Batman: Arkham Knight

recenze  39
Martin Šmíd, 26. 6. 2015 12:48
Před zhruba šesti lety vývojáři z Rocksteady Studios vytvořili komiksovou hru Batman: Arkham Asylum, která mnohé překvapila svojí velkou kvalitou, ať už po stránce příběhu tak hratelnosti. Komiksové hry do té doby vznikaly, ale popravdě, nikdy nepatřily k těm kvalitnějším, a hlavně očekávaným. To se ale s příchodem temného rytíře změnilo, přičemž vše ještě více vyšperkovalo pokračování Batman: Arkham City, které nabídlo vše ve větší míře. Vývojáři se následně odmlčeli a začali pracovat na závěru své trilogie, po níž se chtějí vrhnout na něco úplně jiného. Jestli se jim povedl, na to vám nyní dám odpověď.

Testovaná verze: Xbox One

Poslední část série dost navazuje na předchozí díly, takže kdo je hrál, bude hned od začátku v obraze a daleko více si Batman: Arkham Knight užije, i díky nejrůznějším odkazům. Věc se má ale tak, že už uběhl nějaký ten čas od Jokerova řádění, v Gothamu konečně zavládl klid, ale ten se chýlí ke konci. Své děsivé plány má obávaný Scarecrow, který hned na začátku vyprázdní město díky chemikálii – lidé se prostě dají na úprk. Ulice ale nejsou prázdné po tomto teroristickém útoku, protože se všude rabuje, potulují se po nich gangy a svoje jednotky má rozmístěn nejen Scarecrow, ale také Arkham Knight, jehož totožnost mnohé určitě překvapí. On ostatně příběh, který je naprosto výborně napsán a má od začátku vysoké tempo, obsahuje řadu nečekaných zvratů a překvapení, na která budete vzpomínat a přemýšlet nad nimi i po dohrání. Na hlavního hrdinu čeká hodně těžká noc, určitě nejtemnější, jaká ho zatím potkala. Naštěstí není na vše sám, protože mu společnost dělá nejen komisař Gordon, ale také další komiksoví parťáci, kteří se ukázali už v předchozích dílech. Už od začátku vývojáři psali scénář s ohledem na to, že jde o závěr jejich trilogie, a musím říci, že závěrem a vůbec událostmi, uspokojí všechny fanoušky. Vyprávění příběhu dopomáhá i výborný dabing. John Noble a jeho Scarecrow nahání hrůzu, ale vrátil se i Kevin Conroy jako Batman, a další.

První díl přinesl výborně fungující herní mechanismy, takže je jasné, že ty postupně vývojáři jen upravovali a vylepšovali, a stejně tak se to děje i v Batman: Arkham Knight. O žádnou revoluci se tedy nejedná, ale o příjemnou evoluci, která vše posouvá prakticky k dokonalosti. Základem je pochopitelně město Gotham s velmi dobrým designem, po němž se můžete neomezeně pohybovat, přičemž je pochopitelně daleko rozlehlejší a hlavně rozmanitější díky několika čtvrtím – nádhernými místem je třeba Čínská čtvrť, jak léčebna z prvního dílu nebo plácek z Arkham City. S Designem si vývojáři pohráli, navíc Gotham má výbornou atmosféru díky skvělému osvětlení a faktu, že v něm neustále prší, což je mimochodem velmi pěkný efekt. Jinak samozřejmě v Gothamu plníte jako v předchozím dílu řadu hlavních úkolů, ale i další aktivity, o kterých se zmíním. Jen v tomto odstavci dodám, že ačkoliv vývojáři postupně herní plochu zvětšovali, hra nepůsobí ani trochu prázdně, je opravdu naplněna nejrůznějšími aktivitami, jejichž plněním si herní dobu prodloužíte o spoustu hodin.

Hlavní hrdina má oblek přímo uzpůsoben pro boj na krátkou vzdálenost, takže je jasné, že hra staví na těchto soubojích kolikrát s několika protivníky najednou (později i několika desítkami). Vývojáři opět používají osvědčený free-flow systém, díky němuž budou hráči předchozích dílů hned v obraze a moci jednoduše likvidovat protivníky, ale on je samozřejmě jednoduchý na zvládnutí i pro nováčky. Oproti starším dílům přidali vývojáři řadu nových komb a pohybů, plynulejší jsou i animace, takže je radost doslova tančit od jednoho protivníka ke druhému a zasazovat řetězce úderů, kterými jim hlavní hrdina láme kosti a následně omračuje (ne, Batman nikoho nezabije během hry). Soubojový systém, prošel od minule jen lehkou evolucí, ale proč něco měnit, když to funguje. Vývojáři přidali hlavnímu hrdinovi i několik nových hraček, které mu pomáhají nejen v boji, ale i při plnění rozmanitých a hlavně zábavných logických hádanek. Také jsou ale důležité ve stealth pasážích.

