Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Primární účel rozšíření Forsaken ale nebyl jen nový obsah, ale vývojáři z Bungie se rozhodli, že s ním překopají samotné základy hry, aby se z ní stal jeden velký živý svět, který se bude postupně měnit a rozšiřovat. Následné obohacování hry skrze tři sezóny bylo příkladné a fanoušci měli po většinu času co dělat. Na toto snažení nyní navazuje Shadowkeep, který je navíc pro studio Bungie začátkem nové éry. Rozšíření si totiž vydává už samo a nestojí za ním Activision. Samo tak může rozhodovat, co do hry přidá a jakým směrem se bude ubírat. Už na začátku je jasně patrné, že Shadowkeep je jen začátkem této nové cesty a směru, ale určitě zdařilým a dává velkou naději do budoucna. A nejde jen o Shadowkeep, ale o Destiny jako takové. Bungie už před několika týdny spustilo cross-save, takže svoje postavy můžete mít napříč všemi platformami a hrát tam, kde máte své kamarády. Začátkem října pak byla spuštěna free verze, která nabízí základní Destiny 2, ale i třeba Gambit nebo kompletní PvP část. Bungie si od tohoto kroku slibuje, že k Destiny přiláká spoustu nových hráčů, kteří se připojí už do tak velké komunity. Vize, jak posunout Destiny dále a udělat z něj ještě úspěšnější značku, je tedy jasná, a zdá se, že by mohla fungovat.

Každopádně nyní už k samotnému rozšíření, které toho nabízí docela dost. Základem je nová příběhová linka. Ta nás opět zavedla na Měsíc, jednu z nejoblíbenějších lokací prvního Destiny. Od poslední návštěvy se ale Měsíc hodně změnil, zahalila ho temnota a v jeho útrobách se navíc začalo probouzet obrovské zlo. Rasa Hivů totiž objevila něco, co umožňuje oživovat dřívější poražené protivníky, a tak se znovu objevují ty nejhorší noční můry Guardianů, kteří rozhodně nepřicházejí v míru. Ať už jde o boha Hivů Crotu nebo cabalského Ghaula, hlavního padoucha základního Destiny 2. Záhadu se pak snaží vyřešit i Eris Morn, která se do hry vrací z prvního dílu, kde hrála velmi důležitou roli u dodatků The Dark Below a The Taken King.

Svým způsobem je Shadowkeep hodně založen na nostalgii, která funguje u dlouholetých fanoušků skvěle, ale nejen na ní. Co se mi na nové zápletce a vůbec rozšíření Shadowkeep líbí, tak je zcela odlišná atmosféra oproti předchozím dobrodružstvím v Destiny. Měsíc má až hororovou atmosféru, za což může jednak jeho temný a pochmurný design, ale i všudypřítomné výkřiky a další strašidelné zvuky. Hororově laděná kampaň s několika zajímavými střety, zvraty a misemi se mi líbí, ačkoliv musím také uznat, že je kratší, než bych si představoval. Poprvé jsem ji dohrál za nějakých pět hodin, následně jsem to na dalších postavách zvládl za tři hodiny. Naštěstí jako v minulosti, kampaň je jen menší ochutnávkou toho, co rozšíření Shadowkeep nabízí. Ta pravá zábava začíná až po jejím dohrání.

Největší hvězdou rozšíření je staronová lokace Měsíc. Pokud jste hráli první Destiny, budete hned poznávat spoustu oblíbených míst a nostalgicky vzpomínat na různé zážitky. Staré lokace byly ale i dost upraveny, aby bylo vidět, že Měsíc se od poslední návštěvy vyvíjel a nebyl tak opuštěný, jak se mohlo zdát. Nepřátelé mají nové kempy, ale zároveň vývojáři celou mapu rozšířili o nové úžasné lokace, které mají parádní design, a chvilkami jsem říkal, že architektura Hivů se dost podobá té, kterou můžeme znát z Pána Prstenů. Třeba obrovská věž, na níž sídlí královna Hivů a dcera Croty je dost podobné Železnému pasu, jen je tedy vše zbarveno do červené krvavé barvy.

