Vývojáři z Infinity Ward se nikdy netajili tím, že je pro ně singleplayerová kampaň hodně důležitá. To samozřejmě DICE má trošinku jiný názor a na první pohled je to jasně patrné. Takže zatímco v Battlefieldu 3 byla příběhová kampaň opravu jen do počtu, ačkoliv dokázala také zabavit, v Modern Warfare 3 působí jako rovnocenný díl, což osobně považuji za obrovské plus. Pokud jste hráli předchozí díly této moderní série Call of Duty, tak budete hned jako doma. Příběh totiž plynule navazuje a ukazuje obrovský konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem, za který může Vladimír Makarov a jeho teroristická skupina. Schyluje se k nejhoršímu a na vás samozřejmě je, abyste zamezili ještě větším škodám. Příběh je dost lineární, ale to zrovna u takového střílečky nevadí.

Navíc příběh vás zavede do spousty povedených lokací, které jsou už na první pohled zajímavé. Ostatně podíváte se do největších měst jako Londýn, Paříž, New York nebo Berlín, dokonce navštívíte i naší Prahu, ve které budete moci obdivovat některé pamětihodnosti, ačkoliv ani zde není vyobrazena úplně přesně. On ostatně celý level design je hodně jednoduchý a opět se jedná v podstatě o tunel s několika odbočkami. To je ale na jednu stranu i dobře, protože hra vám tak nedává pocit volnosti, aby poté začala odpočítávat, pokud se vzdálíte od hlavní trasy. Celkově na vás bude čekat šestnáct středně velkých kapitol, které projdete za nějakých šest až sedm hodin (můj čas 5:54h). Určitě mi singleplayer u Modern Warfare 3 trval na dohrání o něco déle než Battlefield 3 a zážitek z něj je minimálně o třídu lepší.

Zatímco Battlefield 3 byl v singleplayeru takovým šetřílkem na šílenou, někdy až bláznovou akci, to Modern Warfare 3 s ní rozhodně nešetří a nehraje si na realistickou střílečku. Hlavním cílem je bavit se a mít radost z hraní. Fanoušci realističtějších her možná budou kroutit hlavou nad tím, jak může malá skupinka vojáků postřílet během první mise stovky nepřátel, zničit několik vrtulníků a zbořit skoro celé město, to fanoušci filmů Michaela Baye budou chrochtat blahem. Nové CoDčko je totiž od začátku do konce neuvěřitelným hollywoodským velkofilmem, ve kterém jsou na vás házeny dech beroucí momenty takovou rychlostí, že jen nevěřícně zíráte s otevřenou pusou a automaticky postupujete plynule hrou, až do závěrečných titulek. Vývojáři z Infinity Ward byli vždy v tomhle nekompromisní, tak trochu i blázni a pokud v něčem jsou naprostí mistři, tak to v naprosto precizním nasriptováním jednotlivých scén, ve kterém jim můžou ostatní studia jenom tiše závidět.

Modern Warfare 3 si tak v hratelnosti jde svoji vlastní cestou, kterou mu připravily předchozí díly, jen je ještě daleko více intenzivní a nedá hráči vydechnout. Jen na nějaké opakované hraní to asi zrovna nebude. Vše je totiž stejné a nemá tak hráče už čím překvapit. Je možná také škoda, že se vývojáři nepokusili o nějakou inovaci, kterými na začátku série nijak nešetřili.