Ono hru Batman: Arkham Knight můžete prakticky hrát ve dvou stylech. V tom prvním na sebe strhnete pozornost a budete se modlit, abyste protivníky umlátili a zároveň se vyhnuli kulkám, nebo se vydáte tichou cestou, která celkově k temnému rytíři daleko více sedí. Postupná likvidace protivníků skrze dobře fungující stealth systém a řadu hraček, je totiž i hodně zábavná, vývojáři navíc dávají hráči v tomto plnou svobodu, takže jak přechytračí nepřátele, je jen na něm. Musím říci, že v poslední době není moc kvalitních stealth her, které jsem mohl hrát, a možná i proto mám z Batman: Arkham Knight takovou radost.

Ať už budete plnit hlavní či vedlejší úkoly, či bojovat s protivníky, vždy jste odměněni XPky, za které můžete následně levelovat a získávat speciální body. Ty můžete rvát nejen do vylepšení bojových schopností či vlastností hlavního hrdiny, ale také do Batmobilu, aby více vydržel a byl silnější během boje, což se mi popravdě vyplatilo v závěru hry. Ačkoliv je systém vylepšování jednoduchý, je plně funkční a má svůj význam ve hře. Navíc právě díky jeho jednoduchosti a hlavně přehlednosti ho pochopí naprosto každý během několika málo minut. Oni ostatně vývojáři si na co největší jednoduchosti herních mechanismů zakládají, stejně tak na intuitivním ovládání, s nímž jsem neměl během hraní žádný problém. Jen sem tam kamera se mohla chovat lépe, ale to jsou jen takové menší kaňky, které jde snadno přehlédnout.

Souboje s protivníky občas vývojáři docela pěkně obohacují, když se Batman nachází ve společnosti s nějakou tou další postavou, která ho doprovází - Robin, Nightwing a dokonce i Catwoman. Ve většině her, když vás doprovází AI, sem tam někoho zabije nebo pomůže, ale je plně neinteraktivní. Zde to ale neplatí díky funkci Dual Play. Během soubojů se můžete do doprovázejících postav přepínat, využívat jejich bojový styl, který je zcela originální, navíc obě postavy umí vytvořit i speciální kombo, které protivníka dodělá, na což se pěkně kouká. Dual Play je sice jednou z těch menších novinek, která se objeví sem tam, ale jsem za ní moc rád, protože hratelnosti pomáhá, možná více, než by se na první pohled mohlo zdát.

Souboje s řadovými protivníky jsou fajn a díky výbornému soubojovému systému neomrzí do závěrečných titulek. Navíc i řadových protivníků je několik druhů – mají různé zbraně, štíty nebo elektrické obušky, takže nemusím říkat, že na každý platí trochu něco jiného. Na co jsem se hodně těšil, tak souboje se silnějšími protivníky, tedy bossy. V předchozích dílech jsem si je užíval, proto je menším zklamáním, že v Batman: Arkham Knight jich zase tolik není, ba co více, nejsou ani moc kvalitně zpracovány. Během hlavní kampaně narazíte jen na pár soubojů, které spočítáte na prstech jedné ruky, jsou hodně jednoduché a kolikrát se ani nedají považovat jako ty pravé souboje s bossy. Spravit jsem si chtěl chuť u vedlejších misí, ale ani tam chytání ikonických padouchů jako Tučňák nebo Dvě tváře není zrovna nejpovedenější. Pokud tedy se těšíte na souboje s těmi největšími padouchy Gothamu, budete lehce zklamáni.

Jednou z velkých novinek je možnost používat Batmobil, tedy auto hlavního hrdiny, které k němu neodmyslitelně patří, ale ve videohře se objevuje až nyní. Před vydáním se hodně spekulovalo, jak zapadne do samotného konceptu. Ve výsledku by se dal Batmobil a jeho využití rozdělit na dvě části. S jednou jsem spokojen a dává smysl, druhá se mi už tolik nelíbí. Začnu tou pozitivní. Pokud Batmobil používáte během misí, třeba na plnění logických hádanek (jde ho ovládat i dálkově), dobře do hry zapadne a oživuje příjemným způsobem hratelnost. Navíc musím zmínit i výborně zvládnuté přestřelky s ostatními protivníky, kteří využívají také tanky či helikoptéry a další stroje.

