Recenzovaná verze: PlayStation 4 Pro

Po starověkém Egyptě, kde jsme v minulém roce prozkoumávali pyramidy, nejrůznější hrobky a museli vytrpět řadu intrik, případně se vypořádat s halucinacemi na rozpálené poušti, se nový díl přesouvá do Řecka. Světa bájných hrdinů, bohů, nejrůznějších monster a řadou tajemství. Vývojáři z Ubisoftu se tentokrát rozhodli, že nechají hráče, aby si napsal svoji vlastní odyseu, na druhou stranu, uklidnit mohu všechny fanoušky série, kteří před vydáním hlasitě dávali vědět, že se směrem série nesouhlasí. Fantaskní prvky Assassin’s Creed Odyssey obsahuje, ale jen v několika misích. Jinak se drží celkem při zemi a vypráví slavný konflikt známý jako peloponéská válka, v němž mezi sebou bojovala Sparta s Athénami. A musím rovnou říci, že konflikt je to nesmírně zajímavý, stejně jako příběh, který je jednou z velkých devíz nového dílu.

Dalo by se říci, že Assassin’s Creed Odyssey je další evoluční díl série, který ji má posunout více směrem k obrovskému akčnímu RPGčku jako Zaklínač 3. Už u Origins bylo jasně patrné, že vývojáři se chtějí ubírat touto cestou, přičemž Odyssey se zdá být vyvrcholením této snahy v mnoha ohledech. A začnu rovnou popořadě, protože je to vidět už u výběru hlavního hrdiny. Vůbec poprvé v rámci série si můžete vybrat, jestli budete hrát za silného válečníka Alexiose, případně bojovnici Kassandru. Jde o sourozence, kteří neměli moc lehké dětství, a po hrůzostrašné události se jejich cesty rozdělily. Já si vybral Kassandru, protože mi přišlo zajímavé hrát opět za ženskou hrdinku v rámci série, přičemž její příběh začíná na menším ostrůvku Kefalonia. Zde vyrostla, ale nyní je čas, aby našla svoji ztracenou rodinu a pokusila se zjistit, kým vlastně vůbec je. Tak jednoduché to ale pochopitelně nebude, protože do všeho přijde řada zvratů i záhadný spolek Kosmos, toužící po ovládnutí nejen Řecka, ale celého světa.

Příběh rozhodně zaujme, je dobře napsaný a má řadu zajímavých postav. Nyní nemyslím jen zmíněné hlavní hrdiny, ale i další, které jim budou pomáhat, případně se jim postaví do cesty. Vývojáři navíc využili i řadu známých postav z řecké mytologie, takže nechybí Barnabas, Hippokrates, Leonidas, Perikles, Sokrates a mnozí další. Ostatně už v minulosti se v sérii objevila celá řada historických postav, a je určitě skvělé vidět, že nechybí ani zde. Společně s postavami se pak pojí solidně napsané rozhovory, které jsou značně překopané oproti předchozím hrám a dávají daleko větší volnost. Můžete se vždy pokusit zjistit co nejvíce informací, ale sem tam dojde i na docela důležitou volbu, která se může hned promítnout do vývoje příběhu nebo hratelnosti, případně se může projevit až o mnoho později. Více než kdy jindy je nutné rozhovory bedlivě sledovat a zvažovat každé rozhodnutí, protože vám může v budoucnu pomoci, ale také ublížit.

Už na rozhovorech je patrné, že tentokrát chtěli vývojáři dát hráčům maximální volnost v tom, jak hrát, ale i v možnosti utvářet si svůj vlastní příběh. Dokonce bych řekl, že Assassin’s Creed Odyssey je vůbec prvním dílem v celé sérii, kde nemáte nic nalajnováno, ale je jen na vás, jak se zachováte a jak dosáhnete svého cíle. Nejde o hru, která by vás vedla za ručičku z bodu A do bodu B, jako tomu bylo v minulosti. To je pochopitelně kompletně nový přístup, na který je nabaleno nejen samotné vyprávění, ale také hratelnost a řada dalších herních mechanismů. I řadu úkolů můžete plnit jinými způsoby. Chcete důležitý meč? Můžete ho ukrást, případně donutit kováře, aby vám ho ukoval. Rovněž ale může třeba Kasandra využít svých ženských předností, takže ke slovu přijdou i milostné linky, které se objevují v rámci série poprvé.

