Jen si to představte – jste spokojený hominid žijící ve své staré boudě a jedinou věcí, která ve vašem životě hraje roli, je banán. Obyčejný, žlutý, sladký banán. Celé trsy banánů! A pak se odněkud vyloupne jakási čarovná verbež, která vám tenhle ovocný poklad úplně celý rozkrade a roztrousí po exotickém ostrově. Nechceme vám sahat do svědomí, ale jsme si skoro jisti, že i vy byste se rozhodli vymlátit z těch potvor duši a získat své dobroty zpět, a to i za cenu vlastních balonků.

A že těch balonků (životů) bude spousta. Donkey Kong Country Returns 3D totiž v žádném případě není hopsací oddechovkou pro předškoláky, naopak. Na rozdíl od nesmrtelného Maria, který za těch necelých 30 roků pořádně vyměknul, se Donkey Kong ani trochu nebál přiskákat s poctivou obtížností. Chtělo by se snad říct, že pekelnou, ale se vší úctou k ďáblu si prostě myslíme, že při hraní nového DKC vám bude daleko větší horko než v Satanově peci. Bez legrace, pozdějí úrovně skutečně nejsou pro slabší povahy a pokud si svého handheldu ještě pořád vážíte, asi se poohlédněte po některém z mírumilovnějších titulů. Pomoc sice nabízí dvě dodatečná srdíčka a cenné vychytávky dědy Crankyho, které například učiní Kongův důlní vozík dočasně nezničitelným, ale ani to vás většinou neudrží mimo spáry smrti.

Ač se často může zdát, že hra vám úmyslně háže klacky pod nohy (a že se v tom vysloveně vyžívá), skvěle vyladěná hratelnost vás vždy tlačí k tomu, abyste to "ještě jednou" zkusili - pochopitelně se "ještě jednou" obvykle promění v 50 uvztekaných pokusů. Pokud by vám ale některý z desítek skvělých levelů opravdu nesedl, nemusíte zoufat – vždy je připravena berlička v podobě Super Guide/Super Kong, která, jak již několikrát předvedl jeden knírátý kumpán, proběhne celou úrovní bez vaší asistence. Usnadní práci, ale veškeré předměty, jež po cestě posbírá, zůstanou nezapočteny.

Jaké předměty? No přeci klasická K-O-N-G písmenka, kousky puzzlíků a tisícovky banánů. Zatímco sbírání písmenek a úlomků skládačky pomůže s odemykáním závěrečných částí hry, respektive krásných artworků a povedené muziky, stovka sebraných banánů okamžitě přičte jeden život. Nic neobvyklého. Po designově bezchybných úrovních se rovněz povalují desítky až stovky zlatých mincí, které můžete utratit za některé za další balonky, potřebná srdíčka, ikonický DK soudek s pomocnou opičkou uvnitř nebo užitečnou ochranu proti pádu do nekonečných hlubin.

Vzhledem k nepohybové podstatě 3DS, což je oproti Wii dosti zásadní rozdíl, muselo určitou obměnou projít i základní ovládání - nově už není potřeba pro zuřivé mlácení do země mávat ovladečem, stačí bušit do dvou tlačítek. Také si sami můžete vybrat, zda statného opičáka provedete po nemilém světě za pomoci klasického D-Padu, nebo povoláte kontroverzní slide pad. Přestože první levely naznačují, že obě varianty ovládání jsou rovnocenné, pokročilejší fáze hry dávají jasně najevo, že přesnější D-Pad se hodí více.

Svůj plošinovkový "skillzor" si můžete ověřit v několika tematicky rozdílných oblastech – z Kongovy domovské džungle se přes krabí pláže a krtčí jeskyně prokoušete až k "tady byl spoiler", přičemž obtížnost strmě roste s každou další úrovní. Pohyb po každém světě obstarává pohledná 3D mapka a konec každého oddílu zdobí jeden z bossů, kteří jsou vždy připraveni dát vám pořádně vyžrat i to nejmenší, nejdrobnější zaváhání. Ačkoliv zdejší bossové nemusí na každého působit zcela originálně, stále je na tom Donkey Kong mnohem lépe než Mario a jeho stále stejní želví sokové.

Donkey Kong Country Returns 3D bohužel trpí jedním zásadním problémem. Tvůrci portu totiž dostatečně nezvážili rozdíl mezi hraním na velké obrazovce a hraním na pětipalcovém displeji, a to je v případě takto náročné hry opravdová bolest. Nezřídka nastávají okamžiky, kdy hra chce zobrazit trochu víc, než by bylo zdrávo, a tak se vše důležité stane nesnesitelně titěrným a těžko viditelným. Drobnost, říkáte? Možná, ale jen do chvíle, kdy se takováto "drobnost" poněkolikáté postará o skutečně citelné znepříjemnění hry. Zdůrazňujeme, že jsme hráli na přerostlém 3DS XL – malé 3DS bude tímto problémem trpět mnohem více. Spolu s ne zrovna skvěle vyladěným kooperativním multiplayerem, kde se sobě dva opičáci spíše navzájem pletou, jde ale o jediné vážnější chyby.

Hra vypadá i na 3DS krásně, ostře, je plná barev a k našemu překvapení velice šikovně využívá mnohými zatracovaného 3D, jež si s překrásným trojrozměrným světem umí působivě hrát. O hudbě až tak přesvědčeni nejsme – zdá se nám, že Nintendo ji v posledních letech tak trochu fláká a naivně sází na stále otravnější syntetický zvuk, ale jako doprovod k vizuálně roztomilé plošinovce... budiž.

Donkey Kong Country Returns 3D je jednodušší, ale jinak veskrze stejnou hrou jako tři roky stará Wii verze. Skvěle vypadá, skvěle se hraje a nabízí vynikající zábavu jak hardcore šílencům, tak ryze nehráčským typům. Lepší 2D plošinovku zatím 3DS nemá.