Když ale dojde na jízdu po městě, jde o trochu neohrabaný tank, na jehož jízdní model je třeba si pár hodin zvykat, navíc Batman jízdou v něm na sebe dost upozorňuje. Kolikrát tedy jsem byl sám přepaden tanky nepřítele, a tímto jsem byl zdržen od plnění hlavních nebo vedlejších misí. Jde o klasické natahovací vsuvky, které jsou spíše ke škodě. Naštěstí Batmobil nemusíte využívat, pořád je možné plachtit vzduchem k jednotlivým cílům, což jsem i preferoval, i vzhledem k tomu, že takto je možné obdivovat parádní design Gothamu. Cestování je sice občas zdlouhavější, ale máte jistotu, že vás nikdo nepřepadne a nezdrží. Tedy, na konci hry jsou po městě rozmístěny kulomety, ale těm se dá s trochou šikovností vyhnout. U Batmobilu ještě zmíním jedno pozitivum. Pokud s ním jedete po městě, efektivně jde prorážet betonové zídky, dokonce jde urazit i kus baráku, jako to bylo ve filmové trilogii. Zničitelnost prostředí je tedy velká a dělá prostředí a vůbec hru uvěřitelnější a reálnější.

Příběhovou kampaň můžete dohrát za nějakých patnácti hodin na Normal obtížnost, vše ale záleží hlavně na vašich schopnostech a zkušenostech s předchozími hrami. Když příběh dohrajete, rozhodně nic nekončí, protože hra mi ukázala, že mám celkově dohráno nějakých 40%. Obsahuje totiž řadu vedlejších aktivit a linek, které se vyplatí plnit, ať už pro achievementy/trofeje, tak hlavně pro zkušenostní body. Hra má několik menších a klasických úkolů jako záchrana hasičů, bojování v Batmobilu proti vlnám nepřátel, vyšetřování záhadných vražd (u nich si budete připadat jako pravý detektiv), ale také větší o několika misích, v nichž chytáte známé padouchy. Navíc tyto mise jsou rozmanité a zábavné. Zatímco úkoly pro dopadení Dvou tváří se točí kolem záchrany bank před lupiči, Hádankář staví před Batmana spoustu logických problémů a sem tam přijde i nějaký ten závod v Batmobilu. Vedlejší obsah tedy určitě zabaví na další hodiny, neslouží zde jako nutná výplň, ale jako samostatná dobře fungující část. Je dobře, že v poslední době jsme tu měli hry, které svět používají pro další zajímavý obsah (Zaklínač 3: Divoký hon), využívají ho maximálním způsobem, a ne pouze pro sbírání pírek a dalších blbostí, které mají jen sběratelskou hodnotu. Navíc pokud se vám bude hra líbit, můžete si ji následně dát na New Game+, kde je připravena opravdu hardcore obtížnost pro ty nejlepší hráče.

Už během oznámení vývojáři jasně dali vědět, že stále používají u Batman: Arkham Knight starší Unreal 3 engine, který ale hodně upravili, aby splňoval všechny moderní standardy. Při pohledu na vizuální zpracování by ani člověk neřekl, že je stále používán starší engine, protože prostředí i postavy vypadají parádně, jen těžko si představit, že by šlo něco při té rozloze udělat lépe, navíc vývojáři nešetří parádními efekty, ať už deštěm, tak nejrůznějšími výbuchy. Na Batman: Arkham Knight je opravdu radost pohledět, navíc vývojáři odvedli naprosto ukázkovou práci, co se optimalizace týče. Na konzolích PlayStation 4 a Xbox One hra jede velmi dobře, je opravdu jen málo míst, kde by se framerate propadl o několik snímků. Většinou to ale ani nepoznáte. Tohle je prostě optimalizace jako z učebnice. Pochválit musím i výborné ozvučení a kvalitní soundtrack, který dobře dotváří atmosféru.

Batman: Arkham Knight je výborná akční hra, která si vás získá skvělým příběhem plným velkých a nečekaných zvratů, zábavnou hratelností, velkým množstvím obsahu a parádní audiovizuální prezentací. Jen těžko si šlo představit, že by závěr netopýří série dopadl lépe. Vývojáři splnili vše, co v předchozích měsících naslibovali. Škoda jen občas trochu vnucených částí s Batmobilem a slabších soubojů s bossy. Nejtemnější noc temného rytíře je tu ale v parádním podání, byla by určitě škoda, pokud byste jí neprožili. 

Batman: Arkham Knight

ps4xone
Warner Bros. Interactive Entertainment, Rocksteady Studios
Datum vydání hry:
23. 6. 2015
Žánr:
Hack and slash/Beat 'em up, Adventura
KARTA HRY
9/10

Komentáře