Nové lokace nadchnou, navíc vývojáři ty původní upravili tak, aby mohly nabídnout Lost Sectory po vzoru ostatních Patrol, což jsou menší dungeony. U této aktivity, která se objevila až s Destiny 2, je vidět, jak se vývojáři poslední roky učili ze zpětné vazby. Dříve Lost Sectory byly jen menší jeskyně, nyní ale na Měsíci nabízejí daleko propracovanější mechaniky a dostat se k finálnímu bossovi už není jen o probíhání. Každý Lost Sector je jiný a obsahuje tuhého finálního bosse, přičemž musím říci, že se mi jejich propracovanost hodně líbí. Měsíc ale nenabízí jen Lost Sectory, vývojáři nezapomínají ani na klasické Public Eventy, mise, ale také nové denní bounti od Eris Morn, případně několik exotických úkolů. Třeba finále na exotický raketomet Deathbringer paří k vrcholům celého rozšíření, které jsem si maximálně užíval. Zcela nová aktivita na Měsíci se jmenuje Nightmare Hunts a je určena pro tři hráče. Jedná se o takové menší Strike mise, v nichž naháníte bosse z minulosti a snažíte se ho zlikvidovat. Aktivita je docela zábavná a rychlá, navíc určena pro opakované hraní, třeba na vyšší obtížnosti, kde značně přituhne a je třeba vymýšlet nové taktiky.

U Shadowkeepu je skvělé vidět, že ačkoliv Bungie chce, aby si Destiny 2 užil naprosto každý, nabízí i těm nejvíce hardcore hráčům velmi těžké výzvy, které se mohou pokusit splnit a budou za ně náležitě odměněni. Raid, o němž se ještě rozepíšu, je jednou z nich. Další jsou překopané Nightfall mise. V posledních dvou letech tato aktivita trochu ztratila na atraktivitě a nebyl moc důvod ji chodit, protože jednak byla pro zkušenější hráče příliš snadná, ale také nedostatečně odměňovala. Proto se vývojáři rozhodli ji kompletně překopat, přidat nové modifikátory a značně zvednout obtížnost. Tedy, Nightfall je pořád dostupný v klasické jednodušší verzi, která má nově klasický matchmaking, ale následně i v dalších, přičemž nejtěžší nabízí obrovskou výzvu pro ty nejzkušenější hráče, má nejtěžší nepřátele ve hře (novinkou jsou hodně těžcí Šampioni se speciálním štítem), a zároveň je za zdolání zdrojem speciálního materiálu pro maximální vylepšení zbroje, případně exotické výbavy. 

Zatímco první dny Shadowkeepu se točily kolem Hivů, Měsíce a Darkness, což je obrovský nepřítel, o němž se mluví už od prvního dílu, následně celý Solární systém napadla rasa Vexů. Tito nepřátelé se začali objevovat nově na Měsíci, kde nikdy dříve nebyli, navíc přinesli i nové aktivity. První aktivitou je Vex Offensive, která je určena pro šest hráčů jako několik měsíců stará Menagerie. V ní nejprve musíte s ostatními hráči vyčistit lokace od nepřátel a následně zničit i objevující se krystaly, aby se objevil tuhý boss. Na rozdíl od Menagerie ale není tato aktivita tak propracovaná a nenabízí ani každý týden jiného bosse, což je trochu zklamáním. Zábavná sice je, ale nemyslím si, že by měla jako Menagerie stejně velkou znovuhratelnost, alespoň do budoucna.