Velkou hvězdou Assassin’s Creed Odyssey je pochopitelně starověké Řecko. Věřte nebo ne, ale herní mapa je ještě daleko rozlehlejší, než jak tomu bylo u Origins. Mapu tvoří nejen pevnina, ale také řada menších či větších ostrůvků, takže hned mohu zmínit i jednu ze staronových novinek, kterou je možnost vlastnit svoji loď s posádkou. S ní se pak můžete vydat do prozkoumávání celého světa, který je nesmírně bohatý na zajímavá místa, nádherné památky i skvěle navržené lokace. Kromě hor, vesniček nebo pobřeží nechybí ani obrovská města jako Athény nebo Sparta, každé se svým jedinečným designem a pamětihodnostmi. Vývojáři při vytváření vycházeli z historických dokumentů, aby vše co nejvíce odpovídalo realitě a době, v níž se hra odehrává, a výsledek je určitě velmi uspokojující. Navíc musím zmínit i jednu změnu oproti Origins. Ten nabídl také velkou mapu, ale na zhruba 50% mapy byla jen poušť, kde nic nebylo a šlo jen o viditelné natažení herní mapy, aby působila, že je opravdu obrovská. To Odyssey má mapu daleko bohatší a vývojáři se hluchých míst po většinu zbavili. Všude naleznete něco zajímavého, ať už to bude na pevnině či ostrůvcích, tak na moři, kde vám budou dělat společnost nepřátelské lodě.

Už od začátku hry máte mapu prakticky kompletně odemknutou, a je jen na vás, jak ji chcete prozkoumávat. Stejně jako v Origins se ale jednotlivé regiony liší levelem, takže se určitě vyplatí hlavně na začátku jezdit postupně a řešit hlavně příběh. V těžkých regionech se sice můžete docela dobře pohybovat a prozkoumávat různé památky, ale na ránu vás snadno sundá jakékoliv zvíře, které se potuluje v přírodě. Assassin’s Creed Odyssey je v tomto opět velmi silnou RPG hrou, v níž za plnění úkolů a nejrůznějších výzev postupně levelujete, a tím se vám odemyká nejen nové lepší brnění nejrůznější kvality, ale také pochopitelně zbraně. Zbraní je opět hodně, od mečů po sekyry, palice nebo kopí, také je pochopitelně možné mít i luk, pokud dáváte přednost střetům na delší vzdálenost. Místo skryté čepele poté hlavní hrdina nebo hrdinka využívá Leónidásovo kopí, které ale slouží podobně a ke slovu přijde hlavně při stealth pasážích. Ty byly drobně vylepšeny oproti předchozímu dílu a docela jsem si i užíval hledání cestiček, jak nepozorovaně vyvraždit celou základnu nepřátel.

Když už jsem u zbraní, tak se musím dotknout i samotného soubojového systému, který staví na základech Origins, ale doznal i několik zajímavých změn. Opět jsou souboje založeny na dobrém načasování, ale vzhledem k tomu, že nemáte tentokrát štít, jsou daleko akčnější a tím pádem i zábavnější, za což může i strom s dovednostmi. Ten je rozdělen do tří částí – lovec, válečník a assassín, přičemž první se zaměřuje hlavně na boj na delší vzdálenost, válečník vše řeší silou a jen tak se nezalekne žádné přesily, no a assassín je pro stealth či průzkum prostředí. Já si zvolil cestu válečníka kombinovaného s assassínem, takže jsem si odemkl řadu zajímavých speciálních vlastností. Ty je možné namapovat dle libosti na tlačítka, přičemž když se vám vždy nabijí, můžete provést třeba ohnivé útoky, sebrání štítu protivníkovi, omračující útok a samozřejmě takto ke slovu přijde i léčení. Zakomponování těchto speciálních útoků a komb se mi hodně líbí a dělají souboje ještě zábavnější a rozmanitější, navíc se na souboje i dobře dívá díky skvěle zvládnuté choreografii a animacím. Tady je od první minuty patrné, že vývojáři čerpali od historiků, ale také se nechali inspirovat filmy jako Trója nebo 300, z něhož nechybí ani charakteristický kop, který používal Gerard Butler.

