Průměrný singleplayer na pár hodin
Když se podíváme na předchozí díly série, ať už jde o Black Ops nebo Modern Warfare, vývojáři vždy přinesli zajímavý příběh s ikonickými postavami, které bylo jednoduché si oblíbit. Tak nějak jsme čekali, že v tomto trendu budou pokračovat i v Ghosts, ale nestalo se tak. Příběh se odehrává v budoucnosti, kdy USA byste hledali na mapě jen hodně těžko. Za jejich zničení může jedna velká teroristická frakce z Jižní Ameriky, která navíc ve svém snažení ovládnout svět nepolevuje. Tedy klasický příběh o nutnosti zachránit vše živé, bohužel dost nezajímavý, předvídatelný a navíc s naprosto mizerně napsanými postavami, a to i těmi hlavními. Bez charismatu je i hlavní padouch celé hry, kterého musíte dostat. Hrdinou je v Ghosts jistý Logan Walker, který se postupně vypracuje v člena vojenské jednotky Ghosts, která je vysílána do těch nejnebezpečnějších misí. Oblíbit si ho je ale hodně těžké, není vůbec sympatický, takže na něj po dohrání zapomenete. Za zmínku snad stojí jenom onen propagovaný pes Riley, ale jen těžko se najde někdo, kdo by si neoblíbil psa, který se chová tak, jak chová. Zvláště když za hrou stojí Infinity Ward, jsem čekal daleko lepší podání, navíc když toto téma má velký potenciál.

V čem Call of Duty série vždy kralovala, je skladba misí. Zde ani Ghosts výrazně nezklame, lokace jsou rozmanité, navíc se střídají klasické Rambo pasáže s těmi klidnějšími, takže tady asi je spokojenost. Ačkoliv je singleplayer po většinu času zábavný, prakticky nemá hluchá místa, a je tak lehké se bavit, nepřináší zhola nic nového, co byste už neviděli v předchozích dílech, navíc má překvapivě i daleko méně wow momentů. Black Ops 2 se snažil alespoň o nějakou inovaci v podobě volitelných strategických misí, zde ale jakákoliv snaha něco změnit chybí. Vývojáři neustále jednou ve svých zajetých kolejích, ze kterých nevybočují, a to doslova. Navíc vám nedávají ani metr prostoru pro vlastní možnost řešení situace. Sem tam se mi proto stalo, že mi hra automaticky misi zrestartovala, jenom proto, že jsem se vzdálil od nalajnované cestičky. Docela frustrující.

Jen sem tam vás vývojáři překvapí třeba misí, v níž budete ovládat tank, ale ta ve výsledku působí dost nemasně a neslaně, zvláště když tank se chová pomalu jako z papíru, a nejde vůbec pocítit jeho ničivá síla. Je to škoda. Daleko lépe působí mise v helikoptéře, která má potřebnou dynamiku. Menším oživením, a si nejpovedenějším, je mise ve vesmíru. Její logičnost necháme stranou, jako ostatně celou kampaň, ale hratelnost je během ní trochu jiná, zbraně se chovají odlišně, navíc je nutné se neustále krýt, protože jedna dvě kulky, a už si to letíte do hlubin vesmíru. Je škoda, že podobných nových, neokoukaných misí není více.

Střílení ze všech možných zbraní, a že vám rukama projde velké množství samopalů, brokovnic i něčeho těžšího, je opět čistě arkádové. Zbraně téměř vůbec nekopou, je lehké s nimi rozdávat přesné zásahy do hlavy, takže zde asi moc nový díl Call of Duty nepřekvapí. Za velké množství zbraní si ovšem vývojáři zaslouží pochvalu, navíc nejde říci, že by se z každé střílelo úplně stejně, to zase ne. Zbraně i spousty munice budete potřebovat, protože jak už to tak nějak bývá, nepřítel je neustále v přesile. Co mu to je ale platné, když do svých řad nabírá naprosté hlupáky, kteří mají problém dělat v přestřelkách základní úkony. Nepřátelé se sice sem tam dokážou skrýt, ale někdy tak blbě, že jim přesto čouhá hlava, nebo dokonce i půl těla, takže není problém je snadno dostat. Sem tam navíc jen zmateně pobíhají po bojišti, aby vám hraní co nejvíce ulehčili. Strach tak naženou spíše svým počtem, než svoji inteligencí, ale ono to kolikrát i stačí. Někdy jsou totiž až neuvěřitelně přesní, takže vám zasadí několik těžkých zásahů po sobě.

Vývojáři před vydáním hodně upozorňovali na psa Rileyho, který je nedílnou součástí vaší jednotky. Parodující vtípky na jeho ehm osobu nechám stranou, faktem totiž je, že se jedná o jedinou pořádnou novinku v hratelnosti, a musím i říci, že vůbec ne špatnou. Rileyho je lehké si oblíbit, navíc sem tam hlavně na začátku se zhostíte hraní přímo za něj, kdy stealth způsobem budete likvidovat protivníky. Samozřejmě, do reality to má hodně daleko, těžko by pes během jedné mise prakticky sám odklidil několik těžce ozbrojených teroristů tichou cestou, a dostal přes vysílačku pochvalu good kill, jako tomu je zde, ale hratelnost tyto pasáže oživují.

