Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Hned na začátku recenze musím zmínit, že starověký Egypt mám rád, období mi je velmi blízké, a proto jsem měl velkou radost, že je do něj Assassin's Creed: Origins zasazen. Zvláště, když se vše odehrává jen několik desítek let před Kristem, v době poslední éry faraonů, kdy se v Egyptě děly rozhodně zajímavé věci, z nichž hra dost čerpá a odkazuje na různé historické události. Kdo má rád historii Egypta, rozhodně bude maximálně nadšen. I když je tedy jasné, že některé historické události si hra vykládá po svém a hlavně upravuje pro své potřeby.

Hlavním hrdinou je tentokrát Medžaj Bayek, který se hned na začátku bude muset vypořádat s velkou tragickou událostí, následkem níž se následně vydá i se svojí půvabnou, ale také nesmírně nebezpečnou, ženou na cestu za pomstou. Jak asi tušíte, následně se Bayek zaplete do politických intrik a z osobní pomsty se stane prakticky snaha zachránit samotný Egypt, který ovládá tajné společenství. Nebudu více spoilerovat, ale příběh je rozhodně ze všech dílů zatím nejtemnější, navíc nepostrádá napětí, nečekané zvraty a další překvapení, kterým bude muset hlavní hrdina čelit až do parádního finále, které jsem si maximálně užil. Bylo sice trochu nataženější, než bych čekal, ale zrovna tohle je ta hra, u níž jsem si říkal, že bych si i přál, aby ještě nekončila. Když se pozastavím u Bayeka, toho jsem si hodně oblíbil, i jeho ženu, a dokonce bych ho řadil k těm nejvíce charismatickým hrdinům, jaké nám Assassin's Creed série nabídla. Navíc během putování budete potkávat i další zajímavé postavy, které jsou dobře napsané a do hry skvěle zapadají a pomáhají vyprávět velmi kvalitní příběhovou linku, některé navíc čerpají ze skutečných historických postav. Objeví se třeba půvabná a spoře oděná Kleopatra, bojující o Egypt se svým nepříliš chytrým a nadaným bratrem, a rovněž má neméně důležitou roli ve hře Caesar.

Než se pustím dále, určitě se mnozí z vás ptají, jestli je ve hře Assassin's Creed: Origins i moderní doba. Odpověď je kladná, ale nemusíte se bát, že byste v ní byli příliš dlouho. Nahráno mám zhruba 50 hodin, a jestli jsem v ní byl 20 minut, je to hodně. Moderní doba, v níž budete hrát za dívku Layla Hassan, tedy ve hře už nehraje tak důležitou a podstatnou roli, ačkoliv její děj mi přišel i celkem zajímavý, přičemž je pravděpodobné, že se v dalším díle dočká nějakého pokračování. Každopádně nyní se mohu vrhnout konečně na hru samotnou.

Vývojáři z Ubisoftu se nebáli překopat herní systémy, a to takovým způsobem, že Assassin's Creed: Origins má daleko více společného třeba se třetím Zaklínačem než s předchozími díly. Nyní je třeba daleko více RPG hrou, v níž musíte hlavního hrdinu postupně levelovat, odemykat mu nové možnosti v docela propracovaném stromu dovedností se třemi zaměřeními a samozřejmě dojde i na vylepšování zbraní či částí výzbroje u kováře. Silnější RPG element má pochopitelně vliv i na další věci, třeba úkoly máte nově podle levelu vaší postavy, stejně tak mapa je rozdělena podle levelů, abyste věděli, kam můžete a kde byste hned zemřeli. Docela jsem byl zvědav, jak tento nový prvek a systém vůbec do série zapadne, ale nakonec musím říci, že mi k sérii hodně sedí a nezlobil bych se, kdyby se další díly rovněž ubíraly tímto směrem.

