Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Kdo hrál Destiny 2 a je velkým fanouškem prvního dílu, tak určitě bude souhlasit, že stav hry byl před několika měsíci dost katastrofický, protože vývojáři dělali dost nešťastná rozhodnutí, a než aby zkvalitňovali, spíše házeli posledním hráčům klacky pod nohy. Až na začátku léta se začalo vše řešit, dočkali jsme se denních úkolů, ranků v cruciblu a několika dalších novinek, které měly být ale velkým příslibem právě pro Forsaken. Velké změny pak přinesl update koncem srpna s označením 2.0, který prakticky reagoval na dva velké problémy. Prvním bylo rozvržení zbraní, které se v Destiny 2 nesetkalo moc s kladným přijetím. Na začátku to vypadalo sice dobře, protože meta primárek byla fanoušky Destiny po vývojářích vyžadována, ale jak se následně ukázalo, hra se díky tomu v cruciblu zpomalila, stala se z ní v teamshootovací záležitost a vlastně nebyla ani moc zábavná. 

Zatímco třeba první Destiny táhl právě crucible, u dvojky šlo o režim, který hráči zavrhli jako první a následně zbylo jen nemastné a neslané PvE. I proto jsem ocenil, že Bungie v updatu 2.0 celý zbraňový systém překopalo a vrátilo ho prakticky do stavu prvního dílu. Ne ale úplně, protože nový systém sice čerpá z prvního dílu, ale je daleko variabilnější a dává větší volnost v tom, co si můžete vzít a mít na sobě. Pokud chtějí hand cannon a scoutku doplněnou o raketomet, je tu tato možnost, v PvE se pořád jedná o skvělou kombinaci. Zároveň je ale možné mít na sekundárním nebo primárním slotu i pušku nebo brokovnici. Volba je jen na hráči, s čím se do hraní pustí, což hře přidává velkou rozmanitost a hlavně ve spojení s nižším time to killem v cruciblu i konečně zábavnou záležitost. Ano, v cruciblu bude opět nějaká meta. Zatím se spíše zkouší, co bude nejlepší, ale i tak je posun k lepšímu jasně patrný, a jsem rád, že Bungie konečně začalo více poslouchat hráče. Sice nový systém má ještě mouchy, ale je kvalitní a může se od něj v následujících týdnech snadno odrazit a vylepšit ho.

To bych měl na začátek, nyní se už pustím na samotné rozšíření Forsaken, které toho přináší opravdu hodně a pro fanoušky, kteří to s hraním Destiny 2 myslí vážně, je naprostou nutností. Už nyní mohu říci, že s jeho nákupem rozhodně neprohloupí a nejde jen o drzou snahu vývojářů vytáhnout z hráčů další peníze a nic jim za ně nenabídnout, jako tomu bylo u Osirise nebo Warmindu, který si hráče alespoň trochu udobřil dobrou misí na sniperku Whisper of the Worm. Forsaken by se dalo označit za takového brášku oblíbeného The Taken King, svým obsahem ho možná i předčí. 

Dobře napsaný příběh se silným padouchem 
Forsaken začíná druhý rok Destiny 2, který se už netočí kolem Cabalů. Vše začíná úprkem vězňů z věznice Prison of Elders, kde jsou byli doposud zavřeni ti největší zločinci, společně s princem Uldrenem. Jak určitě víte ze všech možných propagačních videí, hned na začátku jeho rukou zemře jedna velmi oblíbená postava. Příběh je následně hnaný pomstou, ale i zastavením Uldrena, který by mohl napáchat obrovskou škodu. Musím říci, že se vývojářům povedlo napsat docela solidní zápletku, jednu z nejlepších, jaká se kdy v Destiny objevila. Té určitě pomáhají i skvělé filmečky. Těch není zrovna málo, a i na nich je ostatně vidět, jak vývojáři reagují na zpětnou vazbu a snaží se dodat do hry daleko více příběhových scén a samotného vyprávění, což je pochopitelně jenom dobře. 

