Testovaná verze: PlayStation 4

Když Destiny vyšlo, byl mu vyčítán slabší příběh, který vývojáři nedokázali ani dobře podat, takže si ho hráč následně musel dohledávat, přímo ve hře se moc nedozvěděl. Tohoto problému si byli vývojáři vědomi, proto už v prvním DLC nabídli daleko propracovanější a zajímavější menší příběh, který se točil kolem Croty. Druhé DLC v tomto pokračuje, přičemž příběh sám o sobě je určitě zajímavý, kvalitně napsaný, navíc přináší na scénu nové postavy a nepřátele. I nyní se vše točí kolem pomsty. Královna byla zrazena Skolasem, který hned rozpoutal velké krveprolití. Je tak jasné, že z tohoto královna není zrovna nadšená, takže otevřela Reef pro Strážce, aby ji mohli chránit a sama se mohla pomstít a Skolase chytit. Změnou oproti předchozímu obsahu je, že příběh v House of Wolves má prakticky začátek i konec, vše je po páté misi ukončeno, co se příběhu týče, ale naštěstí pro hráče ta pravá zábava teprve začíná.

Před vydáním se docela diskutovalo, jestli vývojáři dokážou ospravedlnit stanovenou cenu a přinesou adekvátní obsah. První DLC v tomto docela zklamalo a i House of Wolves toho mohl nabídnout o něco více, ale na druhou stranu obsahuje řadu novinek, které fanoušky potěší. Dá se říci, že po vydání House of Wolves je Destiny konečně tou hrou, kterou měla být na začátku, protože konečně má spoustu aktivit, které hráče zabaví na spoustu hodin. Jednou z novinek je nový sociální prostor na Reefu. Ten byl plánován už pro původní hru, ale vývojáři se ho rozhodli na poslední chvíli vystřihnout. Důvod je patrný hned po příletu. Reef je o dost menší jak Tower, navíc oproti staré lokaci nabízí většinou jen nové postavy. Jeho přítomnost v původní hře by tak moc nedávala smysl bez obsahu, který vývojáři připravili pro House of Wolves, a i zde je možná škoda, že vývojáři nové postavy spíše nedali na Tower, protože přelétávat z jednoho sociálního prostoru na druhý není zrovna ideální. Jde sice o pěknou lokaci, ale vytvářet dva sociální prostory je spíše ke škodě.

Vývojáři si připravili v DLCčku House of Wolves pět nových příběhových misí, které se odehrávají většinou v dobře známých lokacích na Zemi a Venuši, dokonce se v jedné misi podíváte i do starého raidu Vault of Glass, kam se dostali noví protivníci. Tento fakt už trochu vadil v prvním DLCčku, a vadit bude pochopitelně i v tom druhém, ale samozřejmě se podíváte i do několika nových lokací, ale těch opravdu moc není. Navíc do většiny se dalo chybou dostat už dříve, takže zcela nové pro šikovnější hráče určitě nejsou. Každopádně mise jsou celkem zábavné, dobře navržené, takže neurazí, je ale jasné, že jde jen o jakousi přípravu na to, co přijde následně.

Součástí DLCčka House of Wolves je i zcela nová Strike mise The Shadow Thief, která se točí kolem pronásledování falleního kapitána Tanikse na měsíci, přičemž projdete nejen část starší lokace, ale dostanete se nově i do lodi protivníka. Mise jako taková je sice kratší, ale na druhou stranu hodně intenzivní, dokonce vás v něm čekají hned dva souboje s bossy. I svojí strukturou se liší oproti předchozím Strike misím, protože jde opravdu o hon jednoho protivníka, který se během mise několikrát objeví, aby následně utekl, i s ubraným životem. Nový Strike je určitě kvalitní, ale mohli vývojáři připravit alespoň dva, jako tomu bylo u prvního DLC (v PlayStation verzi).

Destiny každý den nabízí řadu speciálních úkolů, které můžete plnit v misích a tak dále, abyste si vylevelovali rychleji své nové věcičky. V prvním DLC jste plnili bounty pro Eris, nyní je budete plnit na Reefu pro královnu, přičemž změnou je, že se neobnovují každý den, ale jednou za týden, což je možná škoda. Tyto úkoly spočívají v lovu určitých Fallenů na různých planetách, někdy je dokonce nutné počkat i na speciální bosse, až se v lokacích objeví. Zabíjení těchto silných protivníků je fajn, navíc kolikrát se k nim seběhne i deset hráčů najednou, takže začíná ta pravá řež, během níž ale nemá protivník moc šanci uspět. Za jeho porážku následně dostanete speciální klíč na minutu a půl, díky němuž můžete v lokaci otevřít speciální truhlu. Z ní padají náboje a materiál, ale může i speciální klíč k pokladu v Prison of Elders. Už nyní se přišlo na chybu, jak danou bedničku vylootovat vícekrát, a tím zvýšit šanci na padnutí klíče, který je hodně vzácný, každopádně i tak vyžaduje tato metoda pořádnou porci štěstí. Já jsem třeba bedničku lootoval v lokaci Skywatch. Kromě těchto nových bounty vývojáři přidali i speciální zlaté, které padají za zabíjení bossů v Prison of Elders, ale když padne, budete následně odměněni naprosto luxusní zbraní, u níž navíc máte jistotu, že jí nepřinese v pátek Xur. Budete si tak moci připadat, že máte něco opravdu speciálního, co každý nemá.