Po většinu času boj bude probíhat s vojáky, kteří mají několik jednotek, ale také vás může v přírodě napadnout nejrůznější zvěř. Od lvů, rysů, medvědů až po divoké prase, které ze všech těch zvířat budí asi největší respekt a vždy jsem vzal před ním raději nohy na ramena. Vracejí se i žoldáci, kteří po vás občas jdou. Jde o jakousi obdobu Fylaků z Origins, jen nyní po vás žoldáci jdou pouze v případě, pokud děláte bordel a je na vás vypsána odměna. Poté máte možnost se nechat vyplatit, případně zabít zadavatele. Když to neuděláte, žoldáci vám znepříjemňují život a objevují se v mnoha střetech, přičemž jde o silné protivníky, každý se svým unikátním jménem a soubojovým stylem. 

Zatímco na souši vám bude k přepravě sloužit váš věrný kůň Fobos, při plavbě po Egejském moři se budete muset spolehnout na svoji loď, kterou získáte hned na začátku hry. Loď je hodně důležitý prvek, protože slouží nejen k přepravě mezi ostrůvky, ale také k boji. Moře je totiž nebezpečné a i při plavbě hrozí velké nebezpečí. I proto je nutné se o loď starat, hledat posádku, případně ji vylepšovat za nalezené suroviny nebo plnění různých úkolů. Jde prakticky o stejný systém vylepšování, který byl už ve čtvrtém Assassin’s Creed, tam fungoval dobře, takže nepřekvapí, že byl použit i zde, samozřejmě s několika změnami a novinkami, jako možnost mít několik posádek nebo najímání silných důstojníků. Samotné ovládání lodě je jednoduché, bitvy na moři jsou dynamické a napínavé, takže jde určitě o velmi dobrý prvek, který dělá hratelnost zase o něco rozmanitější a hru větší než posledně.

Peloponéská válka bylo období nejrůznějších menších i větších bitev, takže je logické, že se je vývojáři pokusili zpracovat i do hry, a jde tedy o jednu z velkých novinek. Ať už se podíváte do jakékoliv části Řecka, v každé můžete nabourávat vliv jednotlivých frakcí, no a když je úplně oslabena, dojde na střet mezi Athénou a Spartou. V tu chvíli si můžete vybrat, jaké barvy budete hájit a jaké frakci pomůžete k ovládnutí daného území. Samotné bitvy probíhají tak, že jste hozeni na plácek, kde proti sobě bojuje desítky postav. Na vás je, abyste pozabíjeli co nejvíce nepřátel a hlavně tedy jejich hrdinů v podobě kapitánů. Když je pozabíjen určitý počet jednotek dříve, než dojdou vám, bitva je u konce a vyhráváte. Jde určitě o zajímavé zpestření samotné hry a také série, navíc bitvy neprobíhají jen na souši, ale i na moři. S bitvami mám ale jeden menší problém. Většina bitev je prakticky stejná, tady bych určitě uvítal větší rozmanitost a možná i propracovanost. Bitvy nejsou pochopitelně špatné, ale opakovat jeden a ten samý postup časem trochu omrzí.

Hra Assassin’s Creed Odyssey se odehrává několik stovek let před vznikem prvního assassínského bratrstva, takže je logické, že tentokrát si za klasického zabijáka nezahrajete, ale ani Alexios nebo Kassandra se zabíjení rozhodně nebojí, a to kolikrát pořádně krvavým způsobem. Každopádně vývojáři do hry přidali docela zajímavou linku, během níž musíte postupně odhalovat jednotlivé členy kultu Kosmos a následně je zabíjet. Od normálních členů po ty s daleko větší mocí, přičemž cílem je postupně rozplést chobotnici a zjistit, kdo je její hlavou,což je cesta na několik desítek hodin. To pochopitelně vyžaduje hodně pátrání a plnění vedlejších úkolů pro místní obyvatele, ale vždy když někoho z kultu odhalíte a konečně mu setnete hlavu, dostaví se velké uspokojení. 