Během příběhu se dostanete do zcela nových lokací a potkáte několik nových postav, jimž určitě vévodí tajemný Spider na své vlastní patrole Tangled Shore. Jde o patrolu vytvořenou pomocí spojených meteoritů, mající jedinečný design, řadu ztracených sektorů i skrytých míst. Na ní se odehrává prakticky celý základní příběh, protože abyste se dostali k samotnému Uldrenovi, musíte nejprve zlikvidovat jeho Barony. Každý má svoji jedinečnou Adventure misi. Zatímco jednoho budete nahánět na skůtru, druhý vás bude chtít oblbnout pastmi z engramů a dojde i na sniperskou přestřelku. Je skvělé vidět, že i v Bungie umí vytvořit opravdu kreativní mise, které je radost hrát, navíc řada z nich má řadu tajemství, která třeba během prvního průchodu neodhalíte. Přesně tohle zatím hře chybělo. Jen nemůžu souhlasit s vývojáři, že příběh je nelineární díky chytání Baronů. Každý Baron vyžaduje určitý power level, takže je stejně děláte postupně od toho nejlehčího. O nějaké nelineárnosti určitě nemůže být řeč. Zpět ale ještě ke Spiderovi, který je novou velkou zajímavou NPC postavou s vlastními úkoly i speciálními výzvami, během nichž musíte chytat uprchlé vězně. Za to jste odměňováni nějakým tím legendárním smetím a možností získat staronovou exotickou brokovnici. Ačkoliv lovení vězňů není nějak originální a vlastně ani složité, tyto úkoly přidávají do hry další druh aktivity, což je jen dobře, a vlastně jí i celkem prospívají. 

Když vyšel The Taken King, přidal do hry zcela novou rasu, a to Takeny. Forsaken prakticky dělá to samé, protože tu naleznete novou rasu Scorn, která se od těch původních značně liší. Noví nepřátelé se neliší jen svým designem, ale i schopnostmi, navíc někdy dokážou opravdu nepříjemně zatopit. Ať už jde o vybuchující jednotky, velké obry nebo řadové protivníky, kteří se umí zahrabat pod zem. 

Nové schopnosti a grind, grind a zase grind
S novým nebezpečím nepřišlo jen velké množství nových zbraní, ale vývojáři přidali každé postavě zcela nové zajímavé tři subclassy, které jsou zcela jiné od toho, co jsme mohli v Destiny 2 doposud vidět. Zatímco Hunted může mít místo šípu speciální útok připomínajícího Bladencera z Destiny 1, případně velmi silný útok místo golden guna, to Titán zase skáče jak Superman a umí i podpořit štít speciální bariérou. Warlock zase umí vytvořit speciální auru, v níž je fireteam méně zranitelný a dává větší poškození, případně vyslat speciální arcový paprsek, který sesmahne vše v dosahu. Z nový speciálních schopností mám dobrý pocit, některé jsem si vyloženě oblíbil a dobře zapadají do samotné hry.

Dalo by se říci, že druhý rok Destiny 2 je velkým restartem, i co se vybavení týče. V prvním veškeré zbraně i oblečení padalo se stejnými perky, což se nesetkalo s kladnou odezvou u hráčů. Vývojáři se tedy vracejí zpět k náhodným perkům, jako tomu bylo u Destiny, takže opět musíte vynaložit spoustu hodin i možná dnů k tomu, aby vám padla ona vytoužená zbraň v god rollu, stejně tak více času zabere skládání různých setů s perky, které chcete. Tuto změnu vítám, navíc z Destiny 2 se opět stala velká grindovací záležitost i v mnoha jiných ohledech. V současnosti je levelový strop nastaven na 600 power, přičemž abyste ho dosáhli, musíte plnit řadu denních i týdenních výzev, některé se navíc neustále mění, což přidává do grindu trochu toho svěžího vánku. Dosáhnutí maximálního levelu ovšem nyní není záležitostí na týdny, ale na daleko delší čas. A rozhodně se honba za nejvyšším levelem vyplatí. Budete mít značně usnadněnou cestu raidem i třeba v Iron Banneru, kde váš power hraje větší roli, než by se mohlo na první pohled zdát. 

Vývojáři z Bungie do druhého roku nepřekopali jen zbraně a nepřidali jim různé nové perky, ale také překopali kompletně systém módů. Ten je nyní daleko více přehlednější, modifikací je o něco více a všechny se zdají, že jsou daleko použitelnější a mají větší vliv na celkovou hratelnost. Navíc jejich získání opět není tak jednoduché, některé navíc padají jen za speciální úkoly, takže opět vám dává hra záminku, abyste ji hráli každý večer. Z Destiny 2 se díky rozmanitému obsahu i daleko většímu grindu stává opět onou velkou hobby hrou, do níž se i chcete každý večer vracet. Ostatně vývojáři z Bungie už v prvním deníčku tvrdili, že toto je jejich cílem s Forsaken, a zdá se, že se jim ho podařilo dosáhnout. 

