Bravely Default 2

RECENZE 15

NSW

Konzolista
 
 
Bravely Default 2 ( Bravely Default 2 )
8 10 1

Bravely Default 2

Leon, 03.03.2021 06:00

V dobách vymknutých z kloubů se nejvíce prokáže síla her, které nesází pouze na pomíjivé a jepičí audio-vizuální pozlátko, ale dokážou naopak oslovit hloubkou svého obsahu. Hloubkou, která se dotkne tvrdého jádra fanoušků žánru. Série „Bravely“ je většině uvědomělých a zkušených JRPG hráčů dobře známa. Předchozí dva tituly, které obtěžkaly nintendovský handheld 3DS, si získaly uznání za dobře fungující herní motor poháněný modifikovaným tahovým soubojovým systémem, za originální grafické a designové zpracování evokující zlatou éru žánru z 90. let 20. století, a také za krystalové old school fantasy. Pojem „krystalová“ fantasy nebyl zvolen záměrně, protože základní příběhová esence celé série se inspirovala značkou Final Fantasy a jejími počátky. V těchto dnech se na pultech obchodů a v online distribuci objevilo dlouho a toužebně očekávané pokračování Bravely Default 2 pro Nintendo Switch, které nám odpoví na otázku, zdali bude tvorba kvalitních RPG ze starých časů určených pro tuto stále populárnější konzoli pokračovat i nadále.

Recenzovaná verze: Nintendo Switch

   Ačkoli je Bravely Default 2 v pořadí třetím dílem série Bravely, nese na svém štítě označení druhého dílu. Nikolivěk, nejedná se o chybu distributora, ale naopak o dobrý marketingový tah a demonstrování, že Bravely Default 2 je zcela novým počinem, oproti předchozím dvěma příběhově propojeným titulům. Čeká nás další kontinent známého světa, avšak disponující novou zápletkou a novými postavami, což je pozitivní sdělení pro hráče, kteří se k minulým počinům nedostali. Hráči odkojení školou Hironoba Sakaguchiho, otce Final Fantasy a dlouholetého výkonného prezidenta Square (soft) naopak vklouznou do hry snadno, protože obsahuje klasická klišé.

   Magnetická poezie dob dávno minulých připoutá hráče ke čtyřčlenné partě vyvolených hrdinů, jejichž hlavním úkolem je ochránit mocné Krystaly a navrátit rovnováhu do světa zmítaného kalamitami a zuřivou touhou po moci. Jelikož se naši Vyvolení nazývají The Heroes of Light, je zřejmé, že se vrací časy jednociferných dílů FF ságy z dob konzolí NES a SNES, kde byl atribut Hrdinů světla výrazně přítomný. To s sebou přináší nálož nostalgie a závan starých časů, kdy byl svět ještě zdánlivě v pořádku. Zároveň toto zjištění zpraží očekávání ohledně komplexního a emocemi hýřícího příběhu. Zápletka je až překvapivě střídmá a v první polovině hry se koncentruje toliko pouze na hledání krystalů a řešení regionálních problémů. Způsob vyprávění příběhu je sice staromódní a dnes již nenadchne tolik jako před čtvrt stoletím, ale uchovává si vážnost a uvěřitelnost, včetně toho, že přináší řadu nečekaných zvratů a drsných scén.

   Děj se točí kolem čtyř charakterů, kteří jsou v partě přítomni v podstatě již od počátku příběhu. Jako hlavní postava vystupuje Seth, mladý hrdina s amnézií – kde jsme to jen už viděli? – i když není vhodné mluvit o hlavní postavě v situaci, kdy má každý ze čtyř charakterů na vyprávění obdobný vliv a dostává také adekvátní prostor pro svá backstory. Vedle Setha působí bývalá princezna Gloria, jejíž království padlo. Tento tandem doplňují ještě potulný učenec Elvis a bojovnice Adelle, která jej doprovází na cestách. Každá z postav je ztělesněním klasických stereotypů a trvá několik desítek hodin, než si k nim hráči naleznou cestu, protože premisou hry není ani tak příběh a vztahy mezi postavami, ale samotná herní koncepce.

