Battleborn

recenze  8
Martin Šmíd, 7. 5. 2016 19:50
Vývojáři ze studia Gearbox Software se v posledních několika letech věnovali hlavně úspěšné a nesmírně kvalitní sérii Bordelands, která si získala miliony hráčů po celém světě. K ní se hodlají v budoucnu vrátit, ostatně nedávno byl třetí Bordelands potvrzen, ale než se tak stane, rozhodli si odpočinout u něčeho zcela nového, čímž je Battleborn. Na začátku se hodně spekulovalo, jestli jde o MOBA hru, kooperativní akci nebo jen multiplayerovou střílečku, ve výsledku se jedná o mix všeho, což není vůbec špatné, ale také má řadu nedostatků a mušek, které budou muset vývojáři v následujících týdnech opravit. Více už ale v recenzi.

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Hned na začátku je třeba zmínit, že Battleborn je především hra určená pro online hraní, ostatně vyžaduje neustálé připojení k internetu. Samotáři si ji svým způsobem mohou užít, ale nikdy tolik, jako s kamarády na headsetu. Každopádně po zapnutí se můžete vrhnout třeba do příběhového režimu, který nabízí devět kapitol. Menším zklamáním určitě je, že vývojáři u něj nedokázali navázat na Bordelands, který nabízel velké množství zajímavých postav i šílených příběhů. Zde je zápletka celkem nezajímavá, točící se kolem záchrany poslední hvězdy, navíc je na příběhu cítit, že je bohužel jen do počtu, ačkoliv se ho vývojáři snaží oživit spoustou vtipných scén a dalších situací, které se ale většinou spíše minou účinkem, a nemají takový dopad na hráče, jako právě Borderlands, u něhož se kolikrát člověk svalil na zem a držel za břicho při nekončícím smíchu. Zde bohužel nic takového není, a pravděpodobně po pár kapitolách přestanete nějaké příběhové pozadí úplně sledovat. Dá se říci, že celá tato kampaň je jen jakýsi obsáhlejší tutoriál, v němž si vyzkoušíte několik postav a hlavně si osaháte herní mechanismy, abyste měli usnadněný vstup do multiplayeru.

Sluší se určitě napsat, že Battleborn je first-person střílečka, takže vývojáři z Gearboxu zůstali u žánru, který dobře znají a slavili s ním vždy úspěch, od prvního datadisku pro Half-life, přes Brothers in Arms až po zmíněný Borderlands, s nímž má společný třeba systém střelby, alespoň ten základní. Na začátku každé mise si vyberete jednu z nabízených postav (musíte si je postupně odemykat), s níž ji následně budete plnit, o postavách se ještě rozepíši níže. Každopádně každou misi začínáte vždy na prvním levelu s vybranou postavou, a jak zabíjíte nejrůznější potvory, levelujete a odemykáte si sadu nových schopností a dovedností, které se rozhodně neztratí. Systém, kdy postupně v každé nově rozehrané hře levelujete znovu, ať už se jedná o kampaň nebo PvPčko, mi přijde v pořádku a jde o zajímavé oživení, navíc levely jdou celkem rychle, takže se lehce dá dopracovat během několika minut k silnějším útokům a dalších schopnostem.

Co se týče hratelnost v příběhovém režimu, jde o jakýsi mix Borderlands, tower defense strategie a MOBA her. Nebudete totiž jen střílet nejrůznější protivníky nabíhající ve vlnách, s jejichž designem si mimochodem vývojáři vyhráli, přičemž tím nejlepším jsou pak nápadité a skvěle navržené souboje s bossy, ale také budete bránit různé objekty. U nich většinou můžete za nasbírané suroviny stavět různé věže, střílny a další podpůrné jednotky, které vám pomůžou odrazit útoky protivníků. Hra jako taková je během příběhové kampaně zábavná, vše je dobře namícháno, jen jsem po dohrání neměl moc velkou touhu si vše zopakovat, třeba na vyšší obtížnost, nebo kvůli výzvám, které můžete během misí plnit - většinou jsou spjaty s velmi přísným časovým limitem. Kapitoly v Battlebornu by se daly přirovnat spíše ke Strikům v Destiny, než k nějaké klasičtější kampani, kde jednotlivé mise na sebe navazují. Jako problém to osobně nepovažuji, zvláště když se jednotlivé mise hrají dobře, ale kdo čeká něco hlubšího, nenajde to.

