Destiny 2: Forsaken - Black Armory

recenze  12
Martin Šmíd, 1. 2. 2019 16:45
Dalo by se říci, že v prvním roce Destiny 2 hodně paběrkovalo a nedokázalo zaujmout komunitu natolik, jako se to dařilo prvnímu dílu. Mohla za to celá řada špatných rozhodnutí, která se následně studio Bungie rozhodlo napravovat. Je samozřejmě otázka, jestli za to mohli sami vývojáři, nebo byli do toho tlačeni Activisionem, který samozřejmě nechtěl hardcore hru pro několik milionů hráčů a fanoušků, ale něco, co by jako Call of Duty oslovilo naprosto všechny. Tato snaha selhala a i proto na podzim minulého roku vyšlo velké rozšíření Forsaken, které se zaměřovalo hlavně na komunitu a zpětnou vazbu fanoušků, takže se mu povedlo řadu nedostatků napravit a hru znovu nakopnout. Musím říci, že i ze zpětného pohledu je Forsaken opravdu parádní rozšíření, které jsem si maximálně užil a je vidět, že když v Bungie chtějí, mohou vytvořit něco opravdu jedinečného. Nyní víme, že prodeje Forsakenu nebyly tak oslnivé, jak by si Activision představoval, což následně vyústilo k tomu, že do budoucna se bude o Destiny značku starat jen Bungie. To jsem chtěl jen zmínit, protože úkolem dnešního článku je hlavně zhodnocení dalšího obsahu, který se do hry dostal začátkem prosince pod označením Black Armory.

Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

S vydáním Forsakenu se změnil i pohled Bungie na samotnou značku a hru Destiny 2 jako takovou. Doposud byli fanoušci zvyklí, že vyjde samotná hra, v září nějaké velké rozšíření, které hru znovu pořádně nakopne a do značné míry předělá, a během roku následně několik menších DLCček v rámci Season passu. Bungie ale začalo nahlížet na hru jako na živou službu, která se neustále vyvíjí a přináší fanouškům postupně nový obsah, který mohou hrát. Nového Season Passu jsme se dočkali, ale ten nepřináší klasická tři DLCčka jako Warmind nebo Curse of Osiris, ale prémiový obsah pro následující tři sezóny. 

Za sebe mohu říci, že se mi tento nový přístup od Bungie líbí a jde vlastně o to, po čem fanoušci série Destiny toužili od vydání prvního dílu. Jedna věc je ale tento přístup a druhá samotný prémiový obsah, z něhož mám docela smíšené pocity. Ne vše se totiž dokonale povedlo, za což může do značné míry i špatná komunikace od Bungie směrem k hráčům. Ta se bude muset změnit, protože pak jdou do kopru i relativně dobré nápady, které ale nedokáže Bungie předem dostatečně vysvětlit.

Když vycházelo Black Armory, které je součást páté sezóny Season of the Forge, byl samozřejmě nesmysl ho hned hodnotit, protože přineslo jen část nového obsahu. Nyní už je ale vše venku, takže se můžu trochu ohlédnout a říci, jak se mi nakonec pátá sezóna líbila a co přinesla vše nového. Když Black Armory startovalo, nabídlo jeden úkol, na jehož konci bylo odemknutí první Forge, tedy místa, kde je možné kovat skrze celkem stereotypní úkoly speciální zbraně. První den ukázal hned jeden velký problém, a to ten, že hráči nejsou moc trpěliví a chtějí vše hned, což je opak toho, co tvrdili během prvního roku, kde měli vše hned a pak neměli proč Destiny 2 hrát. Bungie se tedy najednou ocitlo v dosti nezáviděníhodné situaci. Za vše mohla skutečnost, že nová Forge byla na vyšším poweru, než na jakém byla většina hráčů, takže k ní nebylo možné se hned jednoduše dostat a hrát ji. Že jde o end game obsah v tu chvíli nikoho nezajímalo, takže Bungie následně doporučený power snížilo. Tady se ukazuje, že Destiny nikdy nemůže být hrou pro všechny, protože polovina hráčů chce lepší výzvy, zatímco druhá chce vše jednoduše hned. Vždy bude nějaká skupinka naštvaná a zklamaná přístupem vývojářů.

