Bayonetta 2 vychází exkluzivně pro konzoli Nintendo Wii U

Pokud jste hráli první díl, jen těžko byste si po dohrání představili hru, která by mohla být nějak zásadně lepší. Vývojáři z Platinum Games se ještě před začátkem vývoje rozhodli, že když už mají vytvořit druhý díl, bude daleko ambicióznější, propracovanější, daleko větší a hlavně lepší. S těmito myšlenkami šli do vývoje a už nyní mohu říci, že se to rozhodně vyplatilo, což je vidět už na podání příběhu. Ten sice hráče vtáhne do klasického boje mezi anděly a démony, během něhož musí Bayonetta zachránit svoji kamarádku a nejen tu, ale vše je nádherně přehledné, srozumitelné (v čemž první díl trochu zaostával) jak pro fanoušky prvního dílu, tak nováčky, navíc vývojáři dokázali dobře vykreslit a dodat hloubku nejen hlavní hrdince, která neztratila nic ze svého sexy kouzla a charisma, ale i další postavy, které tu ale vypisovat nebudu, abyste nepřišli o nejedno překvapení. Ostatně vývojáři si připravili spoustu příběhových zvratů i scén, při kterých vás doslova vystřelí z bot, tohle umí jen Platinum Games. Vše je navíc nádherně ujeté, jedna parádní a šílenější scéna střídá druhou, navíc filmečky, ačkoliv jich je docela dost, nenudí, neustále se v nich něco děje a je radost je sledovat. Japonská kultura se podepsala hodně do příběhu, jeho vyprávění a podání, což je jen a jen dobře, protože se tak Bayonetta 2 liší hodně od své konkurence, a dokonce i v hratelnosti ji značně převyšuje.

Bojový systém byl vůbec největší chloubou prvního dílu, a v tom druhém samozřejmě vše bylo ještě značně vylepšeno. Hlavní hrdinka má opět nepřeberné množství komb, kterými může likvidovat protivníky, naučit se všechny chce hodinu tréninku, ale vyplatí se to, protože pak jsou souboje hodně rozmanité, a navíc efektní, protože se na ně pořád dobře dívá, a navíc se jen tak neohrají. Každý souboj s protivníkem je vždy takový menší svátek, protože si je budete užívat, navíc nejde jen o tupé bušení do jednoho nebo dvou tlačítek, systém je opravdu hodně propracovaný a komplexní, takže budete prakticky využívat během soubojů několik tlačítek najednou pro boj na blízko i na dálku. Souboje navíc neprobíhají jen na pevné zemi, ale i ve vzduchu nebo pod vodou, takže v tomto je druhý díl daleko rozmanitější, a samozřejmě se hra kolikrát vše snaží kombinovat.

Vývojáři vše opět postavili na vykrývání útoků protivníků, a správném načasování útoku ve zpomaleném režimu, díky němuž se doplňuje speciální energie, díky níž můžete následně spustit efektní zakončovačky, které jsou kolikrát pořádně brutální, protože protivníci budou rozsekáni na kaši, případně speciální režim, v němž Bayonetta dokáže rozdávat silné útoky a získává něco málo do svého zdraví. Vše spadá do nového Umbran Climax systému, který se povedl a patří k velkým inovacím, které rozhodně zaslouží největší chválu, protože souboje hodně oživuje. Hlavní hrdinka navíc může sem tam nějakou tu zbraň sebrat po padlých protivnících, čímž se ještě rozrostou bojové schopnosti, hodně se mi líbilo třeba kopí, které zapíchne do země a likviduje protivníky tím, že na něm jezdí jako tanečnice u tyče. Podobných bláznivin je tu samozřejmě více, a je radost na ně pohledět.

