Testovaná verze: PlayStation 4 Pro

V posledních letech jsme svědky toho, že klasické kampaně pro jednoho hráče přestávají hrát v každoročních akčních sériích tak důležitou roli, jako tomu bylo v minulosti. Za to můžou i preference hráčů, které se samozřejmě časem mění. Zatímco u předchozí konzolové generace bylo pořád hodně hráčů, kteří si kupovali Call of Duty nebo Battlefield kvůli jejich příběhovým kampaním, v posledních letech drtivá většina hráčů hraje hlavně multiplayer a kolikrát singleplayer ani nezapne. A vzhledem k tomu, že tyto části vždy spolknou velkou část rozpočtu, není divu, že od nich začínají vývojáři upouštět. Zatímco poslední díl Call of Duty série žádnou kampaň nepřinesl, to Battlefield V obsah pro jednoho hráče pořád obsahuje. Nejde ale o klasickou kampaň, na jakou jsme byli zvyklí u Bad Company nebo třetího Battlefieldu, ale vývojáři z DICE navazují na válečné deníčky z předchozího dílu.

Musím říci, že se mi docela líbí idea vyprávění na sobě několik nezávislých příběhů, jakýchsi lidských dramat, kdy každý má svého vlastního hrdinu a atmosféru. Zatímco v prvním příběhu se chopíte role zloděje, který musí v Africe zlikvidovat za pomocí bomb několik vybraných cílů, to v druhém, jenž je o něco osobnější, se chopíte mladé dívky v Norsku. Tady musí odhalit a zlikvidovat plány nacistů na jaderné zbraně. Poslední třetí příběh je pak věnován senegalskému vojákovi, který musí za tvrdých podmínek bojovat v okupované Francii. Zatímco svoji atmosférou jsou jednotlivé příběhy v pořádku a i samotné zápletky určitě obstojí a zaujmou, třeba i díky povedeným filmečkům, výbornému dabingu a celkové úrovni prezentace, už se mi tolik nelíbí herní náplň jednotlivých kampaní.

Na ní je vidět, že jednotlivé zápletky slouží jen jako takové tutoriálové mise k multiplayeru, protože v nich budete jen zabíjet vlny protivníků, vyhazovat do vzduchu vybrané cíle nebo bude nutné se dostat na vyznačené místo a něco infiltrovat. To je samozřejmě docela škoda, protože něco nápaditějšího a zajímavějšího by nebylo na škodu. Prostor tu určitě byl, jak ostatně ukazuje druhý příběh, v němž si i zajezdíte na lyžích. Potěšila alespoň možnost první dva příběhy řešit dvěma způsoby, a to klasickým Rambo stylem nebo stealthem, který mi přišel daleko zábavnější. I vzhledem k tomu, že umělá inteligence působí občas celkem komicky a respekt protivník budí spíše svým počtem. Kvůli počtu není problém vás pochopitelně ustřílet, zvláště když jsou nepřátelé docela přesní. Každopádně singleplayerová část vám v současnosti vydrží na zhruba tři hodiny, což samozřejmě není moc. Začátkem prosince vývojáři přidají ještě jeden čtvrtý příběh, který bude pro všechny hráče zdarma, čímž se herní doba ještě trochu natáhne, ale je evidentní, že i série Battlefield staví hlavně na multiplayeru. Ostatně první díly také singleplayer neobsahovaly.

Multiplayer je tedy opět obří a hlavní částí nového Battlefieldu, která je asi to hlavní, proč si vůbec mnozí z vás hru zakoupí. Mám dokonce i kamarády, kteří singleplayer ani nezapnuli a zatím ani neplánují, že by tak učinili. Ačkoliv je Battlefield vždy srovnávám se sérií Call of Duty, srovnání není moc na místě, protože jde o dosti odlišné střílečky. Zatímco jedna staví na rychlé frenetické akci, v níž nevychladne hlaveň vaší zbraně, druhá je více o týmové a pomalejší akci. Je teď na každém, komu co sedne. Za sebe mohu říci, že se mi líbí oba přístupy, protože tu najednou máme dvě akční hry, které si najdou svoji skupinku fanoušků a odpadá tak i jakékoliv srovnání. Není totiž moc na místě.

