Testovaná verze: PlayStation 4

V minulém roce vyšla pro konzoli Wii U hra Hyrule Warriors, která dobře kombinovala série The Legend of Zelda a Dynasty Warriors. Sice byla nejprve obava, jak vše dopadne, ale nakonec se jednalo o velmi příjemné překvapení a hlavně kvalitní akci. Možná i proto se Square Enix rozhodl jít s vývojáři z Omega Force do podobné hry, a tak vzniklo spojení Dynasty Warriors se sérií Dragon Quest. Už tedy na začátku zhruba víte, co od Dragon Quest Heroes čekat. Fanoušci série určitě mohou být z tohoto přístupu lehce zklamáni, chtějí výpravné JRPGčko, ale jak i oni po zahrání zjistí, opět se jedná o zábavnou akci, navíc s velmi dobrou atmosférou, která sérii nedělá ostudu, právě naopak jde o poctu pro celou slavnou značku.

Série Dragon Quest si vždy zakládala na epických příbězích a dobře napsaných postavách. Ačkoliv je Dragon Quest Heroes akční hra, ne výpravné JRPGčko, pořád má velmi kvalitní příběh, který nedělá sérii ostudu, ačkoliv jde spíše o klasické klišé o záchraně světa. Věc se má tak, že na začátku sledujeme hlavní hrdiny - Auroru a Luceuse, jak si užívají den na pouti. Je to v době, kdy lidé a monstra žijí už dlouhé roky v míru, takže skončil čas nepokojů a válek. Radovánky ovšem záhy na to překazí zlý čaroděj Velasco, vlastně překazí celý mír, takže monstra opět začnou útočit na lidi. Na hlavních hrdinech pak pochopitelně je, aby se s danou situací vypořádali, i za pomoci krále Dorica, který se přidá hned na jejich stranu, a dalších spojenců. Příběh je v základu opravdu takto prostý a nepřekvapí, ale jeho velkou devízou je, že je vyprávěn skrze výborně napsané dialogy a zábavné filmečky, na které je radost se dívat, má zajímavé postavy a dokonce i sem tam nějaký ten nečekaný zvrat. Ve výsledku určitě tedy zklamáni nebudete, navíc fanoušci budou určitě spokojeni, jaké má příběh dobré tempo a vyprávění je věrné Dragon Quest sérii.

Dá se říci, že z Dragon Quest série si Heroes vypůjčil postavy a vlastně celé univerzum, následně hratelnost staví na základech Dynasty Warriors série. Jde tedy především o hack and slash akci v musou stylu, v níž hrdina nebo hrdinové čelí přesile nepřátel, i když je třeba říci, že základ vývojáři obohatili o silné RPG prvky, protože je neustále nutné si postavy vylepšovat o nové perky a schopnosti, aby byly silnější na bojišti, rovněž vývojáři připravili desítky nejrůznějších zbraní, případně štítů, které je možné kupovat za herní měnu u obchodníků. Ke slovu se dokonce přihlásí i alchymie a tak dále. Základ je tedy převzatý z Dynasty Warriors série, ale byl hodně vylepšen, navíc oceňuji, že při samotných misích nejde jen o slepé přetahování se o mapu, ale je vždy dán úkol, který je nutný splnit, navíc v hlavní kampani jsou úkoly docela rozmanité, to samé platí o jednotlivých mapách s pěkným designem v různých koutech světa – nechybí města, pouštní města, džungle a tak dále, kde se vše odehrává, prakticky nikdy nebudete chodit dvakrát po stejné.

Na začátku si sice musíte zvolit mezi dvěma hlavními hrdiny, mezi nimiž je zmíněná Aurora a Luceus, ale postupně se parta rozroste a ve výsledku máte dvanáct hratelných postav. Mezi nimi je nejen král Doric, ale také Terry z Dragon Quest VI nebo Alena, Kiryl a Meena z Dragon Quest VIII, a samozřejmě další. Do jednotlivých kapitol si vždy můžete vybrat čtyři postavy ve vzducholodi, kde se nachází hospoda, přičemž každá má následně své silné i slabé stránky, nezaměnitelný soubojový systém, vlastní strom dovedností a pro sebe charakteristické zbraně. Díky dvanácti naprosto odlišným postavám, je hratelnost neustále rozmanitá, navíc jejich kombinace na bojišti, mezi vybranými čtyři postavami je možné kdykoliv přepínat stiskem L2, vytváří zajímavé taktické možnosti, které jsou třeba, protože zvláště v pozdějších fázích hry není Dragon Quest Heroes rozhodně jednoduchá rubačka. Ostatně po každém levelu vždy uslyšíte, že strategie je klíčem k vítězství.