Vrcholem je v současnosti u rozšíření Shadowkeep jednoznačně nový velký raid Garden of Salvation. Pokud jste někdy nějaký raid v Destiny hráli, tak určitě budete souhlasit, že se vždy jednalo o úžasný zážitek, který nemůže v současnosti nabídnout žádná jiná hra. A nyní tomu není jinak, protože raid Garden of Salvation, odehrávající se v Black Garden na Marsu, se studiu Bungie opět mimořádně povedl a nabízí zcela nové herní mechaniky, lokace s úžasným designem i vedlejší hádanky. Zatímco v prvních dvou hlavních částech se snažíte s novými mechanikami seznamovat, tak následně dojde i na dva velmi povedené souboje s bossy, u nichž musíte s týmem maximálně spolupracovat a komunikovat, abyste měli šanci uspět. Garden of Salvation sice musíte na první průchod se svými kamarády trochu přetrpět, než se sehrajete a vše naučíte, ale následně je radost ho chodit a odhalovat další jeho tajemství. 

Už když bylo rozšíření Shadowkeep oznámeno, byl avizován nový systém perků a brnění, který vývojáři z Bungie nazvali Armor 2.0. Jde prakticky o tom, že brnění už nepadá nyní s náhodnými perkami, jako tomu bylo po celý minulý rok, ale každý kus má několik volných slotů, do nichž si následně můžete dát modifikátory dle vlastního uvážení, abyste si vytvořili pro sebe vlastní jedinečný build. Modifikátory vám padají ze skoro všech aktivit, ty nejlepší pak z Nightfall misí a určitě budou i další za jiné aktivity. Nechybí ani speciální raidové modifikátory, které ale užijete jen v raidu. Musím říci, že se mi tento systém hodně líbí a vidím v něm velký potenciál, ale mám s ním i jeden velký problém. A vlastně nejen já. Tím problémem je rozdělení modifikátorů dle elementu, což je naprosto postavené na hlavu a nelíbí se mi. Zvláště když exotický kus armoru nepadá s náhodnými elementy, ale vždy s určeným, takže se vám takto může naprosto rozložit plánovaný build. Nechápu, že na toto vývojáři nemysleli při designu. Snad se na tento neduh budoucna podívají a upraví, protože stížností je na toto rozdělení docela dost.  

Pokud máte rádi statistiky, tak u brnění je ještě důležitý návrat dalších ukazatelů. Před spuštění Shadowkeepu mělo brnění jen tři ukazatele - Mobility, Resilience a Recover. Nyní tedy brnění ukazují další tři, které se vracejí z prvního dílu, a jde tedy o Strength, Discipline a Intellect. Ačkoliv tedy se může zdát, že novými módy odpadlo grindování, tak opak je pravdou, pořád zůstává a budete se hnát za tím, aby bylo brnění statově co nejlepší a vyhovovalo vašemu hernímu stylu. Důležitou roli nově nehraje ve hře jen brnění, ale i speciální sezónní artefakt, pomocí něhož si můžete zvednout power, ale také si odemknout další unikátní módy do zbraní a brnění, které vás připraví na ty nejtěžší výzvy. Začlenění artefaktu se mi hodně líbí a přidává do hry značné oživení. 

Zatímco poslední rok Destiny 2 byl pro PvE hráče velmi povedený, tak pro PvP hráče byl slušně řečeno rozporuplný. Forsaken sice přinesl tolik nutné změny, ale bylo hned jasné, že Crucible potřebuje daleko větší nakopnutí. Na tuto hodně důležitou část se vývojáři zaměřili v posledních měsících a výsledek nám naservírovali s vydáním Shadowkeepu. A rovnou mohu říci, že lepší Crucible v Destiny 2 zatím nebyl. Vývojáři nově vybalancovali zbraně, u čehož jsem trochu oplakal nerfnutí hand cannonů, ale také překopaly ekonomiku těžkých nábojů, případně přidali nové tři mapy a oblíbené 3v3 herní režimy. V testovací laboratoři je dostupná eliminačka, které jsem se u prvního dílu něco nahrál, ale hlavně competetivní část je nyní tvořena 3v3 módem Survival. Ten je oproti předchozí 4v4 verzi daleko rychlejší, zápasy odsýpají a hlavně je tedy i zábavnější. On celkově byl compeťák přepracován, protože nově už nepotkáváte hráče podle svých bodů, čímž se zrychlil jednak matchmaking, ale také je i pro slabší hráče snazší dosáhnout na vyšší ranky. Dosažení Legend ranku je pořád obtížné, ale už ne tolik. Navíc byl pro Compeťák přidán i mód pro sólo hraní, kde proti vám nebudou hrát týmy, ale rovněž další sólo hráči. Tyto změny rozhodně vítám a jde o skvělý posun vpřed. Stejně jako možnost si nově vybírat, jestli budete hrát Control nebo nějaký jiný mód, což v Destiny 2 dříve nebylo, a popravdě mi to hodně vadilo. Bungie v tomto konečně vyslyšelo své fanoušky. 