Assassin's Creed: Origins nepřinesl jen překopaný základní systém, ale kompletním předěláním prošly i souboje, které na střední a vyšší obtížnost dost připomínají Dark Souls sérii. Každého protivníka si můžete po vzoru japonské série uzamknout, přičemž následně se musíte krýt za štít, uhýbat a ve správný čas zaútočit. Souboje jsou tedy daleko taktičtější, propracovanější i zábavnější, ale hlavně tedy představují solidní výzvu. Ať už budete bojovat proti klasickým protivníkům s celkem přesvědčivou umělou inteligencí, kapitánům nebo bossům, kterých je ve hře hned několik. Jedinou výtku bych měl k onomu uzamykání cílů, které není tak spolehlivé a občas docela hapruje, což by se rozhodně dít nemělo. Navíc občas díky němu zazlobila i kamera, hlavně, když se souboj odehrává třeba uvnitř baráku nebo jeskyně. Snad tento nedostatek ještě vývojáři opraví v nějakém updatu. Podle diskuzních fór nejsem jediný, kdo si na toto stěžuje.

Aby měl Bayek proti nepřátelům šanci, budete moci využívat velké množství zbraní. Od mečů, po sekyry, kopí, palice nebo speciální zahnuté meče, které jsem si oblíbil asi nejvíce, protože dokážou protivníka i otrávit. Ostatně každá zbraň má nějakou vlastnost, případně i několik vlastností, přičemž se dělí do několika kategorií, od běžných, po vzácnější až legendární. Rozdělení je podle barev jako třeba v Destiny, což přináší do hry další vrstvu navíc, za což musím vývojáře jednoznačně pochválit. Zatím jsem popisoval jen klasické střety, ale nemusíte se bát, že by se ze hry vytratil stealth, to rozhodně ne. Pořád můžete pokračovat pěkně potichu, likvidovat protivníky bez povšimnutí, k čemuž pochopitelně máte k dispozici i různé nástroje, třeba uspávací nebo otrávené šipky. Co se týče zbraní na dálku, Bayek může využívat jen různé druhy luků, opět s jedinečnými perky.  

Hlavní hrdina Bayek se musí v boji spolehnout především sám na sebe, ale kolikrát mu jeho cestu značně usnadňuje jeho věrný orel Senu. Do něho se můžete kdykoliv přepnout, přičemž svým dobrým zrakem umí odhalit na dálku cíle, ale také si můžete skrze něj označit různá zajímavá místa, případně vojáky, když útočíte na nějakou tu základnu nebo se nacházíte v zakázané oblasti. Senu je prakticky takový dron, který vám značně usnadní hraní, navíc si ho můžete následně i vylepšovat, aby byl všímavější, dokázal útočit na lidi a tím je omráčit, případně zabíjet zvěř, když jste na lovu. Jakkoliv začlenění orla v takové podobě vypadalo během oznámení divně, ve výsledku se jedná o funkční a hlavně zajímavou funkci, kterou jsem během putování často využíval a byl jsem rád, že něco takového ve hře je.

Největší hvězdou a hlavním lákadlem hry je pochopitelně samotný Egypt. Když jsem se poprvé podíval na mapu herního světa, ohromila mě její rozsáhlost a celková velikost. Bez debat jde o zatím největší mapu, jakou série Assassin’s Creed nabídla. Navíc bylo mapu následně radost odkrývat a dostávat se do celé řady zajímavých míst s jedinečným a rozmanitým designem jako Alexandrie, Memfis, Libue, Siwa nebo Gíza, kde se můžete podívat na spoustu nádherných památek a kde se to hemží životem a obyvatelé žijí svým, v této době ne moc radostným, životem. Na druhou stranu si vývojáři trochu k velikosti mapy pomohli tím, že zhruba čtyřicet procent zabírá poušť, kde toho zase tak moc k objevování nebo průzkumu není. Dalo by se říci, že jak tyto části mapy jednou navštívíte a splníte v nich jednu nebo dvě vedlejší činnosti, už se do nich nevrátíte. Nemáte důvod, což ostatně vývojáři asi dobře věděli, takže v nich ani nemáte body pro rychlé cestování. Je ale třeba říci, že prázdné pouště s nezapomenutelnou atmosférou trochu navozují pocit reálnosti a ve výsledku hru dobře doplňují. Ani v reálném světě nemáte vedle sebe naskládaná městečka nebo vesnice a už vůbec ne v Egyptě, který je pro své majestátné pouště i vyhledáván.

