Assassin's Creed: Brotherhood

recenze  26
Martin Šmíd, 26. 11. 2010 21:45
Když se něco povede, je třeba to ždímat klidně několikrát do roka. Své by o tom mohla říci EA se sérií Need for Speed, ale i Activision s Call of Duty. Za vzor si je pak vzal francouzský Ubisoft, který se trefil do černého s hrou Assassin´s Creed. Té se prodalo několik milionů kusů, takže nebyl důvod nepřipravit pokračování. Druhý díl vylepšil všechny herní prvky a stala se z něj jedna z nejlepších her této generace. Ani hráči ho neobešli, takže se do dnešního dne prodalo něco kolem devíti milionů kusů. Na tento velký úspěch UbiSoft rychle zareagoval a připravil hned na tento rok pokračování. To sice nenese za názvem trojku, ale po dohrání můžeme říci, že se dá za ní považovat.

Assassin´s Creed: Brotherhood navazuje na druhý díl, a to nejen příběhovou linkou Ezia, ale také Desmonda. Oba se tak vrací, přičemž na oba nyní čeká nějaká ta záludnost. Většinu času ale strávíte v kůži Ezia, který se stal pravým assassinem a nyní mu patří celé panství Monteriggioni. Od minula uběhlo jen několik chvil, přičemž Ezio právě opouští hrobku i se záhadným artefaktem. Se svým strýcem Mariem odjíždí domu, kde na ně čeká zasloužený odpočinek. Tedy, jenom na hodně krátkou dobu. Netrvá dlouho a celé panství je napadeno, Mario zabit a Ezio těžce zraněn. Naštěstí přežije, takže se bude moci vydat na cestu pomsty, ale i záchranu samotného Říma. V příběhu naleznete návraty i spousty dalších postav z druhého dílu, jako je Eziova sestra, matka, ale nechybí ani Leonardo. Ten si neustále libuje ve vynalézání všelijakých novinek a jeho válečné stroje nyní nepůjde přehlédnout. Jako záporná postava se pak vrací Rodrigo, ale jako ten největší zloduch tu je jeho syn Cesare. Tomu jde o co největší moc, přičemž k dosažení cíle neváhá využívat ani svoji vlastní rodinu.

Vzhůru tedy do Říma, který je vymodelován do nejmenších detailů a nabídne i několik významných historických památek, jako je Sixtinská kaple nebo bazilika Svatého Petra. Rozloha mapy je navíc tak dvakrát větší, než byla třeba u Florencie, takže odpadává nějaká stísněnost z jen jednoho města. Díky tak velké rozloze by trvalo hodiny, než byste celé město a jeho okolí prošli. Vývojáři se tak rozhodli, že nyní už můžete s koněm i do ulic. Toho si navíc vždy přivoláte pískotem. Pohyb po mapě je tak o dost rychlejší než pěškobusem. Co dále pohyb zjednodušuje, jsou podzemní chodby, které si postupně odemykáte na určených místech. Jedná se o takové menší teleporty z místa na místo.

Ezio nepřijel do Říma na poznávací výlet. Čeká ho opravdu hodně práce. Herní systém z druhého dílu, který se tak osvědčil, zůstal v Brotherhoodu téměř nezměněn. Pořád se tak pohybujete více méně po celém městě a jeho okolí, kde plníte příběhové úkoly, ale i ty vedlejší. Musíme říci, že hlavní úkoly jsou v Brotherhoodu rozhodně zajímavé a ani jednou se nám nestalo, že by se některý opakoval. Jednou tak budete sledovat bankéře, aby si vás nevšiml, jindy budete muset vykonat klasickou vraždu. Rovněž přijde na řadu i záchrana něčího života. Pokud budete plnit jen tyto příběhové úkoly, tak vám hra vystačí na nějakých patnáct hodin, což není k zahození. Je to rozhodně více, než nám ukazuje drtivá většina dnešních her.

Každopádně příběhové mise nejsou tím jediným, na čem hra staví. Jsou tu už zmíněné vedlejší úkoly, které vám hru docela hodně prodlouží. Ostatně, vedlejších úkolů je nyní daleko více a i co se rozmanitosti týče, musíme vývojáře pochválit. Během těchto úkolů tak budete prolézat dávno zapomenuté hrobky při honbě za důležitými dokumenty, ale také budete zabíjet vládce čtvrtí Říma. Druhý jmenovaný úkol patří k velké novince nového dílu. Jsou totiž části města, které jsou červené a ty ovládá jeden miniboos se svou gardou. Abyste červenou oblast odstranili, budete muset šéfa a celou jeho gardu vymlátit, a poté zapálit věž, která vybuchne.

Pokud jste hráli druhý díl, tak si určitě vzpomínáte, jak jste se museli starat o své panství Monteriggione. Tato ekonomická část nechybí ani v Brotherhoodu, přičemž by se dalo říci, že vše zůstalo při starém. Tedy jen do jisté míry, protože Řím rozhodně není tak bohatý, jak by se předpokládalo a spousta obchodů má zavřeno. Na vás tak bude, abyste obchody kupovali a znovu je otevírali. Ostatně, i vám to dost pomůže. Kolikrát se nám stalo, že jsme během hry potřebovali urychleně kováře nebo doktora. Rovněž můžete ve městě koupit banku, která vám poté vyplácí nemalé peníze. Kupování a opravování obchodů a dalších institucí je tak opravdu důležitou součástí hry, bez které se jen horko těžko obejdete.

