Sérii Call of Juarez si hráči zamilovali především díky jedinečnému ztvárnění divokého západu, do kterého se rádi vraceli. Proto je určitě šokem, že tentokrát se do tohoto prostředí nepodíváte. Doba, ve které se The Cartel odehrává, je čistě moderní. To by možná zase tak nevadilo, pokud by byl zajímavý příběh, ale bohužel není, takže se vše ve výsledku zvrtne pouze v pustou střílečku, která fanoušky série spíše vyděsí. Každopádně příběh začíná ve chvíli, když začnou bombové útoky po celém Los Angeles a jeden se nevyhne ani policejní stanici. Je tak utvořena skupinka tří vyšetřovatelů, kteří mají všechny grázly pochytat a zavřít za mříže, dokud tam nezčernají. Na začátku vidíte v místnosti agentku FBI Kim Evans, vedle které sedí Eddie Guerra, jenž pracuje na protidrogovém oddělení. Záhy si to ale do místnosti namíří i Ben McCall, jenž je potomkem hrdinů z předchozích dílů a vlastně jako jediný pojí všechny tři hry, ale jinak nic. Co navíc všechny tři postavy charakterizuje, tak je jejich naprostá nezajímavost. Postrádají jakékoliv charisma, se kterým by se hráč dokázal sžít.

Je dobře, že si na začátku můžete vybrat, za jakou postavu budete hrát. Na samotnou hratelnosti to bohužel nemá žádný vliv, protože postavy se stylem boje ani dalšími atributy od sebe neliší. Jde tak jen o kosmetické rozhodnutí, které ovlivní, na koho budete během hraní koukat, protože zbylé dvě postavy vás budou po celou hru doprovázet. Je už jedno, jestli to budou další dva vaši kamarádi přes Playstation Network/Xbox Live nebo AI. Pro lepší zážitek z hraní doporučujeme především první možnost, protože procházet hru s AI je jedno velké peklo. AI je totiž je tupá jak dlažební kostka a ve většině situací vám vůbec nepomůže. Navíc má tendenci se po levelech loudat, takže se dostanete kolikrát do palby dříve, než se k vám AI dostane, aby měla možnost vůbec vystřelit.

Mise se na začátku tváří poněkud různorodě, protože jednou budete prchat v autě, jindy zase sprejovat pavouky konkurenčních gangů na kameny nebo stěny baráků. Také se dostanete do mise, kde je vaším úkolem chránit určitou osobu, případně někoho sledovat. Vše se ale vždycky zvrtne v pořádnou akční melu, která většinou vyzní naprosto stejně. Nepřátelé mají od vývojářů danou pozici a na té jsou, nepřemisťují se a vlastně jen čekají na popravu. Přechytračit je je docela jednoduchou záležitostí. Později se tak budete u přestřelek docela nudit, což jak nám dáte za pravdu, je u stříleček docela problém. Naštěstí vývojáři do každé mise zakomponovali vlastní zájmy jednotlivých postav, takže musíte provádět i vedlejší úkoly, na kterých bude záležet, jak budete rychle levelovat a odemykat si nové zbraně. Háčkem je, že AI kolegové o tom nesmějí vědět, ale když vám stojí za zadkem, těžko něco uděláte. Vlastní zájmy tak uplatníte především při online hře, ale při té offline jste většinou odhaleni.

Do nedostatků musíme zahrnout i design jednotlivých levelů, který je čistě lineární. Navíc všechny lokace jsou až na pár výjimek dost nezajímavé a nudné, což celkové atmosféře také zrovna nepřidá. Vrcholem nudy je už první level, který se odehrává v lese za Los Angeles, ale tím celá nuda teprve začíná. Ani v ulicích města nenastane zlom. Občas se sice objeví nějaká ta zajímavější úroveň, jako je ta v přístavu, ale jde o výjimku, která potvrzuje pravidlo. Z celé hry je cítit, že se vývojáři snažili vytvořit své vlastní Call of Duty, ale moc se jim to nepodařilo. Ono s touto populární sérií má Call of Juarez: The Cartel společného docela dost. Ať už se jedná o podobnou hratelnost nebo ukazatel, kam máte v lineárním levelu vůbec jít, abyste nezabloudili.

Když se podíváte na okolní obrázky, tak si možná řeknete, že zase tak ošklivě Call of Juarez: The Cartel nevypadá, ale zdání zde docela klame, protože námi testovaná Xbox 360 verze má zubaté hrany a ošklivé textury v nízkém rozlišení. Na vizuální hody můžete zapomenout. Dokonce bychom řekli, že The Cartel vypadá z čistě vizuálního hlediska o dost hůře než předchozí díl Bound in Blood. Z toho je ostatně docela cítit jistá uspěchanost, aby byla hra v obchodech co nejdříve. To vám ostatně potvrdí i všelijaké bugy, na které během hraní narazíte. Ani po hudební a zvukové stránce to není žádná hitparáda a i v tomto se řadí The Cartel do průměru. Vše pak podtrhuje nevýrazný dabing.

Call of Juarez: The Cartel je hrou, která může doposud úspěšnou sérii nadobro pohřbít. Je docela podivuhodné, že se vývojáři snížili vytvořit hru, která po všech stánkách zaostává za svými předchůdci a dělá jim pořádnou ostudu. Nenechte se nalákat na jméno, protože na to jediné tato hra vsází. Po stránce kvality je to ale hodně špatné.