Ať už se podíváte kamkoliv, všude bude velké množství nejrůznějších nepřátel. Vývojáři připravili prakticky desítky nejrůznějších druhů řadových protivníků, kteří se značně od sebe liší nejen designem, ale i silou a pochopitelně možnostmi v boji. Zajímavým herním prvkem je, že si poražené protivníky můžete přivlastňovat díky speciálním medailím, a následně je povolávat do boje, což se pochopitelně v řadě situací hodí, navíc každá z jednotek se hodí na něco jiného, některé brání své okolí, jiné jsou akčnější. Souboje s řadovými protivníky jsou fajn, ale tím nejlepším jsou dle mého souboje s velkými bossy, které přijdou vždy na konci jednotlivých kapitol. Každý boss je vždy jiný, a to nemluvím jen o vzhledu, ale i co se strategie k jeho poražení týče. Zatímco prvního jsem ještě usekal, na další už jsem musel přepínat mezi postavami, využívat speciální útoky, ale také jsem musel občas nejprve zabíjet jednotky kolem, které doplňovaly bossovi život. Souboje s bossy nejsou jednoduché, ale ani nejsou frustrující, nehází v nich vývojáři hráčům klacky pod nohy. Vždy je to jen o dobře zvolené strategii.

V Dragon Quest Heroes jsem doposud nahrál zhruba třicet hodin, po které jsem plnil nejen hlavní příběhové úkoly, kterých je opravdu hodně, ale i nejrůznější další výzvy a vedlejší úkoly, které zadávají postavy ve vzducholodi. Vedlejší úkoly jsou také zábavné, i když se třeba více opakují, vracíte se do prošlých lokací, rovněž třeba bojovat znovu s už poraženým bossem nemá takové kouzlo, ale na druhou stranu slouží pro snadné získání XPček, případně bonusových předmětů, map s poklady, naučení se nových kouzel, případně získání dalších trofejí, takže se je vyplatí plnit. Navíc vedlejší aktivity kvalitně prodlouží čas, který u hry strávíte, a to se pochopitelně počítá. Po třiceti hodinách hraní mi spousta vedlejších úkolů ještě chybí splnit, takže zhruba máte představu, o jak velkou hru se jedná, určitě nejde o lineární akci na pár hodin, jak by se mohlo po prvních levelech zdát.

Co vás na Dragon Quest Heroes zaujme zcela jistě hned po zapnutí, je výborný, a určitě nezaměnitelný pestře barevný umělecký styl Akira Toriyama, který se jen tak neokouká a dělá hru vizuálně lákavou po celou dobu hraní, budete si užívat detailní postavy i nádherné lokace a nejrůznější efekty, ačkoliv sem tam se objeví slabší textury. Protože jde o rychlou akci, velmi důležitý je framerate, který se drží prakticky neustále na 60 snímcích a neklesá viditelně ani v těch nejnáročnějších scénách, v nichž se po scéně pohybuje několik desítek, možná stovek postaviček, takže na optimalizaci si vývojáři dali záležet, aby nekazila hratelnost. Pokud jste někdy hráli předchozí díly, už od první minuty si všimnete známých melodií, které sérii proslavily. Je možná škoda, že se jedná během hraní jen o neustále opakující se krátké melodie, nic delšího nenajdete, navíc vývojáři nenahráli nic nového, což je určitě škoda. Alespoň je kvalitní ozvučení, zvláště pokud máte kvalitnější domácí kino. Na závěr musím pochválit i výborný anglický dabing, u něhož je vidět, že si s ním dal někdo velkou práci. Pokud byste ale chtěli raději japonský dabing, je možné si ho hned na začátku zapnout. Square Enix dává hráčům na výběr, a je to tak dobře.

Z předchozích řádek je patrné, že Dragon Quest Heroes: The World Tree’s Woe and the Blight Below je zábavná akční hra obohacená o dobře fungující RPG prvky a vývoj party, navíc s velkou rozmanitostí, pěknými lokacemi, zajímavými souboji s bossy a nádhernou vizuální prezentací. Nejedná se o hru, kvůli níž byste si museli kupovat čtvrtý PlayStation, ale pokud ho už máte, rozhodně byste měli její nákup zvážit, protože se jedná o povedené dobrodružství z Dragon Quest univerza.