Mimozemšťané útočí v režimu Extinction
Vývojáři těsně před vydáním odhalili speciální kooperativní režim Extinction, který tu nahrazuje zombie část z dílů od Treyarchu. Jak už možná víte, zde se proti vám postaví hordy mimozemských prevítů, kteří jsou navíc docela rychlí, takže musíte pořád ohánět. Systém je ovšem přebrán ze zmíněného zombie režimu, takže buď sami nebo se třemi dalšími kamarády/náhodnými hráči se můžete pustit do likvidace mimozemských hnízd na jedné mapě se skvělým designem. Možná si nyní říkáte, jedna mapa, co je to zase za fail, ale ona bohatě stačí, protože dohrát ji, to je i na několik hodin, navíc je docela rozmanitá svými lokacemi. Na začátku máte odemknutou jen jednu zbraň, ale jak likvidujete nabíhající potvory, dostáváte body, za které si můžete po mapách kupovat nové, takže se ve výsledku můžete probojovat k docela zajímavému arzenálu. A bude ho potřeba, protože mimozemští neřádi mají několik druhů, jedni klasicky po vás skáčou, ti větší plivají kyselinu, najdou se ale i vybuchující zmetci, kteří solidně pohnou vašim zdravím. Extinction režim je jedna velká nekončící zábava, takže rozhodně stojí za vyzkoušení, a určitě se do něj sem tam znovu vrátíte. Za něj rozhodně Ghosts získává plusové body.

Multiplayer klasicky kvalitní, jen s rozporuplnými novinkami
Když se poprvé připojíte do multiplayeru, asi vás v zásadě nic moc nepřekvapí, protože vývojáři toho moc nezměnili od minula, připojování do her je stejné, takže stačí vybrat režim a hra vám automaticky přiřadí nějakou hru. Bohužel pro začátečníky chybí jakákoliv filtrace, takže prvních několik hodin budou mít asi pořádně těžkých proti zkušenějším hráčům, kteří mají nahráno více hodin a mají tak odemčeno více možností. Pokud jde o herní režimy, asi moc nepřekvapí, že zde naleznete osvědčené klasiky jako Team Deatchmatch, Domination a Free-For-All nebo Domination. Tyto herní režimy neprošly žádným vývojem od posledního dílu, takže od začátku víte, o co se jedná a jaké jsou herní principy. Ačkoliv nemají žádné novinky, pořád přinášejí hodně nadprůměrnou zábavu na následujících několik týdnů, možná měsíců. Jen možná trochu překvapí, že v playlistu není klasický Search & Destroy (najdete ho jen v privátní hře), ale nahradil ho Search & Rescue, v němž když je hráč zabit, spoluhráč ho musí skrze vypadnutou známku oživit. Pokud je takto vystřílet celý tým, hra končí a vyhrává tým, který soupeře vystřílel. Ačkoliv je tento režim celkem zajímavý na papíře, ve skutečnosti nemá moc co nabídnout, takže odstranění klasiky asi nikdy nepochopím, a zřejmě nebudu jediný.

Vývojáři před vydáním slibovali i několik úplně nových zajímavých režimů, které ovšem ve výsledku jsou docela nezajímavé a nedokážu si představit, že byste je hráli delší dobu. Prvním novým režimem je Blitz, v něm musí každý tým hlídat svoji základnu a zároveň útočit na tu druhého týmu. Cílem je vždy ve správný čas proběhnout speciálním portálem v základně protivníka, čímž si připíšete důležitý bod. O něco zajímavěji zní režim Infected. V něm je jedna skupinka hráčů infikována, přičemž má jen nože, no a cílem je útočit na normálně ozbrojené hráče a proměňovat je v zástupce svého infikovaného druhu. Třetím novým režimem je Hunted, který je zajímavý v tom, že začínáte jen se základní výbavou a postupně se snažíte nacházet lepší zbraně u zásob, o které se strhávají velké bitvy. Nejšílenějším a zároveň posledním novým herním režimem je Cranked. Za tímto názvem se ale skrývá klasický Team Deatchmatch, který se liší jen tím, že když někoho zabijete, zrychlí se vám pohyb, čímž získáte nad ostatními hráči menší výhodu, no kolikrát to zase tak velká výhoda není. Po stránce herních režimů se tedy nové Call of Duty: Ghosts snaží přinášet některé novinky, ale jak asi ve výsledku zjistíte, rádi se po pár hrách vrátíte k osvědčeným herním režimům, a na ty nové asi zapomenete.