Po obří mapě se můžete rychleji pohybovat díky svému koni nebo velbloudovi (je možné mít hned několik zvířat najednou, mezi nimiž přepínáte v inventáři), kteří přiběhnou hned, jakmile na ně zapískáte. Toto funguje tedy naprosto stejně jako třeba ve třetím Zaklínači. Pochopitelně je možné si postupně odkrývat i body pro rychlé cestování, které určitě oceníte, vzhledem k velikosti mapy. 

Jak budete cestovat po světě, nebudete jen narážet na lidské protivníky z řad vojáků, ale i na všelijakou faunu, která v Egyptě žije. Od krokodýlů, po lvy, hrochy a asi nejnebezpečnější jsou kobry, které vás dokážou sundat na tři kousnutí. Střety se zvířecími protivníky jsou také docela těžké, ale někdy je sami budete muset vyhledávat, protože jsou zdrojem materiálu, který potřebujete na vylepšování, případně i zdrojem nepotřebných částí, které následně můžete zpeněžit, stejně jako nejrůznější cetky a další poklady. Lovení zvířat se tedy nevyhnulo ani Assassin's Creed: Origins, ale na rozdíl od předchozích dílů nebo jiných her od Ubisoftu není tolik nucené, navíc kolikrát materiály získáte jen hraním a tím, jak prozkoumáváte svět a sem tam na vás něco zaútočí. Novinkou u soubojů se zvířaty je, že nově můžete tasit meč i pod vodou a bojovat tam, což vypadá a hlavně funguje velmi dobře a hru určitě obohacuje o nový zajímavý prvek.

To by bylo k herním mechanismům, ale co náplň. Stojí za to? Hlavní příběhová linka, která zabere něco kolem 30 hodin, má desítky zajímavých a rozmanitých úkolů, které vždy končí zabitím člena řádu. V tomto se trochu vrací Assassin's Creed: Origins ke svým kořenům, což je jenom dobře. Každopádně hraní hlavního příběhu jsem si maximálně užíval, navíc jsem se dobře bavil i u vedlejších misí. Ty se někdy sice trochu opakují, tedy mají stejný základ – někoho najdi, zachraň, něco vyšetři a tak dále, ale sem tam vývojáři předhodí i nějaký ten originálnější úkol, takže se nedá říci, že by hra nějak hodně upadala do stereotypu, jako tomu bylo občas u starších dílů nebo konkurenčních open world her.

Kromě hlavních i vedlejších misí, které vám zaberou desítky hodin slušné zábavy, si vývojáři, jako u každého dílu Assassin's Creed, připravili i hromadu dalších aktivit, které můžete plnit. Asi tou nejzajímavější jsou speciální gladiátorské souboje, v nichž si můžete vybojovat slávu, ale také XP body, nové brnění, zbraně nebo peníze. Souboje, hlavně s bossy, jsou zajímavé, nepostrádají napětí a po každé výhře si můžete vybrat, jestli soupeři udělíte milost nebo ho nemilosrdně zabijete, a to někdy opravdu hodně krvavým způsobem. Dále se mi líbily i závody s koňmi a válečnými vozy, v nichž se pořádají v Alexandrii různé turnaje. Pak už hra nabízí klasické čištění táborů s kampitány, ničení soch, hledání speciálních míst s kameny nebo prohledávání hrobek, které jsou někdy spjaty i s nějakou tou logickou hádankou. Také se můžete vydat hledat poklady, třeba i pod vodu k potopeným vrakům lodí. Aktivit pro zabavení je tedy i mimo hlavní a vedlejší úkoly docela dost a určitě se každý zabaví. Navíc každý den máte vždy připraveny i speciální denní mise, za které dostanete nějaké to nové vybavení.