   Bravely Default 2 přináší přesně to, na co jsme čekali již od prvního traileru. Předlouhé putování, hodiny nutného grindování, složité taktické souboje a pořádnou dávku výzvy pro veterány. Ideální kombinace pro titul na hybridní konzoli, kterou můžete využít jako klasické domácí herní zařízení nebo přenosný handheld. Ve skutečnosti tak může tento titul fungovat v současnosti víceméně pouze na Switchi, protože jde v herních mechanismech proti proudu a nehledí na mainstream. Hra znovu jako v předchozích dílech operuje se systémem Brave/Default. V bojích, jejichž obtížnost zprvu zaskočí většinu hráčů, můžete nastavit postavu do pozice Brave, abyste získali k vašemu tahu další tři navíc, čímž zůstanete samozřejmě nekryti proti destruktivní síle nepřátel, nebo naopak zvolit obranný postoj Default, a tak uspořit Brave na později.

   Kouzlo hry spočívá v tom, že neexistují žádné univerzální strategie v bojích s bossy, kteří představují výzvy těžkého kalibru. Hra nesdělí hráči, co by měl v bojích dělat, ale naopak sází na vaši intuici, prediktivní myšlení, získané zkušenosti během samotného hraní a samozřejmě i ochotu věnovat vylepšování postav moře času. Bravely Default 2 se může snadno proměnit v noční můru, protože na rozdíl od většiny JRPG k boji nestačí pouze silná parta a dobré vybavení, ale právě efektivní využívání vzorce Brave/Default. Ten umožňuje i s jednou postavou a její čtyřnásobnou možností tahů adekvátně reagovat na bojovou situaci. Lze tak i se třemi padlými postavami během jednoho Brave tahu zvrátit poměr sil a znovu se vrátit do boje. To dává hráčům pocit, že nejsou ani tak závislí na náhodě jako spíše více na schopnosti včasně a vhodně zareagovat, díky čemuž se můžete po čase vnímat jako taktičtí géniové. Zpočátku může být tato základní herní mechanika matoucí a pro některé hráče bezpochyby i nudná, ale čím více se do titulu ponoříte a budete konfrontováni se stále většími výzvami na bojišti, tím intenzivněji začnete vnímat přednosti Brave/Default systému.

   Další vrstvu složitosti dodává hře systém jobů (rolí), který je v případě Bravely Default 2 přiveden takřka k dokonalosti. Každý job se vyvíjí postupem na vyšší LV, čímž se odemykají nové skilly a atributy, které je možné přidělit konkrétní postavě. Oproti prvnímu titulu z této série, který měl jobů hned 30, má „druhý“ díl pouze 24. Avšak bohatě to stačí na experimentování a vyvážení schopností u postav, protože jak Seth a Gloria, tak i Elvis a Adelle mohou držet najednou dva joby, a to jeden v podobě hlavního jobu, a druhý jako sekundární, díky čemuž disponuje daná postava skilly a kouzly z obou jobů, avšak s tím, že primární job přihrává své specifické nativní schopnosti. Od správného navolení jobů a jejich úrovně se do značné míry odvíjí úspěch v bojích s bossy. Na začátku hry je počet jobů výrazně omezen a hráč začíná vcelku pochopitelně u klasických rolí jako je Black/White mage, Monk, Bard nebo Thief. Postupně se ale plejáda jobů rozrůstá o nové (někdy i nepovinné) role typu Red Mage, Ranger, Dragoon, Spiritmaster či Oracle job.

   Doba se pochopitelně změnila a vývojáři ze studia Claytechworks nemohli dost dobře ignorovat dnešní poptávku. Hra tak nabízí například automatické ukládání hry, které má ve hře podobné obtížnosti svůj nezpochybnitelný význam. Bohužel se vývojáři inspirovali i v japonském převážně sterilním přístupu k vedlejším questům, které jsou repetivní a získaná odměna málokdy vynahradí vynaložené úsilí a čas. Co naopak potěší je možnost změřit síly s nepovinnými monstry nebo navštívit některé lokace, kam vás hra nepošle, a tak si přidat k základní herní zkušenosti další úrovně výzev. Pokud ovšem budete mít zájem na další poté, co s vámi mnohý z bossů vytře podlahu do 2 minut, protože představují překážku, která se v některých momentech může zdát nepřekonatelná. Je to způsobeno tím, že AI u bossů je nadmíru vysoká, jelikož nepřítel si doplňuje zdraví, sesílá na sebe buff kouzla a na vaši partu naopak debuff magii, je často obklopen sekundárními monstry nebo postavami, přičemž si tato parta bossů navzájem kryje záda. Někdy je proto dokonce možné strávit u bosse i několik desítek minut.