Fanoušky Destiny určitě zklamalo, že nové DLC neobsahuje raid, s nímž se tak nějak dopředu počítalo, ačkoliv na obranu vývojářů je třeba říci, že ho nikdy neslíbili. Jako náhrada za raid je tu nový režim Arena s názvem Prison of Elders. Musím říci, že ačkoliv byla počáteční nedůvěra v to, jak bude vůbec fungovat, a jestli bude adekvátní náhradou, musím říci, že raid zde zastupuje hodně důstojně. Když Prison of Elders zapnete, bude před vás čekat pět kol, v nichž jsou vždy různé modifikátory, třeba damage určitých zbraní, snížená účinnost primárních zbraní, případně se nebude doplňovat štít a zdraví. Arény navíc kolikrát nestačí jen vystřílet, ale musí tým zabírat speciální body, ničit miny nebo likvidovat speciální kapitány, aby se nedostali k vlajce a nezabrali ji. Je jasné, že se tohle lehce řekne, ale kolikrát budete level opakovat, zvláště na vyšší obtížnosti, které prověří nejednoho hráče. Tím nejlepším jsou pak na arénách souboje s bossy, kteří jsou daleko povedenější jak ve Strike misích, navíc jejich sejmutí není vždy jednoduché.

Na základní obtížnost arény připomínají spíše Strike mise, tým moc být sehraný nemusí, proto na ní funguje i matchmaking. Na vyšší obtížnost, kde už z logických důvodů matchmaking není (ano, opravdu byste tak neprošli žádnou arénu), už ovšem musí tým maximálně spolupracovat, vytvářet taktiky a hráči si musejí navzájem pomáhat. Na 32. level ještě je možné vše ustřílet, ale na 34. level už je taktika nutná, a to nemluvím o hardcore obtížnosti na 35. levelu, ve které vás čeká doslova peklo. Každopádně díky všem modifikátorům a módům si dokážu představit, že bude mít Prison of Elders velkou znovuhratelnost v následujících týdnech, hlavně i díky tomu, že těžší úrovně s lepším lootem mají týdenní restart, jako je tomu u raidu. Navíc dostání se po dohrání do místnosti s pokladem vždy maximálně potěší, a pokud máte u sebe i speciální klíč k pokladu, můžete získat daleko více odměn. Za plnění Prison of Elders levelujete u nové postavy nacházející se na Reefu, která se jmenuje Variks. U ní následně za levely můžete nakupovat nové doplňky pro postavu jako barvy, pláště nebo lodě, jen k nákupu vždy potřebujete speciální tokeny, které ale padají docela v hojné míře, já už jich mám třeba od každého deset.

Mnoho hráčů hraje Destiny kvůli nádherně zpracovaným zbraním, z nichž je radost střílet. O možnosti upgradu starších kousků se ještě zmíním, přičemž DLCčko přináší i řadu zajímavých novinek, hlavně těch od samotné královny. Ty padají z truhel v Prison of Elders, přičemž se dá říci, že jsou tím lepším z legendárek, co vám může padnout, navíc mají slušný design a každý Destiny sběratel je jistě ocení. Navíc nádherně zpracované zbraně nabízí i Trials of Osiris, které se hodí hlavně do PvP. Tím nejlepším jsou pak nové exotické kousky, které ale získat je hodně těžké, padají totiž ze speciálních bounty, které jsem zmínil výše. Každopádně třeba brokovnice Lord of Wolves na třicet nábojů v zásobníku nebo Fusion rifle Queenbreaker’s Bow v podobně sniperky je něco, co prostě chce mít každý hráč ve sbírce. Vývojáři kromě zbraní přináší i velké množství nových legendárních rukavic, helem, brnění a bot, design je opět velmi dobrý, oceňuji nové exotiky, hlavně helmy nejen s nádherným designem, ale také s výbornými perky – doplňují za orby zdraví a podporují superky.

V předchozím DLC vývojáři umožnili upgradovat na lepší statistiky exotické zbraně a oblečení skrze docela krkolomný systém, protože vyžadoval, aby upgrade přinesl v pátek Xur. Tohle byla docela velká bolest Destiny, proto se vývojáři rozhodli překopat celý systém upgradů, navíc nově umožňují na 42 light vyhnat jakékoliv legendární brnění, a dokonce jdou zvednout na 365 všechny legendární zbraně jako Vision of Confluence a Fatebringer. Nic ale pochopitelně není zadarmo. Zatímco do exotických kousků stačí vložit exotický shard, kterých má pravidelný hráč tolik, že by z nich mohl stavět na Toweru domečky, to legendární věci vylepšit už tak lehké není. Abyste je mohli vylepšit, potřebujete speciální Etheric light. Získat tento docela vzácný kámen není zrovna jednoduché, protože vyžaduje projít nový Prison of Elders na 34. A 35. level, kde je garantovaný loot, případně je možné ho ještě získat v Trials of Osiris, Iron Banneru nebo Nightfallu. Je tak jasné, že musíte hodně zvažovat, hlavně teď na začátku, do čeho tento kámen vložíte, asi nejvíce vám pomůžou v rozhodování těžké části Prison of Elders. Třeba obě zmíněné zbraně výše jsou jedny z těch, které byste měli mít vylepšeny jako první. Tento nový systém upgradů je určitě daleko jednodušší a hlavně lepší. Navíc ale od hráčů vyžaduje, aby se trochu snažili, což je samozřejmě dobře, že hra nic zadarmo nedá, jako tomu bylo ostatně už u Raidu.