Asi jste viděli nějaký ten trailer nebo gameplay video, takže víte, že Assassin's Creed: Origins vypadá velmi dobře. Já hrál na konzoli Playstation 4 Pro, kde se hra může těšit ještě vyššímu rozlišení, které je dopočítáváno do 4K, ale také má hezčí detaily a některé další efekty (HDR podpora přibude začátkem listopadu). Nic ale nemění na tom, že i na základní verzi konzole PlayStation 4 nebo Xbox One vás čeká velmi pěkná podívaná, zvláště, když uvážíte, jak obrovská hra je, a jak velký svět se musí načíst. Navíc hra na PS4 Pro běží velmi dobře, nezaznamenal jsem moc velké propady frameratu, a to ani při těch nejnáročnějších scénkách. Slyšel jsem, že na základních konzolích k propadům dochází, ale to nemohu potvrdit. Co mi ale trochu vadilo, jsou časté a docela dlouhé nahrávací obrazovky, na které by se mohli vývojáři ještě podívat a něco s nimi udělat. Také optimalizace zatím není nejlepší, protože během hraní se mi stalo, že mi hra asi šestkrát spadla do hlavního menu konzole a já ji musel po chybové hlášce znovu zapnout. Samozřejmě se Assassin's Creed: Origins nevyhýbají ani různé bugy, ať už zasekávání postav, levitující kůň a podobně. Naštěstí vždy šlo jen o úsměvnou epizodku, žádný závažnější bug, že bych třeba nemohl něco kvůli němu dohrát, jsem nenašel. Zpět ale na pozitivnější vlnu, a to rovnou k velmi dobrému soundtracku, utvářející nezapomenutelnou atmosféru. Výborné je i ozvučení, díky němuž si budete připadat jako v Egyptě, a samozřejmostí je i profesionální dabing všech postav, s nímž si dal Ubisoft opět velmi záležet. Ale to už je u série Assassin's Creed trochu standard.

Assassin's Creed: Origins stejně jako mnohé dnešní hry podporuje i Photo režim, do něhož se dostanete lehce stisknutím L3+R3. Sice nenabízí takové možnosti nastavení, jako třeba Horizon Zero Dawn, ale to by se mělo postupně změnit, ale i tak základní verze stačí, abyste si dělali pěkné obrázky z Egypta a následně se jimi chlubili na sociálních sítích. Dále jistě stojí za zmínku, že hra obsahuje kvalitní českou lokalizaci formou titulků. Lokalizace je kompletní, takže přeloženy jsou titulky během dialogů i veškerý další text ve hře. 

Než svoji recenzi ukončím, musím se ještě zmínit o jedné věci, která mi trochu vadila. Nebo tedy, spíše jsem byl z ní trochu smutný. Jak už asi tušíte, jde o mikrotransakce. Sice nejsou v Assassin's Creed: Origins tak brutální jako tomu bylo nedávno u Middle-Earth: Shadow of War, ale i tak fanoušky dokážou vytočit. Chápu, že někdo nemá tolik času na hraní jako já, a tak si koupí pár bodů dovedností nebo materiál, aby nemusel lovit zvěř. To by mi ani tak nevadilo, je na každém, jak hru hraje, a pokud si ji hodlá takto zkazit, je to jeho věc. Co už mi ale vadí, jsou některé exkluzivní věci, které patří k tomu nejhezčímu, co můžete ve hře nosit. Jde nejen o různá brnění, ale také legendární zlaté zbraně s nádherným designem. Ano, obdobné zbraně můžete získat hraním, ale když už hrajete a hru si zamilujete jako já, chcete získat vše, což tady bez utracení dalších peněz nejde. Dále moc nechápu, proč jenom za mikrotransakce jsou mapky s rozložením hrobek a dalších zajímavých lokací. Plánky se v minulosti daly kupovat za herní peníze, nyní už bohužel musíte zaplatit ze svého. To opravdu pěkné není. Mikrotransakce jsou tedy menším škraloupem na jinak povedené hře. Nejsem z nich naštvaný, ale trochu zklamaný a smutný, když vím, že nebudu moci hraním získat úplně vše. A to ani v případě, když vlastním nejdražší Gold edici.

Assassin's Creed: Origins je nádherné egyptské dobrodružství, které má vše, co od podobné hry čekáte. Propracovaný příběh, zajímavé postavy, nádherné prostředí s nezapomenutelnou atmosférou, zábavné souboje i hromadu hlavních i vedlejších aktivit, které můžete plnit desítky hodin. Sem tam se pochopitelně nějaká ta muška najde, stejně tak zamrzí otravné mikrotransakce, ale nic nepřebije velmi dobrý dojem, který z Assassin's Creed: Origins mám. Pokud máte sérii rádi, nemáte nad čím váhat. Budete se skvěle bavit.