Už jsem nakousl, že vývojáři přidali velké množství nových zbraní, některé je lehké si zamilovat, a to hlavně ty exotické kousky. Jen exotiky moc nepadají, takže jsou konečně vzácnější a když nějaká padne, opět se dostaví velké uspokojení, jako tomu bylo na začátku prvního Destiny. Fanoušci si určitě pamatují, jak hned při resetu chodili Nighfall strike, aby jim padl Ice Breaker a další parádní zbraně. Velkou novinku ve Forsaken je pak zcela nová zbraň, a tou je pochopitelně luk. Ačkoliv se to nezdá, je určitě použitelnou zbraní, jak v PvE části tak v Cruciblu. Je rychlý, a vzhledem k tomu, že má i velký auto aim, i poměrně přesný, takže s ním není problém likvidovat jednoho protivníka za druhým. Ačkoliv jsem tomu moc nevěřil, luky dobře zapadly do hry a přinášejí svěží vánek, který musí každý vítat. 

Destiny v Dark Souls stylu, to je Dreaming City
Dalo by se říci, že když dokončíte základní příběhovou linku, točící se kolem pomsty a vypořádáním se s Uldrenem, začne daleko větší konflikt a příběh jako takový se teprve rozjede na zcela nové end game patrole Dreaming City. Jde prakticky o první podobnou end game lokaci, jaká se kdy v Destiny objevila, přičemž svým designem je naprosto fenomenální a je vidět, že se vývojáři nechali lehce inspirovat tvorbou studia FromSoftware. Lokace má řadu skrytých míst, tajemství i výzev, které jen čekají, až je odhalíte a zdoláte. Navíc se zdá, že se lokace neustále mění, ať už jde o rozmístění skrytých beden, tak různých výzev, stejně tak zatím každý týden naskočí vždy zcela nová mise, která dále vypráví příběhové pozadí. Dreaming City je zatím určitě ta nejlepší patrola v rámci Destiny univerza, kterou je radost prozkoumávat.

Součástí Dreaming City je i nová arénová záležitost Blind Well, která by se dala přirovnat k populárnímu Court of Oryx a Escalation Protocolu. Zde musíte nejprve čelit vlnám nepřátel, abyste se mohli střetnout s bossem, přičemž pokud se vám podaří vše projít na tier 3, máte možnost spustit nejtěžší obtížnost, která každý týden nabízí jedinečný střet s bossem nebo bossy. Zatímco samotná aktivita, ačkoliv není originální, je celkem zábavná, mám s ní jeden problém. Je navržena tak, aby byla hrána v co největším počtu hráčů. Jenomže na patrolu můžete letět jen s dalšími dvěma kamarády a následně se spoléhat na to, že potkáte další fireteam s neznámými hráči, kteří navíc budou vědět, co dělat. Pokud neví, místo zábavy přijde spíše frustrace. Je škoda, že Blind Well není možné plnit v šesti hráčích, ostatně aktivity pro šest hráčů by byly určitě velkým přínosem.

Na Dreaming City se nachází i jedna z nejtěžších výzev, jakou Destiny kdy nabídlo. Samozřejmě nyní myslím nový obří raid Last Wish, který vyžaduje od hráčů, aby ze sebe vydali maximum a rovněž maximálně spolupracovali. Jen tak je šance zdolat výborně navržené souboje s bossy, jedny z nejlepších v historii, a to nejen v rámci Destiny, i řadu dalších výzev, které jsou předkládány. Během prvního týdne raid dokončilo jen několik desítek týmů, což je oproti několika tisícům za první den u předchozích raidů obrovský rozdíl a ukázka, o jak těžkou zkoušku opravdu jde. Nikdy jsem nečekal, že to řeknu, ale Last Wish je zatím nejlepším a nejlépe navrženým raidem v historii Destiny, který určitě bude skvěle bavit i v následujících týdnech, navíc v něm konečně padají zbraně, kvůli nimž se vyplatí chodit. Ale není to pochopitelně jen o lootu, o něm sice Destiny vždy bylo, ale největší odměnou je vždy pocit, že jste zdolali s partou kamarádů těžkou výzvu. A o vytváření kamarádů, na které se následně můžete spolehnout i v reálném životě a zajít s nimi na pivo, bylo vždy Destiny, a jsem rád, že stále je. 