Každou akční hru vždy dělají zbraně a i v Modern Warfare 3 jich během hraní použijete celou řadu. Máte tu klasické samopaly několika druhů, granáty, pistole i můžete použít občas naváděné střely. Stejně jako zbytek hry je i střelba jedna velká arkáda. Trochu rozdíl oproti Battlefieldu 3, kde jste pocítili každý výstřel a zbraně se chovaly daleko více reálně. V Modern Warfare 3 sice mají zbraně určitě charakteristické chování, aby se od sebe odlišily, ale k reálnému chování je to daleko jako z Prahy do New Yorku. Na druhou stranu ale není Modern Warfare 3 rozhodně realistickou hrou a ani si na ní nehraje. Přesto u zbraní musím ocenit především v multiplayeru jejich možnost úpravy. Hlavně se mi moc líbilo, že na zbraň jdou připevnit hned dva zaměřovače, což ostatně si všimnete i v singleplayeru. Jeden pro klasickou odstřelovačku a druhý pro samopal. Stačí tak kliknutí a máte rovnou z jedné zbraně druhou, ačkoliv si ji jen jinak nakloníte.

Minulý rok jsem Black Ops a letos i třetímu Battlefieldu nadával za umělou inteligenci, která byla opravdu žalostná a dost narušovala celkový dojem. V Modern Warfare 3 proti vám stojí stejní hlupáci, mnohdy možná ještě s o trošinku horším IQ. Tento nedostatek ale vývojáři velmi dobře maskují, a to především zmíněnou intenzitou a faktem, že jste neustále tlačení k cíly, takže nemáte šanci si všímat, co kdo zrovna na bojišti provádí. Umělá blbost tak nepůsobí tolik okatě a vlastně ani moc nenarušuje nijak váš pocit z celkového hraní, ačkoliv samozřejmě je pořád slabinou, na které snad vývojáři jednou zapracují. Je ale třeba zmínit fakt, že se mi během celého hraní nestalo, že by AI předvedla nějaký neočekávaný error jako v Black Ops. Dokonce i vaši kolegové se chovají celkem inteligentněji, ale je jasné, že většina práce připadne vám.

Po dohrání hlavní kampaně se můžete pustit do multiplayeru nebo speciálního kooperativního režimu Special Ops. Právě Special Ops nabízí i pro jednoho hráče spoustu hodin další zábavy, ale je samozřejmě lepší hrát s kamarádem. Tento režim se poté rozděluje na dva módy. V Survival si vyberete mapu a poté na ní po vzoru Hordy z Gears of War likvidujete vlny nepřátel. Během vln si kupujete za nastřádané body nejen nové zbraně, náboje, ale i další užitečné věcičky, abyste vydrželi déle. Daleko zajímavějším módem je Missions, ve kterém si vyberete úroveň a musíte v ní splnit předem daný úkol. Docela mě překvapilo, jak jsou jednotlivé úkoly variabilní a různorodé, takže se určitě ani po delší době nudit nebudete. Navíc jak budete hrát, budou se vám odemykat další a další úkoly. Další hodiny velmi dobré zábavy tak jsou díky Special Ops zaručeny.

Největším lákadlem pro hráče je zcela jistě multiplayer, který nabízí v základu hned dvanáct herních režimů, většinou založených na týmovém hraní. Naleznete tu staré dobré klasiky jako Search and Destroy, Capture The Flag, Team Deathmatch a samozřejmě na rozcvičku i normální Deathmatch. Z nových režimů je tu Kill Confirmed, ve kterém je vaším úkolem sebrat zabitému nepříteli jeho psí známku, abyste potvrdili jeho smrt, případně po svých mrtvých kolezích sebrat ty jejich, aby se nepřičetla do skóre jejich smrt. Také je tu nově režim Team Defender, ve kterém běhá hráč s vlajkou a snaží se jí zuby nehty udržet. Oba dva režimy jsou rozhodně zajímavé, ale nedokážu si nyní představit, že bych u nich strávil tolik času, jako u klasik. Všechny herní režimy můžete hrát na šestnácti mapách. Ty nejsou tak velké, jako třeba ve třetím Battlefieldu, a jsou stavěny především pro rychlejší, arkádovější hraní. Tím se ostatně Modern Warfare 3 v tomto značně odlišuje od své konkurence a právě u tohoto by si hráči měli říci, co je jejich srdci bližší. Nic ale samozřejmě neskryje to, že multiplayer se u nového Call of Duty hraje jednoduše parádně, a vydržel jsem u něj s přestávkami několik hodin a určitě ještě během zimních večerů další hodiny vydržím.