House of Wolves přináší i tři (hráči na PlayStationu mají čtyři) zcela nové mapy do PvP. Jedná se spíše o středně velké mapy, tou největší je asi Widow’s Court zasazená do Evropy, kde je možnost i využívat odstřelovací pušky díky otevřenějším prostorám. Ostatní už jsou spíše menší s úzkými chodbičkami a vhodné pro brokovnice, ať už jde o Thieves’ Den na Venuši nebo mapy Black Shield a Timekeeper na Marsu. Nové mapy svým designem se mi líbí, hodí se hlavně pro klasický Control, což je dá se říci hlavní režim celého PvPčka.

Vývojáři z Bungie se zaměřili v novém DLC hlavně na end game obsah, do něhož se počítá i zcela nový turnajový režim Trials of Osiris, který je vždy dostupný od pátku do úterka. Bratr Vance vám vždy dá do něj pozvánku, přičemž pokud se vám podaří na jednu pozvánku hned devětkrát vyhrát bez jediné prohry, pošle vás do speciální lokace, kde získáte spoustu laskomin. Problémem v tomto režimu je, že na jednu pozvánku můžete jen třikrát prohrát, následně se vám vynuluje. Dobré ale je, že i když se vám podaří vyhrát třeba jen pětkrát, neodejdete s prázdnou. Můžete si už za dvě výhry nakupovat modré obálky se speciálními žetony do Trials of Osiris, za pět už nabízí slušivý oblek s 42 light a za sedm výher je týdenní zbraň. Prodává i fialové obálky za výhry, ze kterých padají legendární a občas i exotické věci a hlavně Etheric light, který se samozřejmě vždy hodí.

Vyhrávat v Trials of Osiris není ale vůbec lehké. Tento režim vyžaduje nejen maximální sehranost týmu, ale také co největší skill jednotlivých hráčů, protože jinak hrozí, že budete dostávat takové nářezy, že vás přestane hraní po chvilce bavit a dostaví se frustrace z jedné prohry za druhou. Na druhou stranu, přesně podobný režim Destiny chyběl, je správně napínavý a hraní často svoji taktikou připomíná Counter-Strike a podobné hry. Navíc odměna v podobě nádherného brnění s egyptskou tématikou za snažení stojí, protože ačkoliv do PvE moc bonusů nepřidává, jeho design je prvotřídní a do multiplayeru se neskutečně hodí. Jen na závěr dodám, že u Trials of Osiris chybí matchmaking, ale to je zcela logické, když jde o týmový režim. S náhodnými hráči by se hrát nedal, zvláště pokud by proti vám stál sehraný tým komunikujících hráčů. To by naskakoval jeden červený puntík za druhým.

Zatím jsem PvP část chválil, ale má i jeden problém, a to jsou podvádějící hráči skrze lagy, kteří jsou díky tomu pomalu nesmrtelní. Už když hrajete klasické zápasy, budou vám tito hráči pít krev a pořádně dokážou otrávit následující minuty. Bohužel, tendence podvádět od méně zkušených hráčů jsou i v Trials of Osiris, což je samozřejmě průser, když se nehraje fair play. Občas takto lagujícího hráče hra kopne, což je dobře, když týmu zbudou dva hráči, nemají šanci, ale vývojáři by měli začít podobné případy banovat, a to i třeba kompletním smazáním účtu, aby se situace neopakovala.

Ačkoliv v House of Wolves nenajdete nový raid a příběhové mise postrádají více nových lokací, jde o slušné rozšíření, které přináší zcela dva nové režimy s velkou znovuhratelností. Prison of Elders je určen pro hráče, kteří si oblíbili raid, na větší obtížnost má navíc podobnou strukturu a vyžaduje sehranost týmu. V Trials of Osiris naleznou zalíbení zase hráči hrající PvP, protože představuje pořádnou výzvu, navíc fakt, že každý týden bude možné vyhrát něco nového, mu zaručí velkou znovuhratelnost. Po DLCčku House of Wolves se dá říci, že Destiny se konečně dostalo do bodu, ve kterém se mělo nacházet na začátku – má nejen zábavnou hratelnost, ale i velké množství obsahu. Je ale škoda, že si vývojáři za prakticky kompletní vydání nechali připlatit. Nyní jen ještě opravit PvP část a potrestat podvádějící hráče, a bude spokojenost maximální.