Velké změny v PvP s parádním režimem Gambit
Pokud patříte mezi PvP hráče, možná vás trochu zamrzí, že vývojáři nepřipravili žádné nové mapy ani herní režimy. Ty přijdou až v následujících týdnech formou updatů. Vývojáři nechtějí drolit PvP komunitu, takže veškerý obsah do této části bude vždy zdarma a pro všechny. Každopádně Forsaken opět nabízí Quickplay i daleko náročnější kompetetivní režim, v němž můžete získat nejlepší hand cannon ze hry. Vzhledem k tomu, že hra má nyní daleko menší time to kill, už nejde o tak velkou teamshootovací nudnou záležitost, čemuž dopomohlo určitě i zmíněné rozhodnutí o novém rozvržení zbraní. Sice máte do brokovnice nebo sniperky jen dva náboje, ale ty stačí, aby hra byla rychlejší, plynulejší a zábavnější, navíc náboje vždy padají ze zabitých protivníků. Jde rozhodně o krok správným směrem a jsem rád, že v tomto Bungie poslouchá komunitu.

Tou největší novinkou u Forsaken je ovšem režim Gambit, který v sobě kombinuje PvE a PvP část. Jde o týmový režim, v němž je na začátku cílem sbírat ze zabitých potvor speciální žetony a ty odnášet do přístroje ve středu mapy. Když nasbíráte určitý počet žetonů, můžete poslat na soupeřící tým speciálního blokera, který mu znemožní dávat žetony do přístroje a trochu ho zdrží. Cílem je nasbírat dostatečný počet žetonů a vyvolat bosse. Ten tým, který porazí bosse jako první, vyhrává kolo. Velké kouzlo tohoto režimu spočívá hlavně ve spolupráci celého týmu, ať už při likvidaci nepřátel, tak ve správném používání žetonů a následné co nejrychlejší eliminace bosse. Jen ten tým, který maximálně spolupracuje a hraje dostatečně chytře, může vyhrát. 

Zatím jsem zmínil u Gambitu jen PvE část, ale velkým twistem je skutečnost, že můžete za nasbírané žetony poslat do části se soupeřícím týmem jednoho hráče ze svého týmu, aby protivníky otravoval a pokusil se jim znemožnit dávat žetony do přístroje. Když se sejdou dva týmy, jde kolikrát o pěknou řežbu a kola jsou napínavá do poslední vteřiny. Musím říci, že Gambit jsem si oblíbil, jde opravdu o výborný režim, který se jen tak neomrzí. Pokud tedy máte kamarády, s nimiž ho budete hrát. Jako u všech podobných režimů je totiž nutná komunikace s týmem. Pokud hrajete s random hráči, režim má matchmaking, místo zábavy spíše nastupuje frustrace. Většina sólo hráčů u hraní nepřemýšlí, hraje si na sebe a nikoliv na tým, a tím kazí hru naprosto všem. S tímto je tedy nutné počítat, protože i sebelepší režim může být zničen hráči, kteří se moc nesnaží a chtějí se nechat protáhnout. To u Gambitu moc nejde. 

Vizuální stránka se od posledně moc nezměnila, což je pochopitelně logické, když je Forsaken jen rozšířením. I tak ale Destiny 2 vypadá stále slušně, zvláště když uvážíte, že běží na několik let starém hardwaru. Na čem ale vývojáři musí ještě zapracovat, je framerate, který rozhodně není ideální a v mnoha situacích má tendenci značně klesat. To se mi u původního Destiny 2 moc nestávalo, tam si hra držela alespoň stabilních 30fps, u Forsaken už ale dochází k poklesům, a to i na PlayStation 4 Pro. Co ovšem musím pochválit je nádherné ozvučení a opět parádní soundtrack, který si zaslouží i samostatný poslech. Tady budou spokojeni i ti nejnáročnější fanoušci. 

Forsken je parádní rozšíření a povinností pro každého fanouška Destiny 2. Všechny herní změny hře velmi prospěly, nový obsah, jemuž vládne záhadná patrola Dreaming City s fantastickým raidem, je vynikající, a určitě stojí za vyzkoušení i zajímavý nový režim Gambit, spojující PvE s PvP. Jsem rád, že konečně se z Destiny 2 stala kvalitní akční hra, k níž je snadné se každý den vracet, plnit rozmanité úkoly a s kamarády se snažit překonat ty nejtěžší výzvy. Nyní si jen přát, aby Bungie dokázalo na Forsaken navázat v následujících měsících.