Když se tak díváte na herní režimy a velikost map, tak si určitě říkáte, že je vše při starém. Naštěstí vývojáři přidali do samotné hratelnosti několik evolučních novinek, které zábavnost posouvají zase o něco dále. Především je to díky pozměněným killstreakům. Sice si můžete i nyní povolávat leteckou podporu za zabití několika nepřátel v řadě, ale jsou tu i menší bonusy, které se vám počítají za celkové skóre. Třeba si můžete na bojišti postavit kulometnou věž, která v boji nejednou pomůže nejenom vám, ale i celému týmu. Důležitou součástí jsou i upravené perky v nových variantách, které vám přidají v boji spoustu nových schopností, jako je rychlejší běh nebo přesnější míření. Na první pohled se může zdát, že je vše trošinku až moc složité, ale věřte, že tomu tak vůbec není. Stačí několik kol a jak si budete postupně odemykat nové možnosti, budete automaticky si skládat takové bonusy, které zrovna budete potřebovat pro svůj styl. Během hraní si navíc odemykáte i čistě kosmetické bonusy pro váš profil, jako jsou vlaječky a odznáčky. V tomto případě jde jen o frajeřinku jsou jsou u Battlefieldu 3 psí známky. Jediné, co se mi moc u multiplayeru nelíbilo, tak je házení hráčů do jednoho pytle. Nováček tak hraje hned se zkušenými hráči, kteří mají level klidně 50, takže je jasné, že se proti takovým nebude hned prosazovat, což je docela frustrující zjištění. Naštěstí mi stačilo pár kol, abych se do toho dostal, a to poté levely také naskakují docela rychle. Za den není problém se na ten padesátý level dostat taky.

Pokud v něčem má Battlefield 3 mírně navrch, tak je to samozřejmě v grafické stránce, lepším nasvětlení a o animacích ani nemluvím. Rozdíl se ale snaží Modern Warfare 3 smazat plynulostí, která je dvakrát taková, protože celou dobu hra běží na 60fps. Navíc výbuchy, scriptovaná destrukce a další efekty vypadají prostě a jednoduše nádherně a někdy jsem až valil bulvy, co dokázali vývojáři ze své stařešiny vymačkat. Určitě tak jen nevzali tentýž engine co minulý rok, ale pořádně ho vypucovali, aby vypadal k světu i nyní. Za kvalitu textur se také nemusí nové CoD stydět, někdy jsou navíc docela povedené a dávají na stáří zapomenout. V čem ale ujíždí Modern Warfare 3 vlak, tak je ozvučení. Sice je tu pořád na velmi vysoké úrovni a dá se říci lepší, jak v řadě jich her, ale na Battlefield 3, který v tomto způsobil naprostou revoluci, ani zdaleka nemá. Přesto je celkový dojem z audiovizuálního zpracování rozhodně velmi dobrý a asi jen těžko bych vyloženě něco vyčítal.

Když z Infinity Ward odešla celá řada důležitých vývojářů, měl jsem strach, jak se zbytek s nelehkým úkolem vypořádá. Nakonec bylo moje očekávání několikanásobně překonáno, protože Call of Duty: Modern Warfare 3 je pro mě osobně docela velkým překvapením. Hlavní kampaň je rychlá se spoustou až epických momentů, ze kterých vás bude mrazit v zádech. Multiplayer je ale více méně klasický sérii, ale také nabízí několik zajímavých novinek, za které budou fanoušci určitě rádi. Pokud jste dočetli až sem, tak už víte, o jak dobrou akční hru jde, takže nyní můžete vyrazit do obchodů pro svoji kopii, pokud ji tedy již nemáte.

Hru na recenzi poskytl herní obchod GameLeader.