Recenzovaná verze: Playstation 3

Borderlands byl v mnoha směrech vynikající a téměř bezchybnou hrou, ale i tak obsahoval několik částí, na nichž mohli vývojáři více zapracovat. Všechny tyto výtky hráčů si vývojáři vzali k srdci, a je to vidět hned po několika minutách hraní. Borderlands 2 se nesnaží přinést nějakou velkou revoluci. Vývojáři jen vzali původní koncept, vylepšili ho o připomínky hráčů, přidali několik vlastních novinek, no a to celé vydali v jednom balíku. Hlavně byl vylepšen příběh, který rozhodně v prvním dílu zaostával. Zde je daleko zajímavější, propracovanější, a samozřejmě i nabízí pro Borderlands charakteristický humor, jímž srší většina NPC postav, které během hraní potkáte. Stačí uvidět holčičku Tiny Tinu tancující kolem kůlu s banditou, kterého vyhodí za pár vteřin do vzduchu, nebo banditu prosícího o střelení do obličeje, a hned máte úsměv na tváři. Takových scén je v Borderlands 2 celá řada, a jejich sledování ani na moment neomrzí.

Vše se opět odehrává na planetě Pandora, která prošla od minula docela velkými změnami. Už na ní nenaleznete jen pouště, ale daleko různorodější lokace, dokonce hned začátek hry se odehrává v zasněžených horách, které obývají tvorové čekající na dobrodruhy hledající poklady. Celkově svět Pandory je daleko živější, rozmanitější a uvěřitelnější, nabízející spoustu nádherných míst, kam se můžete vypravit. Protože je zdejší svět velmi rozlehlý, čítá několik desítek lokací, můžete mezi nimi naštěstí rychle cestovat skrze telepaty. Pro rychlou přepravu přímo v lokacích můžete mnohdy použít i dopravní prostředek. Ovládání vozidel mi přišlo docela krkolomné, protože se rozjíždíte a couváte levou analogovou páčkou, zatímco pravou zatáčíte. Tomuto ovládání jsem za celou dobu hry na chuť nepřišel. Ale asi budu v menšině, protože jde prakticky o totéž, co nám už spoustu let servíruje Halo.

Borderlands 2 je neskutečně rozlehlou hrou, která má bezmála dvacet docela velkých kapitol, takže jenom na hlavní příběhovou linku si rezervujte nějakých dvacet hodin, možná i více. Mise v hlavní lince jsou zajímavé, mají spád a rozhodně se při jejich plnění nebudete nudit. Tomu jistě dopomáhá i zmíněný zajímavější příběh točící se kolem likvidace Jacka, více o něm neřeknu, abych vás neokradl o nejedno překvapení. Pro hráče, kteří si Pandoru zamilují, tu je připraveno několik desítek vedlejších úkolů. Jejich velkou devízou je rozmanitost a propracovanost. Rozhodně nejsou jen do počtu, jak to občas u podobných her bývá, dokonce bych i řekl, že jsou mnohdy zajímavější jak hlavní příběhová linka. Jednou najdete úkol, kdy musíte jen někoho zabít, poté je tu ale úkol třeba na hodinu, v němž musíte dostrkat důlní vozík do cíle, případně najít nějaké ty skryté dokumenty.

Při plnění vedlejších úkolů jsem se hodně bavil, a rozhodně je doporučuji vyzkoušet. Velké plus určitě je, že vedlejší questy vám zadávají NPC postavy, případně vzkazy u nahrávek, lístečky a podobně. Už je nemáte jen na nástěnce, jako tomu bylo u prvního dílu. Zde je jasně vidět, že vývojáři hodně poslouchali připomínky hráčů. No a než všechny vedlejší úkoly splníte, uběhne několik desítek, možná stovek hodin. Rozhodně vám hra vystačí do vydání prvního velkého DLC. Dodatečný obsah vývojáři oznámili už před vydáním, a podle prvních informací v něm navštívíme spoustu dalších lokací a budeme plnit zbrusu nové úkoly. Po obsahové stránce Borderlands 2 nemá ani jednu chybu. Jde o obrovskou hru v základu, navíc ji vývojáři hodlají podporovat dodatečným obsahem, to si nechám líbit.

Hned na začátku je důležité si vybrat, za jakou postavu budete hrát. Máte tu čtyři zbrusu nové charaktery, ale nebojte se, i na ty staré dojde, jen nyní si už za ně nezahrajete. Správné vybrání postavy je pro hru naprosto klíčové, protože s ní budete prožívat dalších několik desítek hodin. Jako první tu je siréna Maya, která má jako schopnost telekinezi, navíc dokáže i zmrazit nepřátele. Salvador je zase klasický akční drsňák, který si libuje ve velkých zbraních, navíc unese v každé ruce jednu. Axton je zase normální voják, jehož schopností je postavit si na podporu kulometnou věž, a že se tato schopnost v mnoha situacích hodí. Jako poslední je tu assassin Zero, který umí jednoduše podřezávat nepřátele. Každou postavu samozřejmě jako v každém akčním RPG můžete dále vylepšovat za nastřádané levely skrze strom dovedností. Ten se ale u jednotlivých postav zase tak moc neliší, protože v něm jde jen o to, abyste posilnili, zvýšili si brnění či životy. I když je nutné dodat, že při dávání bodů do stromu je nutné počítat i s výše speciálními schopnostmi každé postavy. Proto každou investici dobře zvažte.