   Avšak i přes vše výše řečené nepřináší Bravely Default do žánru nic nového. Namísto toho oprašuje klasiku v přijatelné a stravitelné podobě. Přijatelnou se hra jeví i ve světle umělecky ztvárněného vizuálu. Grafická stylizace využívá úchvatného akvarelového pozadí s parallaxovým efektem (2D technika, která má vyvolávat dojem 3D hloubky), což působí zcela jinak oproti dílům na 3DS. Design světa je na vysoké úrovni a nechává rozvířit fantazii tvůrců natolik, že v některých pasážích se budete kochat nádherou světa klidně i několik minut. Když v četných dungeonech přijde na přetřes udivující cit pro spojení izometrických a 2.5D pohledů, včetně obdivuhodné práce se samotnou perspektivou, bude vám hned jasné, že designéři a grafici skutečně volili vlastní autentický styl a nesnažili se kopírovat jiné hry. O to více zarmoutí, že designová a grafická úroveň mezi jednotlivými dungeony výrazně kolísá a je nekonzistentní. Akvarelová grafika totiž mizí v okamžiku, kdy vstoupíte na zmenšenou mapu světa nebo když se hra přelije do bojového a dialogového okénka.

   Rázem se jinak skvělý dojem rychle vytratí a budete namísto čarovného a oku lahodícího zpracovávání vizualizace pravděpodobně hledat četné technické chyby. Rozdíl mezi hraním Bravely Default 2 na full HD obrazovce a handheldem je značný. V handheld módu lze nižší rozlišení překousnout, ale na obrazovce už neostré textury působí jako pěst na oko a dávají vyniknout ostrému kontrastu mezi akvarelovým pozadím měst a skutečnou herní grafikou, která nedokáže využít potenciál zvoleného Unreal Engine 4. Projevuje se to mimo jiné v absenci FMV, která je o to smutnější, že většina událostí je vyprávěna formou dialogových okének, kdežto cutscén je zde poskrovnu. Zvolení chibi avatarů také nebylo zrovna vhodné, protože zbytečně shazují vcelku vážný příběh a nepasují do akvarelové grafiky a celkového uměleckého stylu. Nehledě na to, že chibi postavičky nedokážou ani zdaleka vyvolat emoce tak jako například klasický proporcionální manga styl typický pro většinu JRPG. V tomto ohledu by si hra zasluhovala větší péči. Náplastí je však plný dabing všech dialogů a fenomenální OST, který dává vzpomenout na mistry svého řemesla Mitsudu a Uematsa.

   Switch se opětovně projevil jako líheň reinkarnovaných a modernizovaných old school JRPG, která upoutají pozornost žánrových veteránů a nováčků. Bravely Default 2 směle kráčí ve stopách svých slavných předchůdců. Vrací na scénu krystalovou fantasy s výživnou hratelností a spolehlivě fungujícími herními mechanikami. Avšak potenciál tohoto vynikajícího titulu nebyl plně využit v oblasti grafického zpracování, které má nedostatky navzdory vkusnému akvarelovému pozadí. Také svou přílišnou žánrovou vyhraněností cílí na jasně vymezený okruh fanoušků, a tak se zbytečně připravuje o možnost oslovit širší hráčské spektrum. Hloubka obsahu však jednoznačně převažuje nad některými slabšími aspekty. A v době, kdy zoufale hledáme (nejen) v herním světě jistoty a návrat k tomu, co dříve fungovalo, představuje hra podobného ztvárnění naději, že se vzdáme překotného vývoje a bezcílného směřování kamsi, a naopak se inspirujeme osvědčenými klasikami. Na Switchi zrovna jedna taková osvědčená klasika vyšla. 

 
 
 

KOMENTÁŘE

    Pro přidání komentáře je nutné být registrován a přihlášen.
     
    8

    Chivalry 2

    9

    Microsoft Flight Simulator

    7

    The Ascent

    9

    Guilty Gear -Strive-

    5

    Alex Kidd in Miracle World DX

    9

    Final Fantasy VII Remake Intergrade