Ačkoliv je Clive Barkers Jericho jen akční hrou, má celkem zajímavý příběh, který byl inspirovaný knížkami od známého hororového spisovatele Barkera. Začínáte jako kapitán Ross, který velí drsnému týmu Jericho. Tento tým se skládá s těch nejlépe vycvičených vojáků, kteří jsou vysíláni na operace s nálepkou paranormální. Když se arabské městečko Al-Khali začne otřásat v základech a z děr začnou vylézat všelijaká monstra, rozhodně to normální není, takže je na místo vyslán náš speciální tým. Ani nemusíme říkat, že hlavním úkolem je vystřílet město a poslat všelijakou tu verbeš zpět do pekla i s jejím vůdcem – Prvorozeným. Abyste samotné zlo porazili, budete muset projít hned pět velkých kapitol, které vás zavedou do samotného města Al-Khali, kde projdete hned pět časových etap. Začnete v současnosti, ale podíváte se i do levelů inspirovaných druhou světovou válkou nebo křižáckými výpravami. Ani v jedné epizodě byste se rozhodně nudit neměli, protože každá přináší zcela unikátní herní zážitek.

Když už hra obsahuje hned sedm postav, které neustále chodí pospolu, určitě si říkáte, že vás čeká nějaký ten taktický postup. To se bohužel neděje a většinou si postavy na bojišti dělají, co chtějí a jejich umělá inteligence je velmi pochybná. Právě umělá inteligence hru do jisté míry opravdu degraduje a i díky tomu je Clive Barkers Jericho jen normální doomovkou. Na nějaký taktický postup tak můžete zapomenout, ačkoliv tu máte dva taktické příkazy, jako je přikázání jednotce, aby zůstala na místě nebo vás následovala. Nějaká taktická část by hře rozhodně prospěla a dopomohla by určitě i o dost hutnější atmosféře. Takhle je spousta situací dost předvídatelných a mnohdy nepřátele očekáváte. Nechodí totiž po jednom, ale po několika, takže že byste se nějak extrémně báli, to rozhodně nehrozí. Ačkoliv se tedy najdou pasáže, kdy hrůzou nadskočíte, ale není jich zase tolik a rozhodně se dají spočítat na prstech jedné ruky.

Protože zde máte po krk ozbrojenou jednotku, kdy každý člen má jedinečné zbraně a schopnosti, umožní vám vývojáři mezi postavami přepínat. Aniž bychom chtěli spoilerovat, tak na začátku hry jeden z hrdinů zemře a poté se jeho duch bude moci přepínat mezi ostatní členy. Takto je přepínání vyřešeno, takže dává i do jisté míry smysl. Ačkoliv, to už musíte posoudit sami, jestli jde o věc zcela normální. Na začátku sice můžete přepínat jen mezi dvěma vojáky, ale později se jejich počet rozroste a budete tak moci přepínat skrze celé komando. Každý člen, jak už jsme pověděli, má vlastní zbraň, jako je samopal, minigun nebo odstřelovací puška. Tím, že mezi jednotlivými postavami přepínáte, vývojáři vyřešili střídání zbraní, které tak během hry nemusíte sbírat. Kromě jedné specifické zbraně má každý z členů týmu i nějakou tu speciální schopnost, jako je rozrážení bariéry, léčení nebo telekineze. Každá ze schopností je velice důležitá pro samotné hraní a bez jejich ovládnutí nečekejte, že hra bude procházka růžovou zahradou.

Pojďme se nyní podívat na technické zpracování. Už před vydáním jsme mohli obdivovat nádherné obrázky ze samotné hry, které vypadaly opravdu hodně dobře, a dávaly naději, že se dočkáme velmi pěkné hry. Po zapnutí bohužel následuje menší zklamání, protože grafika kvality oficiálních obrázků nedosahuje a zůstala tak trochu na půli cesty. Grafika se totiž nepochopitelně mění v závislosti na tom, kde se zrovna nacházíte. Třeba hned první epizoda v Al-kali je po grafické stránce hodně průměrná a dalo by se říci až podprůměrná. To ostatní epizody už vypadají o dost lépe, a jak se blížíte k finále hry, bude grafika čím dál hezčí. Škoda, že si vývojáři nepohráli i s grafikou na začátku hry. Pokud lokace vypadají jen průměrně, pochválit musíme vývojáře za design všelijakých monster, které se na nás budou hrnout. Některé opravdu představují potvory z těch nejděsivějších nočních můr a člověk se jich až mimořádně lekne. Pochválit musíme i všelijaké zvuky a hudební doprovod, který se stará o velmi dobrou atmosféru.

Clive Barkers Jericho není špatnou akční hrou, ale spousta věcí zůstala za očekávání. Díky tomu představuje Jericho jen normální doomovku s poněkud hororovou atmosférou a možností měnit během hraní postavy. Bohužel je Clive Barkers Jericho velmi lineární záležitostí, kterou projdete za několik hodin, což je určitě málo i vzhledem k tomu, že hra nabízí pouze hru pro jednoho. Pokud ale hře všechny nedostatky odpustíte, čeká vás skvěle hratelná a zábavná záležitost a o to tu jde především. Nebo ne?