Pokud jde podle něčeho Borderlands poznat, když si tedy odmyslíte humor, tak je to nepřeberné množství nejrůznějších zbraní, které se náhodně generují, takže se nestane, že byste dvakrát našli stejný kousek. Během hraní seberete desítky, možná stovky zbraní i dalších předmětů, štítů a dalších užitečných věciček, až možná trochu zamrzí, že tu je až příliš malý inventář, abyste vše pobrali a poté v automatech prodali. Zajímavostí určitě je, že se zbraně dělí na několik tříd, dokonce i podle výrobců, přičemž každý do nich přidává svoje vlastní vylepšení a charakteristické prvky, o vzhledu ani nemluvě. Jestli najdete nějakou tu zbraň, která se vám líbí, a nechcete ji tahat sebou, můžete ji jednoduše zavřít v Rolandově trezoru. Ještě je třeba zmínit, že inventář je dělaný přímo pro gamepady na konzolích, takže je v něm lehká orientace. Všechny položky jsou ihned připraveny k použití.

Protože studio Gearbox stojí za vynikajícími akčními hrami jako Half-life nebo Brothers in Arms, přestřelky v Borderlands 2 rozhodně nezklamou. Dokonce bych řekl, že jsou i o mnoho zábavnější jak v prvním dílu, především díky vylepšené umělé inteligenci protivníků. Samozřejmě, nejrůznější kreatury mají naprogramováno jen to, aby se k vám co nejrychleji přiblížily a zabily, to bandité se kryjí, přivolávají si pomoc a využívají všechny vaše slabiny. Souboje jsou tak kolikrát maximálně vypjaté do samotného konce. Protože se zvedla inteligence protivníků, zvedla se i obtížnost. Druhý díl je rozhodně těžší, a už se proto i vyplatí svoji postavu vylevelovat pro hlavní úkoly plněním těch vedlejších. Ušetříte si několik ovladačů, i tak ale budete umírat celkem často. Naštěstí vás hra vždy vrátí k poslednímu checkpointu, navíc už znovu nebudete muset likvidovat jednou zlikvidované protivníky. Vždy začnete kosit nepřátele až od části, kde jste posledně neuspěli. Jen co mi možná vadilo, je docela velká vzdálenost od checkpointů, takže kolikrát musíte dlouho k poslední části cestovat.

Protože je Borderlands 2 akční RPGčko, nemůže v něm chybět podpora kooperace až pro čtyři hráče skrze Xbox LIVE nebo Playstation Network. Dá se říci, že pokud Borderlands nebudete hrát v kooperaci, ochudíte se o spoustu další zábavy, protože není nic lepšího, než se s kamarády vydat objevovat tajemství zdejšího světa, prozkoumávat zajímavé lokace a samozřejmě bok po boku spolu bojovat proti nejrůznějším příšerám a dalším kreaturám, které obývají zdejší svět. Během testování online kooperace jsem nezaznamenal žádný problém, vše běželo tak, jak mělo. Jen je tedy nutné říci, že pokud se k vám někdo připojí, případně vy k někomu, obtížnost vždy s dalším členem party vzroste, ale to je u podobných her naprosto logické, aby došlo k vybalancování obtížnosti. Při kooperaci mi možná jen vadilo, že všechny předměty či náboje vypadávají dohromady týmu, takže si je automaticky sebere ten, kdo je nejblíže, ostatní mají bohužel smůlu. Vím, že takto fungoval i první díl, a ostatně i celá řada jiných her, a nejde přímo o chybu, ale jsem až moc zhýčkaný ze třetího Diabla. Jen na závěr ještě doplním, že Borderlands 2 jde hrát ve dvou na rozdělené obrazovce, ale tuto možnost jsem nevyzkoušel, takže nevím, jestli v ní vše funguje. Pokud ale nemáte online kamaráda, je tu tato offline možnost, což je jistě plus.

K vizuální stránce nemám moc výtek, protože komiksové cell-shade zpracování se mi velmi líbí a ke hře typu Borderlands krásně sedí. Nemusíte se ovšem bát, že byste byli ošizeni o pěkné grafické efekty a další moderní prvky, protože i ty tu jsou zastoupeny, navíc v docela hojné míře. Framerate je po většinu hraní stabilní a klesá jen v těch nejvíce hektických částech při kooperaci, kdy už se toho děje na ploše příliš. V takových pasážích si poklesu všimnete, ale nejde o něco, co by bránilo v hraní a užití této skvělé hry. Možná někomu bude daleko více vadit dočítávání textur během levelu, ale právě na nich je asi nejvíce patrné, že vývojáři narazili na strop u výkonu dnešních konzolí, takže museli začít trochu škrtat. Dobrá práce byla odvedena u hudby a celkového ozvučení, na profesionální úrovni je i namluvení všech postav.

Borderlands 2 není revolucí, protože přináší prakticky totéž jako první díl, nyní ovšem v daleko větším podání. Rozlehlejší a různorodější svět je doplněn o zajímavé hlavní i vedlejší úkoly, skvělou akční hratelnost a v neposlední řadě i povedený příběh, který vás udrží u televizní obrazovky do závěrečných titulek. Do toho si připočtěte, že vás Borderlands 2 u sebe udrží klidně i desítky hodin, a máte tu hru, u které nebudete ani na moment litovat utracených peněz. Teď mě omluvte, musím se vrátit zpět na Pandoru, setkáme se tam!

Hru Borderlands 2 na recenzi poskytl herní obchod GameLeader.