Z předchozích odstavců jste určitě pochopili, že Assassin’s Creed Odyssey je zcela jistě zatím největším dílem v rámci série. Už samotná hlavní příběhová kampaň zabere zhruba 60 hodin na dokončení, pokud budete hodně spěchat, ale tím to rozhodně nekončí. Vývojáři si připravili desítky vedlejších misí, které svoji kvalitou jsou na velmi solidní úrovni, ale také další výzvy, bojové arény, hádanky, souboje na moři i denní a týdenní výzvy, které můžete znát z Origins, přičemž za ně vždy dostanete docela pěknou odměnu. Nechybí pochopitelně ani klasické činnosti z předchozího dílu, jako je čištění základen, hledání pokladů, prozkoumávání jeskyní či potopených lodí a vrací se i propracovanější hrobky, za které si můžete vylepšovat svého hrdinů. Vedlejší úkoly i další činnosti mají rozhodně své opodstatnění a vyplatí se je plnit. 

Než pak vše splníte a prozkoumáte celou mapu, zabere vám Assassin’s Creed Odyssey klidně stovky hodin. Tady trochu zapláčou sběratelé trofejí, protože platina je nyní vzhledem k rozloze daleko těžší a časově náročnější. Není to hra na několik večerů, ale několik týdnů, přičemž vývojáři následně budou chtít fanoušky zásobovat novým obsahem, který bude zdarma i součástí oznámeného Season Passu. Zdá se tedy, že i podpora po vydání tedy bude minimálně srovnatelně kvalitní, jako tomu bylo u předchozího dílu.

Assassin’s Creed Odyssey pochopitelně využívá upravený a hlavně osvědčený engine z předchozího dílu. Ten stále vypadá velmi dobře a ani Odyssey se rozhodně nemusí za vzhled stydět, ba co více, jde určitě o jednu z nejhezčích open-world her, jakou si můžete v současnosti zahrát. Detailní jsou nejen postavy se solidními animacemi, ale také samotný svět, do toho se nešetří různými efekty, velmi dobré je dynamické nasvícení a potěší i podpora pro HDR. Na vizuální zpracování si rozhodně tedy stěžovat nemohu, stejně tak na framerate. Ten je po většinu hraní velmi stabilní a neklesá. Jinak je to u různých grafických bugů a glitchů, kterých je tu o mnoho více jak třeba v Origins. Na druhou stranu alespoň nijak nenarušují samotnou hratelnost nebo nebortí hru, ale určitě jde o něco, na co by se mohli vývojáři ještě podívat a opravit. Stejně jako vizuální zpracování je na tom kvalitní ozvučení a opět velmi dobrý soundtrack, který hraje nejen během epických bitev, ale také při průjezdu krajinou, což utváří kolikrát velmi pěknou atmosféru, díky níž se jen těžko z virtuálního Řecka vrací do reálného života.

Assassin’s Creed Odyssey je jednou z těch her, která má lokalizaci formou českých titulků. Přeloženo je opět vše, od rozhovorů po filmečky a samotný interface hry. Překlad jako takový je po většinu času kvalitní, i když se sem tam najdou trochu krkolomnější fráze nebo ne příliš přesné označení, ale jde naštěstí jen o ojedinělé úkazy. Jinak je samozřejmě obrovským plusem, že taková hra obsahuje české titulky a může si ji každý maximálně užít. 

Všechny obrázky z recenzování naleznete kartě hry. 

Ačkoliv se Assassin’s Creed Odyssey značně liší od původní série, což se nemusí líbit hlavně fanouškům, máme tu před sebou výbornou akční RPG hru s dobře napsaným příběhem i postavami, ohromujícím světem, zábavným soubojovým systémem a hlavně konečně velkou volností, aby bylo možné si napsat svoji vlastní a originální odyseu.