Nyní si řekneme, proč se nový díl jmenuje právě Brotherhood. Název totiž odkazuje na jednu velkou novinku, kterou je najímání svých kolegů do spolku Assassinů. Na mapě máte vyznačeno, kde můžete svého kolegu naverbovat. Nebude to ale jen tak. Vybraný cíl se vždy nachází pod tokem místní armády, takže nejprve mu budete muset pomoci. Za pomoc vám pak bude slíbena věrnost a podpora. Assassinů můžete mít ve spolku vždy několik, přičemž na začátku vám jsou spíše do počtu, ale časem se z nich stává celkem samostatně myslící válečník, který v boji hodně pomůže. Vylepšovat schopnosti Assassinů můžete skrze jejich posílání na zabijácké cesty po celé Evropě. Assassinům tak roste level, přičemž vy se pak jen staráte o jejich výbavu. Tento nový prvek hru hodně oživuje a určitě se i vám bude vždy nějaká ta pomoc hodit. Každopádně ještě nyní musíme říci, že Brotherhood rozhodně není lehkou hrou. Některé mise sice zvládnete s prstem v nose, ale najdou se i takové, u kterých budete házet ovladačem a vývojářům vymýšlet přídavná jména.

Když už jsme nakousli společenství Assassinů, tak musíme několik slov ztratit i o samotných šarvátkách, kterých bude během hry více než dost. Ezio umí většinu komb a chvatů z druhého dílu, ale přibudou i nějaké ty novinky, které většinou reagují na nové možnosti nepřátel. Ostatně, AI je v Brotherhoodu na vysoké úrovni a několikrát se nám i stalo, že nás sejmula i normální městská stráž. Nepřátelé se totiž kryjí, seč jim síly stačí a dokonce najdete i protivníky, kteří se umí velmi rychle vyhýbat vašim ranám. Rovněž jsou protivníci daleko agresivnější v boji, takže můžete čekat i několik výpadů najednou. Stejně tak vás nepřátelé během šarvátky chytají, aby vás mohl praštit jejich kolega. Ezio a vy tak budete mít co dělat, abyste vše přežili ve zdraví. V tomto sloupečku se ještě dostáváme k jedné novince Brotherhoodu. Během hraní potkáte i ve městě spoustu nepřátel na koni. Ti z něj dokonce útočí, takže je z koně budete muset nejprve dostat dolů, abyste jim zasadili finální ránu. Naštěstí stačí útok vykrýt a Ezio vojáka na koni sejme dolů. Co se tak rozmanitosti soubojů v Brotherhoodu týče, nemáme námitek.

Předchozí dvě Assassin´s Creed hry měly jednu věc společnou. Neobsahovaly žádný online multiplayer. Po něm už sice hráči volali po vydání prvního dílu, ale objevuje se až nyní v Brotherhoodu. Základ multiplayeru je stejný, jako v singleplayeru. Jste vrah a podle toho se chováte. Nyní jen nelovíte NPCčka, ale živého protivníka, kterého vám vybere automaticky sama hra. Jenomže, ve hře nejste sami, takže i vy se stáváte rovnou lovnou zvěří. Kolikrát se nám stalo, že jsme byli někomu na stopě a zrovna nás někdo sejmul ze zálohy. Z lovce se tak rázem stane oběť. V tom ale tkví vůbec celá krása multiplayeru, protože si nikdy nemůžete být ničím jistí.

Multiplayerová část Brotherhoodu pak obsahuje jen dva herní režimy, ale docela dost map, které jsou sice menší, ale jako dělané pro honičky po ulicích nejen Říma, ale i Forli, Florencie nebo Benátek. Na začátku každé hry si pak hráč vybere jednu ze sedmnácti postav, za kterou bude hrát. Na výběr je třeba kat, úředník, klaun nebo mnich, přičemž se nejedná vždy o originální postavičku v dané hře. Během hraní totiž potkáte na chlup stejné NPC postavy, u kterých když se spletete a sejmete je místo živého protivníka, vašemu bodovému kontu to určitě nepřilepší. Celkově musíme konstatovat, že se multiplayer v Assassin´s Creed určitě povedl a zdá se, že má i velkou budoucnost. Už nyní je odhaleno první DLC a do budoucna určitě přibudou i další.

Už druhý díl obsahoval opravdu nádhernou grafiku, nad kterou padala ústa nejednomu hráči. Vývojáři ji do Brotherhoodu ještě trošinku učesali, a je to už na první pohled hodně znát. Prostředí je plné detailů a perfektně vymodelované postavy poté berou dech. Grafická stránka si tak i nyní odnáší absolutorium. Jediné co ji možná trošinku shazuje, je ne zrovna stabilní framerate. Stačí totiž, aby se na obrazovce dělo více věcí najednou a fps jde dolu jako kabinka na horské dráze. Hold je vidět, že Ubisoft s Brotherhoodem ždíme konzoli i za jejími možnostmi. Nyní se dostáváme k hudební stránce, která obsahuje hodně skladeb z druhého dílu, ale také si poslechnete několik novinek. Precizní je pak opět dabing, který dodává hře potřebnou atmosféru. Ani zde totiž nechybí některé italské fráze, které jsou poté v titulcích přeloženy do angličtiny.

Assassin´s Creed: Brotherhood se na první pohled může jevit jako o něco větší datadisk k druhému dílu. Ve skutečnosti by se v klidu mohlo jednat o třetí díl, protože nabízí kupu herních novinek a dále rozšiřuje velmi zajímavý příběh. Navíc nesmíme zapomenout ani na herní dobu, která je na dnešní poměry hodně nadprůměrná. Pokud máte rádi předchozí dva díly Assassin's Creed, tak s Brotherhoodem ani chvilku neotálejte.

Hru na recenzi poskytl herní obchod GameLeader

Assassin’s Creed: Brotherhood

ps3x360
UbiSoft, Ubisoft Montreal
Datum vydání hry:
16. 11. 2010
KARTA HRY
9/10

Komentáře