Každopádně nyní jsou dostupné už čtyři Forge - Volundr Forge, Gofannon Forge, Izanami Forge a Bergusia Forge. Jde o speciální eventy na způsob Escalation Protocol, Blind Well nebo Archon’s Forge z Destiny 1 pro tři hráče rozdělené do tří kol. První dvě kola musíte zabíjet protivníky a sbírat z nich baterie v podobě koulí, s nimiž následně nabijete kovárnu. Když první dvě kola takto překonáte, přijde boss, kterého musíte porazit. Forge jako takové špatné nejsou a jsou vlastně i docela příjemnými eventy na občasné zahrání. Rozhodně nijak neuráží, jsou rychlé a slouží i jako solidní doplnění raidu, kde je možné získat opravdu velmi dobré zbraně a pěkný armor. Forge jsou samozřejmě spojeny i s novými exotickými zbraněmi, některé padají za úkoly vyžadující docela velké grindění, některé random za dokončené vykování zbraně. Úkoly na vykování zbraně zadává nová NPC postava na Toweru, kterou je Ada. Ta se nachází ve zcela nové lokaci, přišla s docela zajímavým lorem a je celkově zábavné odhalovat více o její historii a historii tří rodin, kolem níž se Black Armory točí.

Zatímco samotné Forge neurazí, ačkoliv nejsou nějakým velkým záchvatem originality, problém mám s jejich odemykáním, což kolikrát vyžadovalo úmorné grindování, které moc nebavilo ani ty největší fanoušky Destiny. Řada úkolů vyžadovala, aby hráč dohrám desítky patrol, public eventů, striků, zabil určitý počet nepřátel a plnil celkově tyto dost nezáživné úkoly pořád dokola. Jen proto, aby si odemkly jednotlivé Forge a zároveň se následně dostal k lepšímu vybavení. To je samozřejmě hodně velký opak Forsaken, který nabídl také grind, ale daleko lepší zpracování a hlavně i zajímavý obsah, který Black Armory postrádá. Žádná nová lokace, dungeon nebo mise, jen točení zhruba pěti aktivit neustále dokola.

Největší atrakcí v Black Armory je pochopitelně nový raid The Scourge of the Past, odehrávající se pod Towerem. Ačkoliv je kratší jak The Last Wish z Forsaken, musím říci, že se mi hodně líbí a je radost ho hrát. Hlavně kvůli skutečnosti, že přináší nové herní mechanismy a řadu zajímavých nápadů, zábavný souboj s bossem i hektickou pasáž, kterou musíte absolvovat na sparrowu. Vše dobře šlape a je tedy lehké si nový raid oblíbit a neustále ho opakovat. I třeba kvůli zajímavým a dobrým zbraním, které se rozhodně neztratí, tak dalším odměnám. Od vydání Forsakenu má konečně zase smysl raidy chodit, a to opakovaně, jako tomu bylo u prvního Destiny. Jsem rád, že se Destiny 2 do tohoto bodu opět dostalo.

Začátek roku se nesl ve znamení speciálního eventu Niobe Labs. Jde prakticky o arénu, v níž musí tým tří hráčů být maximálně sehraný, aby dokázal vyřešit hádanky a zároveň si poradit v časovém limitu i s vlnami protivníků. Event se na začátku ukázal jako hodně těžký a určený hlavně pro ty největší fanoušky, streamery s velkými komunitami a nejsehranější týmy hráčů, s čímž problém nemám. Musím říci, že jsem si ho užil a už dlouho jsem nezažil takový adrenalin, jako u řešení poslední vlny. Myslím si, že jde o dobrou aktivitu, kterou sice řada hráčů dost přehlíží, ale je to rozhodně škoda, protože vedle raidu jde o to nejlepší a nejzábavnější, co Black Armory přineslo a doposud nabídlo. Problém s Niobe Labs na začátku byl ten, že vše bylo navrženo tak, aby první tým, který event zdolá, následně odemkne další obsah pro všechny hráče. Když nikdo nemohl event překonat, nakonec se Bungie rozhodlo tedy další obsah uvolnit i bez toho, což bylo dle mého dobré rozhodnutí. Niobe Labs je rozhodně dobrý event a chci více takového obsahu v Destiny 2 pro hardcore fanoušky, mám rád řešení různých tajemství a těžké úkoly, ale nesmí být spojen s tím, že bude zámkem dalšího obsahu pro všechny hráče. Snad se z toho Bungie do budoucna poučilo.