Zatím jsem zmínil soubojový systém, a možná se ptáte, koho všeho budete likvidovat. Protivníky hlavní hrdince budou nejrůznější démoni, na jaké si jen vzpomenete. Vývojářům se neskutečně povedl jejich design, který patří k naprosté špičce, možní si ani nevzpomenu, kdy jsem takto úžasně navržené originální protivníky viděl naposled. Po většinu času navíc budete neustále potkávat nové kreatury, které vyžadují trochu jinou péči a taktiku. Řadové protivníky následně doplňují kolikrát obrovští bossové, přičemž právě souboje s nimi patří k tomu nejlepšímu, co Bayonetta 2 nabízí. Souboje jsou kolikrát až epické, trvají i několik minut, jsou hodně hektické, vypjaté a dá se říci, že každý následující vždy překonává souboj předchozí. Když už jsem si myslel, že nic lepšího přijít nemůže, vývojáři dokázali překvapit a já měl bradu opět na zemi. Tohle dokáže jen malá hrstka her a Bayonetta 2 k nim rozhodně patří. Možná bych i řekl, že lepší bossovské souboje jsem v hack and slash akcích neviděl, ale to je samozřejmě můj názor, s nímž nemusíte souhlasit.

Za všechny souboje jste vždy patřičně ohodnoceni. Na začátku není problém dát souboj i třeba na Platinové, tedy nejlepší hodnocení, za což dostanete spoustu laskominek, ale i speciálních bodů. Pak už ovšem obtížnost stoupne a je třeba se na dobrá hodnocení hodně snažit. Každopádně zmíněné speciální body rozhodně nejsou k ničemu, protože ve speciálním baru u obchodníka, do něhož se můžete dostat ze speciálních míst po levelech nebo z menu před každou kapitolou, si můžete kupovat nejen lízátka doplňující život a další potřebné věci, ale i nové zbraně, nové kostýmy nebo komba, takže kolikrát se i vyplatí plnit vedlejší úkoly a levely pořádně prozkoumávat, abyste nešli do dalších částí prakticky s holým zadkem, protože to se zde zrovna nevyplácí.

Už první Bayonetta měla výborný design lokací, do nichž jsme se postupně podívali, a druhý díl v tomto nezaostává. Vývojáři připravili výbornou architekturu každého místa, lokace jsou navíc rozmanité, neopakují se, neustále čeká něco nového s vlastními problémy. Po světě je radost se pohybovat. Už úvodní městečko Noatun je naprosto parádní, a to je samozřejmě jen začátek, ale nebudu spoilerovat. Vývojáři navíc tlačí konzoli Wii U až do jejich limitů, takže kolikrát jsou levely hodně dynamické, hlavní hrdince se pod nohami rozpadá ulice, případně se bortí domy kolem, takže neustále je na co se dívat. Aby bylo rychlejší se po lokacích pohybovat, může se Bayonetta pod vodou proměnit v obrovského hada, na souši zase v rychlého pantera. Pohyb po lokacích je tak ještě plynulejší a dopomáhá jednoznačně rychlejší hratelnosti, během níž si nemáte čas oddechnout.

Možná si na začátku řeknete, že Bayonetta 2 je docela jednoduchá řežba, ale už po dvou hodinách na Normal obtížnost značně přituhne, a pokud si neosvojíte ovládání a základní komba a celkově se nenaučíte souboj boje, mačkání jednoho tlačítka vás nezachrání. Na druhou stranu, když vše umíte, Bayonetta 2 není na Normal přehnaně obtížnou hrou, jakou byly třeba první dva díly Ninja Gaiden série, u nich jsem kolikrát bušil hlavou do zdi a následně házel ovladači. Hlavní je pořád bavit se, navíc obtížnost se stupňuje pěkně plynule podle toho, jak se učíte nové triky a komba, takže netřeba se bát. Vývojáři navíc od prvního dílu zapracovali i na checkpointech, které jsou rozmístěny daleko intuitivněji, abyste neopakovali delší část znovu, protože jsou jednoduše části, u kterých si na první i druhý pokus prostě vylámete zuby a vytrháte Bayonettiny vlasy. Pro hráče, kteří si chtějí jen užít příběh, je tu připravena casuální obtížnost, na níž je i celkem problém umřít. Je proto jasné, že je určena jen pro naprosté začátečníky. Opakem je pak třetí hardcore obtížnost, u níž si teprve naplno užijete bojový systém, protože budete muset využívat všechny jeho přednosti.