Fortnite slavil se svým battle passem obrovský úspěch a není divu, že se ho do svých her snaží zakomponovat i další vývojáři. A nyní se dostal i do Destiny 2. Na začátku jsem byl z toho spíše skeptický, ale nakonec se mi tento nový bonusový systém líbí, protože celkem rychle odměňuje pravidelné hráče novými brněními, zbraněmi, boosty, exotickou lodí nebo tanečkem. Shadowkeep obsahuje sezónní battle pass zdarma, další sezóny už bude nutné si zaplatit, pokud nemáte Deluxe edici. Protože je ale nyní Destiny 2 v základu zdarma, docela i chápu, proč vývojáři tento systém do hry zakomponovali. Navíc tak, aby nebyl otravný, ale spíše jen příjemným bonusem a odměňoval za hraní. 

Hodnotit vizuální zpracování asi nemá moc smysl, jde o rozšíření, které staví na stejném enginu jako základní hra. Spíše ale musím zmínit dost nestabilní framerate v posledním raidu, kde hlavně u finálního bosse kolikrát padá hodně nízko. A to je pochopitelně obrovský problém, zvláště když je celá mechanika založena na rychlosti. Snad Bungie tento neduh vyřeší, protože je nepřípustný. Jinak ale musím pochválit parádní hudební doprovod, nové skladby si určitě zaslouží i samostatný poslech. 

Ačkoliv Shadowkeep nabízí velmi kvalitní obsah pro PvE i PvP hráče na stovky hodin, nejlepší na tomto rozšíření je hlavně skutečnost, že je vidět, jak se studio Bungie snaží celou značku posouvat kupředu. Už nejde jen o klasickou diskovou hru, která by nabízela prostou kampaň na jeden večer, ale o živý svět, který se postupně vyvíjí různými směry, v němž je radost trávit volné večery. S verzí hry zdarma se do komunity dostali zcela noví hráči, nehledě na možnosti hrát s kamarády na jakékoliv platformě s jedním účtem. Od tohoto je pak jen krůček ke cross-play a vytvoření jednoho velkého sdíleného univerza, k němuž Destiny vždy směřovalo. Fanoušci lootovacích stříleček z tohoto nemohou být nadšenější, a není divu, že je Destiny po Call of Duty nejprodávanější akční značkou této generace. V následujících týdnech a měsících bude Destiny 2 i nadále růst. Tento týden začal tuto sezónu první Iron Banner, v přípravě jsou ale i další eventy, exotické úkoly či zcela nový dungeon, který bude spuštěn koncem měsíce. Fanoušci se tedy mají na co těšit. 

V posledních měsících jsem byl trochu skeptický k tomu, co Shadowkeep nabídne, protože jsem se hodně obával toho, že půjde spíše jen o recyklaci dobře známého a vývojáři budou hrát hlavně na nostalgii. Výsledek ale překvapil, protože ačkoliv se vracíme zpět na Měsíc, vývojáři připravili dostatečně zajímavý a kvalitní obsah, abych se do Destiny vracel i v následujících týdnech. Překopaný systém výzbroje má do budoucna velký potenciál a přidává do hry tolik potřebný silnější RPG element. Nemluvě pak o PvP části, která je konečně minimálně stejně zábavná jako u prvního dílu, možná ještě zábavnější. Shadowkeep je ale rovněž začátkem nové éry pro Destiny, a zatím se zdá, že jí má studio Bungie velmi dobře rozjetou.