Všech devět epizod můžete dohrát sami, vydrží na zhruba osm hodin, hodně bude záležet na vaší šikovnosti, ale daleko zábavnější jsou v kooperaci s kamarády (do misí se může připojit až 5 hráčů), když můžete vymýšlet přes headset různé strategie, zvláště když obtížnost i počet protivníků stoupá s každým hráčem. Pokud zrovna kamarády nemáte, kteří by s vámi dali, je tu celkem rychle fungující matchmaking, k němuž mám ale jednu výhradu, vlastně dvě. Nejde v něm zaprvé vybrat mise, kterou byste si chtěli zahrát, do níž by vám následně matchmaking dohodil hráče. Nikdy tak nevíte, jakou z devíti misí si zahrajete, což je trochu problém, zvláště když děláte třeba dvě stejné mise po sobě. Zadruhé moc nechápu, proč když už se sehraji s týmem náhodných hráčů, hra po každé misi ukončí spojení. Chcete hrát další misi? Musíte si hledat znovu jiné spoluhráče. Škoda.

To by bylo k příběhové kampani, která má navnadit hlavně na multiplayer. Než se ale k němu dostanu, nejprve musím zmínit postavy, za které si můžete zahrát, a že jich je docela dost, přesně hned 25. V příběhové kampani je celkem jedno, za jakou postavu hrajete, ale v multiplayeru dobře složený tým z různých tříd je vždy klíčem k úspěchu. Mezi postavami jsou klasičtí tanci, kteří jdou hlavně do boje, umí se třeba zneviditelnit, přivolávat letecké údery a mají další schopnosti pro střety s jedním nebo více protivníky, ale zastoupeny jsou i důležité podpůrné jednotky jako lučišnice Thorn, umějící třeba léčit a tak dále. Jednotliví bojovníci mají pěkný design, navíc každý má jedinečné schopnosti a styl boje (na blízko i delší vzdálenost), takže nejprve budete asi pár hodin hledat toho ideálního, který vám nejvíce sedne. Dá se ovšem říci, že hraní za každého je zábavné a zajímavé. Navíc velkým plusem je, že jednotlivé postavy jsou vyvážené, nenašel jsem během testování žádnou vyloženě OP postavu, která by měla oproti ostatním navrch. Jak postupně hrajete za jednotlivé postavy, zvedáte jim rank, díky němuž si můžete odemykat nové skiny, případně tanečky. Jedná se tedy o kosmetické věci, které ale potěší, zvláště pokud si nějakou postavu oblíbíte a budete za ni často hrát.

Nyní už ale k tomu hlavnímu, co Battleborn nabízí, tedy měl by, a to je multiplayerová část. A hned na začátku musím říci, že jsem se u ní docela dlouhou dobu bavil, protože oproti singleplayeru nabízí taktičtější, opatrnější a hlavně tedy zábavnější hratelnost, zvláště pokud máte dobře sehraný tým, který se na bojišti neustále podporuje a hraje hru tak, jak vývojáři zamýšleli. Na výběr máte v multiplayeru zatím tři herní režimy, přičemž každý nabízí odlišný herní zážitek. První režim Capture spočívá v tom, že na mapě jsou tři stanoviště, která musíte zabrat, aby se vám začaly počítat body. Čím více stanovišť máte zabraných, tím více bodů získáváte. Jedná se o jeden z těch klasičtějších multiplayerových režimů známý z jiných akčních her, vhodný pro rychlou akci, který moc nepřekvapí, dá se dobře hrát s náhodnými hráči, protože taktika jde spíše stranou. Každopádně jako takové seznámení se s multiplayerem, případně k osahání postav, slouží docela dobře, ale na dlouhodobější hraní bych to u něj neviděl.