Všechny herní režimy si můžete zahrát na celkem čtrnácti mapách, což je určitě slušný počet. Většina map mají menší až střední velikost, rovněž jsou po stránce designu velmi dobře zvládnuty, takže je lehké se v nich bavit. Jen musím zmínit několik větších map, které jsou samozřejmě v pořádku, nebo by byly, pokud by hra nebyla omezena jen na dvanáct hráčů na současných konzolích. Na větších mapách je tak docela prázdno, a než potkáte nějakého toho protivníka, chvilku to trvá, a kolikrát vypadnete z tempa. U map vývojáři vyzdvihovali před vydáním dynamické měnění, ale výsledek je spíše skromnější a nemá na hratelnost takový vliv, jak by asi každý čekal.

Pokud jste hráli nějakou předchozí Call of Duty hru, budete od začátku jako doma, protože herní principy se ani trochu nezměnili, i ovládání a využívání killstreaků, které můžete mezi sebou kombinovat, je pořád stejné. U nich se ale sluší dodat, že tu je několik novinek, třeba pes Riley, kterého si můžete přivolat na pomoc. Pro mnoho protivníků se jistě stane noční můrou, protože při troše nepozornosti dokáže zabít na jeden zásah. Většina killstreaků dobře zapadne do osvědčeného systému, jen některé možná až moc zvýhodňují hráče a dělají z něj spíše boha, jako třeba ten, který vám přidá na rychlosti a dá speciální oblek a silný nůž do ruky. Ve stísněných prostorech hodně nepříjemné, pokud ho někdo neustále používá. Vývojáři dále servírují několik desítek zbraní, ze kterých si tak můžete postupně vybrat svého oblíbence a dále si ho upravit přes různé bonusy, které si postupně odemykáte, samozřejmě i zde je několik nových, neokoukaných kousků, které sem tam dokážou oživit hratelnost. Velkou pochvalu si vývojáři ode mne zaslouží za vyváženost zbraní, protože ani s jednou se z vás nestane vyloženě terminátor, každá má své přednosti i zápory, takže je nutné si pořádně rozmyslet, s čím se do boje potáhnete. To samozřejmě záleží hodně i na mapě, kterou budete hrát.

Hodně propagovanou novinkou v novém Call of Duty byl Squads, a vývojáři i asi tušili, že se s ní trefí každému hráči do chuti. V ní si můžete vybudovat svoji jednotku vojáků podle libosti, jednomu můžete dát roli klasického pěšáka se samopalem, druhému můžete do rukou narvat odstřelovací pušku, což se pak pochopitelně projeví na bojišti. Ve Squads můžete hrát s boty, jejichž umělá inteligence není špatná, ale samozřejmě nejlepší je, když se do přestřelek pustíte s kamarády. Squads je určitě kvalitním rozšířením celé hry, přinášející několik zajímavých režimů, a věřím, že v něm ti největší fanoušci nahrají spoustu hodin.

Nový engine? Kde?
Když byl Call of Duty: Ghosts letos v květnu oznámen, vývojáři představili i nový engine, který přinese daleko působivější vizuální podívanou. Když se tak nějak dívám nyní na konečný výsledek, jsem hodně zklamán, protože nový engine téměř vůbec není vidět, a to co nám vývojáři naservírovali, je hodně průměrná grafika, která asi nikoho nepotěší. Všude vás totiž budou doprovázet textury v nízkém rozlišení, jen sem tam se objeví něco hezčího, zoubků je také hodně, a všemi nasazuje korunu téměř nulová fyzika. Když střelíte do notebooku, nic se nestane. Skla jsou většinou neprůstřelná, a i hliněný květináč by tu vydržel i výbuch atomovky. Je otázkou, jestli je grafika na next-gen natolik lepší, a s ní i fyzika, to na současné generaci jde čistě o průměr, navíc mi chvilkami přišlo, že snad i předchozí díl Black Ops 2 na starším enginu vypadal v mnoha situacích lépe. Framerate je alespoň po většinu hraní stabilní, jen v několika situacích jsem si všiml menšího poklesu, ale nic, co by zkazilo hraní. Klasicky vynikající je hudební doprovod, který dodává hraní tu pravou šťávu, jen to ozvučení by mohlo být o něco údernější, třeba jako u konkurence.

Na Call of Duty: Ghosts se těšili asi všichni fanoušci, ale výsledek je docela rozporuplný. Singleplayer dokáže pořád slušně zabavit, i když jen na pár hodin a nepřináší žádné inovace, multiplayer se pak snaží přinášet nové herní režimy, ale moc se mu to nedaří, takže se stejně vrátíte k osvědčeným klasikám, které nabízejí opět skvělou zábavu. Výborný je ovšem kooperativní režim Extinction s mimozemskými přistěhovalci. Nejvíce ovšem vadí nový engine, který zase tak moc nový není a nenabízí takovou působivou prezentaci, jakou bychom u podobně drahé hry čekali.