodává hře šťávu a stará se o skvělou atmosféru, s dobrým domácím kinem si užijete i velmi dobré ozvučení. Po audiovizuální stránce nemá Dragon’s Crown prakticky žádnou větší, a popravdě ani menší chybu.

I když se o Dragon’s Crown před vydáním tolik nepsalo, alespoň ne ve srovnání s ostatními hrami, vyklubal se z něho obrovský hit, za který mohou být rádi všichni majitelé konzolí Playstation 3 a Playstation Vita. Dragon’s Crown je ve všech směrech propracované a skvěle hratelné akční RPGčko, k němuž když si sednete, okolní svět o vás nebude pár dní, možná i týdnů vědět. Dragon’s Crown musíte mít!