U hry Battlefield V se vývojáři z DICE pokoušejí hlavně o klasický evoluční skok s několika drobnými změnami, ale jinak pochopitelně staví na osvědčených a hlavně kvalitních základech předchůdce, tedy zábavném gunplay systému a pro každého i snadném naučení se herních základů. Jen se tedy vše nyní odehrává za druhé světové války, čemuž odpovídá technika i nejrůznější zbraně, ale také reálie, kde se vše bude válčit. Samozřejmě, vše není úplně historicky přesné, což už bylo jasné po prvním traileru, kde se objevila ženská postava s robotickou rukou. Ta ale nakonec ve hře není, na čemž je vidět, že vývojáři i reagují na zpětnou vazbu od hráčů. Přesto kvůli možnosti úpravy postavy je jasné, že vývojáři ani nemohli být úplně historicky přesní. A popravdě mi to ani moc nevadí, protože Battlefield V je pořád hra, u níž je důležité se hlavně bavit, a ne nějaký přesný historický dokument. Občas jsem se i musel smát, jak někteří na Youtube počítali na uniformách počet knoflíků nebo řešili, v jaké scéně má kdo jakou zbraň. Do nového Battlefieldu je z tohoto hlediska lehké se trefovat, ale řešilo se to u série Medal of Honor nebo v minulosti u Call of Duty? Ne. 

Jak jsem zmínil v předchozím řádku, Battlefield V staví na základech svého předchůdce, ale vývojáři přidali různá vylepšení a změny, které mají daleko více podporovat týmové hraní. Zde mohou trochu ostrouhat hráči samotáři nebo ti, kteří nejsou v akčních multiplayerových střílečkách tak dobří, ale dle mého většina změn hratelnosti jednoznačně prospívá. Větší důraz na týmové hraní je ostatně patrné už v možnosti jednoduchého spojování s kamarády v lobby, což u předchozího dílu tak nebylo. Pak je samozřejmě také důležité, za jakou třídu se do hraní pustíte. Ať už se jedná o klasického assaulta, medica, recona nebo supporta, každý je nyní hodně důležitý a prospěšný pro tým. Jednou z velkých změn ostatně je, že nyní nemůže každý kdykoliv označovat protivníky na mapě pro své kolegy, ale třeba léčit v omezené míře se mohou všichni s tím, že medik umí kolem sebe rozhazovat lékárničky a trvá mu léčení padlých kolegů podstatně kratší čas. Pokud máte vedle sebe kamarády, s nimiž jste sehraní, jde o velmi kvalitní zábavu se spoustou atmosférických momentů, u níž nuda rozhodně nehrozí na žádném z nabízených herních režimů. Najednou krásně vyniknou všechny ty drobné změny, odlišnosti jednotlivých tříd, kdy každá je důležitá, a vylepšení, které vývojáři z DICE za ty dva roky připravili.

Co se týče obsahu, zatím je k dispozici šest multiplayerových režimů, které bohatě stačí. Naleznete mezi nimi nejen klasický Team Deatmatch, kde je prakticky jedno, za jakou třídu budete hrát nebo jestli hrajete sami, ale tak daleko zajímavější a týmovější režimy. Mezi nimi samozřejmě opět vyniká u Battlefield série nepostradatelný Conquest, ale také série příběhových misí Grand Operations, v nichž musíte plnit s týmem a hlavně tedy se svým squadem řadu úkolů. Od útočení a zabírání bodů na mapě, po jejich bránění. Mezi ty zajímavější herní režimy pak patří i Domination nebo Frontlines. Map je pak v základu osm, přičemž mi přijdou kvalitně navržené, jsou navíc i rozmanité a je lehké se je naučit. Protože jsou některé i velké, je možné na nich využívat i nejrůznější vozidla, od tanků po letadla, což je i charakteristický prvek pro celou sérii. Jen mi trochu vadilo, že není možné před zápasem hlasovat, jakou mapu hrát. Systém je ale naštěstí natolik inteligentní, že nikdy nehází stejnou mapu dvakrát po sobě. 

Samotný matchmaking je dle možností rychlý, nikdy nečekáte na další hru příliš dlouho, a to ani u těch největších herních režimech. Rovněž jsem během hraní už za normálních podmínek po startu nezaznamenal na nějaké větší závažné technické problémy, které bych zde musel zmínit. Většinou hry nelagovaly, vše běželo tak, jak má. Jen snad pár bugů a glitchů během hraní mohu zmínit, kdy vás třeba zvedne kolega a vy se objevíte najednou o několik metrů vedle, kam už míří protivník. Tyto chybky, které občas mohou trochu pokazit zážitek ze hry, je třeba ještě vychytat. Dle diskuzních fór o nich vývojáři z DICE vědí. 