Black Armory mělo rozhodně dobré nápady, ale ne vše se povedlo, což ukazuje i poslední exotický úkol na legendární zbraň The Last Word. Většina hráčů čekala, že půjde o velkou událost, která je vezme na zajímavou misi ve stylu té na pušku Whisper of the Worm, ale opak byl nakonec pravdou. Místo nějaké skvělé a nezapomenutelné mise jsme se dočkali jen dalšího grindování public eventů, lost sectorů, zabíjení hivů a hráčů v cruciblu. Finální souboj s bossem v menší speciální misi, odehrávající se v místech jednoho ze striků, byl sice fajn a celkem originální, ale nedokázal přebít onu pachuť, kterou měl po dohrání každý z nevyužité šance přinést něco zajímavého a jedinečného. Z úkolu na The Last Word, který je navíc součástí placeného obsahu, jsem rozhodně čekal více a je obrovským zklamáním. Vždyť i Thunderlord měl alespoň nostalgickou misi odehrávající se na Cosmodromu, která už navíc ve hře není, tak proč to nemohlo být i u zde, fakt nepochopím.

S úkolem na The Last Word se opět ukázalo, že plně uspokojit všechny hráče moc nejde, protože se stěžovalo nejen na skutečnost, že quest je nudný a nezáživný, ale také fakt, že dva kroky je nutné plnit v Cruciblu, tedy PvP části. Za sebe mohu říci, že mi tyto části nepřišly nějak přehnaně těžké, měl jsem je splněné po pár hrách. I tak jsou ale trnem v oku PvE hráčů, kteří tak musejí zapínat PvP. A to u úkolu na zbraň, která je prakticky v PvE nepoužitelná a je určená primárně pro PvP. Tady jsem spíše zklamaný z komunity, nebo alespoň z její v posledních dnech hodně hlasité/ubrečené části, která nedokáže tolerovat ostatní. Ostatně PvP hráči si musejí zase vytrpět PvE části úkolu, které jsou daleko nudnější a nezáživnější, jak ty PvP části. Bungie už přispěchalo s vyjádřením, že se na úkol podívá, ale myslím si, že jde o špatné rozhodnutí. Už Destiny 1 mělo řadu úkolů, které bylo nutné plnit v Cruciblu a nikdo si tehdy nestěžoval. Nyní to opět vadí a bojím se, aby Destiny 2 po nalezení své identity s rozšířením Forsaken znovu nesjelo do casual vod, kde by se nadobro utopilo.  

Jsem rád, že Bungie změnilo svůj přístup k Destiny, k němuž nyní přistupuje jako k živé službě, kterou chce postupně obohacovat o nový obsah a ne jen formou jednorázových menších DLCček. Tato změna je rozhodně vítána, ale bude třeba do budoucna zapracovat na zkvalitnění onoho obsahu a lepší komunikaci k hráčům. Black Armory, ačkoliv přineslo nový povedený raid či zajímavý event Niobe Labs, rozhodně nenaplnilo plný potenciál tohoto nového směru, kterým se Bungie vydalo. Snad další sezóny na tom budou lépe. 

Destiny 2: Black Armory

ps4xone
Activision, Bungie
Datum vydání hry:
4. 12. 2018
Žánr:
Střílečka, RPG
KARTA HRY
6/10

Komentáře