Protože Bayonetta 2 vychází na konzoli Nintendo Wii U, jistě vás zajímá, jak je vůbec využit dotykový displej na Wii U Gamepadu. Musím říci, že prakticky ho můžete úplně ignorovat, pokud vyznáváte klasické hack and slash akce, a možná bych i doporučil sáhnout po Wii U Pro gamepadu, tedy onom klasickém. Na displeji totiž máte totéž, co na obrazovce, přičemž hru můžete hrát i tak, že ukazujete na protivníky a Bayonetta jim automaticky nakládá, což asi hardcore hráče moc nezaujme. Raději jsem proto hrál na klasickém gamepadu, který i ergonomií se pro podobné hry hodí nejvíce. Na něm jsem ocenil přesné ovládání, s nímž jsem neměl problém, dokonce vývojáři vyladili i kameru, která nikdy hru nezabere ze špatného úhlu. Vždy budete mít přehled, v mnohých případech je možné i kameru manuálně natáčet.

Druhá Bayonetta má velkou znovuhratelnost, protože se vám určitě vše nepovede sesbírat na první pokus, což platí o plnění vedlejších výzev – je jich několik desítek, na které potřebujete hodně nervů, protože nejlehčí určitě nejsou, takže se vyplatí vše rozehrát znovu, případně opakovat vybrané kapitoly, i tato možnost tu je, ale motivací je zcela jistě i výborná hratelnost, které se na první hraní jen těžko nabažíte. Navíc Bayonetta 2 nabízí spoustu obsahu k odemknutí, včetně speciálních oblečků, které propůjčí řadu jedinečných schopností. Pokud máte kamaráda, můžete se navíc pustit do novinky v podobě multiplayerového Tag Climax režimu, v němž ve dvou procházíte vybrané pasáže z příběhové části, a snažíte se předhánět v tom, kdo napráší nepřátelům více. Režim je hodně zábavný, soutěživost neomrzí, jen je možná škoda, že vše funguje pouze online. Nějaká lokální podoba by byla jistě fajn, zvláště když konzole může využívat prakticky dvě obrazovky, na druhou stranu v onlinu můžete hrát i s náhodnými hráči, takže nejste tolik limitováni, když kamarádi nebo sourozenci nemohou.

Ačkoliv druhá Bayonetta běží na konzoli Nintendo Wii U, která už dnes výkonem značně zaostává za konkurencí, vypadá jednoduše parádně. Až jsem ani kolikrát nechtěl věřit, že to vše právě na Wii U běží. Nádherná jsou prostředí i postavy, vývojáři nešetří spoustou pestrých barev i oku lahodících efektů, které se navíc jen tak nepřejí, takže hra je nejen výbornou extází, co se týče hratelnosti, ale také vizuální. Už dlouho jsem neobdivoval tak nádhernou stylizaci grafiky i architektury levelů, které navíc mají dobré nasvícení. I když je grafika výborná, jen sem tam by si zasloužila trochu vyhladit, ale to už samozřejmě hodně rýpu, běží po většinu času ve stabilním frameratu, který je většinou na šedesáti snímcích, z čehož musí mít zvláště u takového rychlé akční hry každý velkou radost. Je vidět, že když se vývojářům podaří z Wii U vyždímat všechen výkon, může vzniknout velmi technicky zdařilá hra. Slova chvály mám i na výborný hudební doprovod, kolikrát s až epickými skladbami, dobře doprovázející všelijakou akci na obrazovce, stejně tak ozvučení snese ta nejpřísnější měřítka, výborný je i dabing nejen hlavní hrdinky, ale i dalších postav. Z něho jsem měl trochu strach, hlavně z anglické verze, protože z trailerů hra nezněla zrovna dvakrát přesvědčivě, ale výsledek je výborný.

Bayonetta 2 je dech beroucí akční jízda od začátku do epického závěru, která vám nedá absolutně vydechnout, protože si vás omotá nejen naprosto mistrně zvládnutým soubojovým systémem, který nemá v žánru konkurenci, ale i bláznivě ujetou hratelností, výborným designem a parádní audiovizuální stránkou. Nintendo nyní dostalo další velký klenot pro konzoli Wii U, který by neměl chybět ve sbírce žádného hráče, který má rád hack and slash akce. Bayonetta 2, ačkoliv má v názvu číslo dvě, je prostě a jednoduše jednička a královna žánru, která na všechny ostatní hry kouká z vysoké výšky.