Druhým režimem je Incursion, a jedná se asi o ten vůbec nejzajímavější v celém balíčku, přičemž v něm zápasy trvají klidně i půl hodiny. Jde o to, že se vy i vaši kolegové, ať už hráči nebo umělá inteligence, snažíte dostat ke dvěma objektům protivníka v podobě velkých mechů, a ty zničit. O to samé se snaží i protivník, takže jde o klasickou MOBA přetahovanou na celkem lineárních mapách, v níž je asi nejdůležitější sehranost týmu. Ano, s náhodnými hráči se sem tam dá vyhrát, zvláště když narazíte na zkušenější borce, ale bez komunikace většinou není moc šance uspět. Každopádně režim je to zábavný a ze všech jsem si ho užíval nejvíce, a nepochybuji, že sem tam si ho ještě v budoucnu dám. Posledním režimem je Meltdown, v němž musíte doprovodit své robotické jednotky do báze protivníka, aby ji mohly zničit a přinést tedy hlavně body, o to samé se pochopitelně zároveň snaží soupeř, takže kolikrát uprostřed mapy nastane zajímavá mela a přetlačování se o každý metr, aby mohla právě ta vaše jednotka projít a nahrát vám další drahocenné bodíky.

Ačkoliv jsou jednotlivé režimy zábavné a dají se v nich vymýšlet zajímavé taktiky díky rozdílným postavám, mají i jeden problém, a to ten, že se po delším hraní ohrají. U hry, která je zaměřena převážně na multiplayer, je to celkem problém. Herních režimů by mělo být určitě více. Navíc každý režim obsahuje zatím pouho pouhé dvě mapy, což jim rozhodně na dlouhověkosti nepřidává. Ano, mapy jsou dobře navrženy, dají se snadno zapamatovat a každá je dobře vyvážena pro daný herní režim, ale proč jich je jen tak málo, to opravdu jde těžko pochopit. Ano, u MOBA her je menší počet map celkem běžný, ale Battleborn klasickou MOBa hrou není. Třeba si více map nechávají vývojáři pro DLCčka, ostatně to první, co jsem po zapnutí viděl, byl odkaz na nákup Season Passu, ale jen aby to do té doby vydrželi hráči, zvláště když se blíží velká konkurence v podobě Overwatche.

Vývojáři z Gearboxu navazují u Battlebornu na stejný vizuální styl, s nímž slavili velký úspěch u série Borderlands. Kreslená grafika s pěkným uměleckým stylem se ke hře hodí, navíc má docela dost pěkných efektů i animací světa nebo jednotlivých postav. Po většinu času Battleborn jede dobře, framerate je stabilní, i při těch největších melách v multiplayeru. Hra navíc netrpí ani jinými technickými neduhy, optimalizace je, alespoň co se PlayStation 4 verze týče, velmi dobrá. Co mohlo být lepší, je hudební doprovod, který je nevýrazný a během hraní ho kolikrát ani nepostřehnete. Prakticky si nevzpomenu na žádnou skladbu. To ozvučení je celkem solidní, včetně dabingu.

Vývojáři z Gearboxu chtěli s hrou Battleborn zkusit zase trochu něco jiného, a při této snaze zůstali zatím někde na půlce cesty. Hlavní kampaň dokáže zabavit na pár hodin, zvláště pokud máte partu kamarádů, zábavný multiplayer má slušný potenciál, ale zatím ho nedokáže zcela naplnit kvůli příliš malému obsahu. Co se zatím povedlo na jedničku, jsou jen rozmanité a zajímavé postavy, ale to je na tak ambiciózní a drahou hru docela málo. Třeba se vše za pár týdnů nebo měsíců změní, ale zatím je Battleborn v takové formě, která nedokáže dostatečně uspokojit prakticky nikoho.

Battleborn

ps4xone
2K Games, Gearbox Software
Datum vydání hry:
3. 5. 2016
Žánr:
Střílečka, Real Time Strategie (RTS), RPG, Strategie, Hack and slash/Beat 'em up
KARTA HRY
7/10

Komentáře