Recenzovaná verze: PlayStation 4

Fanoušci prvních dvou dílů se na oznámený spin-off v posledních měsících určitě hodně těšili, zvláště, když už jeho podtitul hodně napovídá, kolem čeho se bude vše točit. Hlavní hrdinkou je tentokrát vražedkyně Billie Lurk, skutečným jménem Meagan Foster, od níž měli ve druhém díle Corvo a Emily vypůjčenou loď. Ta se hned na začátku střetne se svým starým a trochu už sešlým mentorem, Daudem, aby vykonala jeden hodně těžký kontrakt. Vystopovat a zlikvidovat samotného Outsidera, jednu z nejzajímavějších a nejtajemnějších postav původního Dishonored. To je pochopitelně pro každého fanouška obrovské lákadlo, které si nesmí nechat ujít. Příběh je určitě zajímavý, dobře napsaný a s uspokojivým koncem, jen bych si dokázal představit i více prostoru pro samotnou hlavní protagonistku. Jinak ale nemám moc, co bych mu vytknul. Rozhodně vývojáři v tomto udrželi vysokou laťku, kterou nastavili s druhým dílem.

Dishonored: Death of the Outsider je v prvé řadě dodatek pro druhý díl, takže nepřekvapí, že staví na jeho osvědčených a tolik chválených základech. Nečekejte proto moc velkých herních novinek, vývojáři tady hrají trochu na jistotu a do žádných experimentů se nepouštěli, což je na jednu stranu trochu škoda. Na druhou je nutné dodat, že se vše opět velmi dobře hraje. Každopádně opět tu máme před sebou spíše stealth akci, v níž se vyplatí pomalu plížit ve stínu a nepřátele s docela přesvědčivou umělou inteligencí obcházet či je likvidovat pěkně potichu. K tomu jsou pochopitelně uzpůsobeny i všechny lokace, které jsou otevřené a přímo uzpůsobeny pro různé styly hraní i různá řešení, takže i na druhé hraní můžete svoji cestu naplánovat zase trochu jinak. Tím už trochu naznačuji velkou znovuhratelnost, které se pyšnily předchozí díly a Death of the Outsider v tomto není pochopitelně výjimkou. Ještě se trochu vrátím k samotným úrovním, které mají i velmi pěkný design, hlavně interiéry vypadají přímo parádně, přičemž vrcholem je určitě třetí mise odehrávající se v bance, kde dojde na střety nejen s vojáky, ale také roboty, což trochu připomíná parádní úroveň Clockwork Mansion z Dishonored 2.

I když můžete projít celou hru bez zabití jediného protivníka, hlavní hrdinka Billie Lurk má řadu hraček, s nimiž si v případě problémů dokáže s dotěrnými nepřáteli poradit. Pochopitelně má meč, později i v docela silné verzi, ale také kuš s několika druhy šípů po granáty a různé miny. Řekl bych, že se Billie díky svým gadgetům dokáže dostat z jakékoliv šlamastiky. I když vyznávám spíše tichý postup, když už jsem se dostal do nějaké té potyčky, byla radost jí řešit, a to i díky různým brutálním zakončením. Dishonored: Death of the Outsider i v tomto navazuje na svého předchůdce, jde opět o velmi brutální a krvavou hru, v níž nechybí litry krve a rozřezaní protivníci.

Billie má kromě klasických zbraní a věciček i omezené množství nadpřirozených schopností. Oblíbil jsem si jednak novou verzi Blinku nazvanou Displace, díky níž se může lehce portovat po úrovni. Skvělá je i schopnost Foresight, díky níž je možné zastavit čas, opustit tělo a prozkoumat úroveň a zároveň označit nepřátele, abyste následně viděli, kde se nachází a jakým směrem chodí. Užitečná je i schopnost Semblance, která umožní ovládnout tělo protivníka a nepozorovaně se pak procházet po úrovni, dokud nejste odhaleni nebo vám nedojde speciální energie. A aby toho nebylo málo, vývojáři přidali i výbornou schopnost naslouchat krysám, díky čemuž se dozvíte další informaci i třeba pozici speciálních talismanů. I když speciálních schopností není tentokrát tolik jako v předchozích dílech, moc mi to ani popravdě nevadilo, zvláště, když ty obsažené je zábavné používat.

Docela hodně jsem byl zvědav, jak je na tom Dishonored: Death of the Outsider, co se délky týče. Nakonec je herní doba uspokojivá vzhledem k ceně 799,-Kč. Pokud půjdete jen po hlavní příběhové lince, dohrajete vše na střední obtížnost za zhruba pět hodin. Každá úroveň má ovšem i řadu dopisů, kterými si můžete doplňovat příběhové pozadí, ale také několik postranních misí či kontraktů pro obchody, které se můžete rozhodnout splnit. Jsou jednak zajímavé a je radost je řešit, ale také za ně dostáváte spoustu herní měny a upgrady, které jistě během následného hraní využijete. Death of the Outsider opět tedy nabízí i lehčí, a hlavně dobře fungující, RPG systém, který, zvláště na vyšší obtížnosti, oceníte.

U Dishonored: Death of the Outsider mi trochu vadí skutečnost, že po dohrání chybí jakákoliv možnost New Game+, kde byste rozehráli vše znovu už se získanými schopnostmi a upgrady. Můžete si jen zopakovat jednotlivé mise, případně dát novou hru se speciálními schopnostmi z Dishonored 2. Snad vývojáři časem klasickou New Game+ přinesou pomocí updatu, jako tomu bylo ostatně už u Dishonored 2. Co na druhou stranu musím pochválit, je možnost nastavení vlastní úrovně obtížnosti. Nemusíte se tedy omezovat jen na klasické tři, ale hru si můžete uzpůsobit skrze velké množství položek k obrazu svému, jak vám bude nejvíce vyhovovat.

Dishonored: Death of the Outsider po vizuální stránce vypadá prakticky identicky jako druhý díl, ale to není rozhodně na škodu. Pěkné stylizované zpracování neomrzí ani tentokrát, hra vypadá pořád velmi dobře a je radost i díky vizuální stránce prozkoumávat krásně navržený svět. Během hraní na konzolích PlayStation 4 a následně PlayStation 4 Pro jsem se nesetkal s žádnými poklesy frameratu ani jinými většími technickými problémy. Na obou konzolích hra běží dobře, takže si ji můžete nerušeně užívat. Výbornou atmosféru pak pomáhá dotvářet přesvědčivý hudební doprovod a přímo parádní ozvučení, a v neposlední řadě i kvalitní dabing.

I když Dishonored: Death of the Outsider nepřináší v rámci série něco vyloženě nového a prakticky staví pořád na stejných základech, opět jde o kvalitní stealth akci s dobře navrženými úrovněmi, chytrými protivníky, zábavnými gadgety i zajímavým příběhem. Fanoušci předchozích dvou dílů tedy budou dle mého maximálně spokojeni. Nyní si jen přát, abychom se v budoucnu do světa Dishonored opět podívali, protože se opět neopouští zrovna snadno.