Když vycházel v minulém roce Star Wars: Battlefront 2, schytal to na začátku za nepřehledný a zdlouhavý systém vývoje spojený s otravnými mikrotransakcemi, díky nimž se pak ze hry stala i nepěkná pay to win záležitost. Řekl bych, že tento přístup byl velkým ponaučením nejen pro EA, ale také vývojáře ze studia DICE, kteří kvůli němu riskovali i svoji pověst. Je proto určitě dobré vidět, že se z toho ponaučili a Battlefield V nabízí systém, který je ke hráči fér a obměňuje ho za strávený čas hraním a snažení v samotných zápasech. Za hraní si postupně vylepšujete vybranou třídu, odemykáte si nové možnosti v podobě nových zbraní, ale také nové kamufláže, skiny a další bonusy. Ve hře je i měna, kterou si můžete vydělat hraním, ale i za plnění různých denních výzev. Tu pak jde využít k nakupování dalších kosmetických bonusů. Systém vylepšování a odměn je tedy jasně srozumitelný, dobře navržený a navíc nenutí hráče utrácet za mikrotransakce, které zatím ve hře ani nejsou, i když to se asi časem zase změní. Každopádně tento přístup rozhodně chválím.

Z předchozích řádků je patrné, že Battlefield V nabízí na startu slušný obsah, u něhož se s kamarády můžete bavit řadu večerů. Když ovšem začnete srovnávat obsah s předchozím dílem, zjistíte, že hra působí zatím trochu nedopečeným dojmem. Na to poukazuje ostatně i zatím chybějící čtvrtá kapitola v singleplayeru, nový systém eventů Tides of War dorazí s první kapitolou začátkem prosince a třeba slibovaný battle royale režim Firestorm až v březnu. Vývojáři ovšem slibují, že zmíněný obsah bude do hry přidáván zdarma (asi nechtějí, aby se opakovala situace, kdy mapy z DLCček pro Battlefield 1 skoro nikdo nehrál), takže za počáteční investici byste měli dostat hru, která se bude časem rozrůstat a neustále vyvíjet. I tak je nutné zatím k novému Battlefieldu přistupovat. Na druhou stranu je možná i dobře, že vývojáři nezahltí hráče obsahem hned na začátku, ale budou ho postupně dávkovat.

Není žádným tajemstvím, že vývojáři ze studia DICE používají už dlouhá léta svůj vlastní engine Frostbite, který samozřejmě neustále vylepšují. Battlefield V i proto vypadá po vizuální stránce pořád velmi dobře a může se rozhodně řadit k těm nejvíce vizuálně působivým akcím, jaké jsou v současnosti na konzolích dostupné. Můžou za to nejen detailní textury, fantastické nasvícení, ale i samozřejmě fyzika spojený s destrukcí prostředí, díky čemuž na vás hra chrlí neustále velké množství nejrůznějších parádních efektů. Opravdu nemám, co bych vizuální stránce vytknul, zvláště když se hra pokouší v multiplayeru udržet 60 fps. Ne vždy se jí to pochopitelně daří, záleží i na konzoli, na jaké hrajete, ale pořád jde o velmi plynulý a přesvědčivý zážitek. U her od DICE jsme si pak zvykli i na parádní ozvučení a hudební doprovod, a u Battlefield V tomu samozřejmě není jinak, takže s kvalitními sluchátky si budete místy připadat jako přímý účastník nějaké té válečné vřavy. Ozvučení hraje velkou roli a má dopad na samotný zážitek ze hry.

I přes rozporuplné oznámení je nakonec Battlefield V kvalitní multiplayerová akce v reáliích druhé světové války, která se navíc vrací ke kořenům série svým pojetím týmového hraní. Pokud máte kamarády, budete se s nimi bavit spoustu večerů, protože vývojáři připravili několik kvalitně navržených herních režimů a map, ale také přinášejí zábavnou a svým způsobem návykovou hratelnost. Do budoucna se pak připravuje i další zajímavý obsah. Je jen škoda, že kampaň pro jednoho je tu jen viditelně do počtu, a možná i proto bych se nedivil, kdyby od ní DICE v budoucnu upustilo, jako to udělali vývojáři z Treyarchu u posledního Call of Duty. Nákup nového Battlefieldu mohu ale fanouškům multiplayerových akcí bez váhání doporučit. Sejdeme se na bojišti.