Alien Ressurection

recenze  22
Martin Šmíd, 8. 2. 2010 21:42
V roce 1997 přišel do kin už čtvrtý Vetřelec, který nám opět představil Ellen Ripleyovou a její doposud nejnovější dobrodružství. Mnozí fanoušci čtvrté pokračování označili za vůbec nejslabší díl, s čímž souhlasíme bohužel i my. V roce 2000 se tento film dočkal i herního zpracování, které na rozdíl od filmu patří k těm vůbec nejlepším hrám s nepřítelem označovaného jako Vetřelec. Pojďme se na samotnou hru podívat.

Samotná hra Alien: Resurrection kopíruje celkem věrně svoji filmovou předlohu. Uběhlo více jak 200 let od doby, kdy Ellen Riplyová skočila ve věznici do rozžhavené pece ve chvíli, kdy ji z hrudníku vylezla Vetřelčí královna. Společnost se nemůže ztrátou Vetřelčí královny smířit, a tak se z krevních vzorků začala pokoušet Ellen Ripleyovou naklonovat, včetně onoho černého dárku v jejím hrudníku. Až několikátý pokus o klon se úspěšně podařil a vědci získali Vetřelčí královnu. Shodou náhod přežil i klon Ellen Ripleyové, který byl ale napůl člověkem a napůl Vetřelcem. Měl sice podobu Ellen Ripleyové, ale místo krve měl kyselinu a dokonce disponoval vetřelčím smyslem. Ellen se začala celkem rychle učit, ale vůbec netuší, že v laboratořích a vojenských prostorech už žije několik desítek Vetřelců, kteří se připravují loď ovládnout. S prvním alarmem se otevře vaše cela a hra může začít.

Alien: Resurrection je v základu normální akční střílečka, která má ale velmi hutnou a temnou atmosféru. Za každým rohem totiž může čekat zubatá smrt, která vám udělá díru do hlavy. Jak už jste mohli z předchozích řádků pochopit, hrajete za naklonovanou Ripleyovou, která se chce z tohoto novodobého pekla dostat. Vetřelců je plná loď a nejen jich, takže utéci je úkol prakticky nemožný. Nebyla by to ale Ripleyová, aby se o útěk alespoň nepokusila. Během hry vás čekají souboje s řadou vetřelců, přičemž potěší jejich umělá inteligence, která je na hodně vysoké úrovni. Občas se tak stane, že pokud jste silně vyzbrojeni, Vetřelec vás raději přejde a radši si to s vámi nerozhází. Rovněž ale Vetřelci vycítí, pokud máte akutní nedostatek nábojů. To se pak těšte na obrovské peklo. Vzhledem k tomu, že nábojů ve hře rozhodně není dostatek, očekávejte zběsilé honičky s Vetřelci v každém levelu. Daleko šílenější jsou honičky s jejich pavoukovitou obdobou – facehuggery. Pokud na vás tato potvora skočí dříve, než ji stihnete zabít, je konec a vás čeká opakovaní levelu. 

Díky těmto pasážím začíná být Alien: Resurrection velmi frustrující záležitostí, která vás nutí švihnout ovladačem o zem. Naštěstí hra obsahuje auto ukládání v celkem pravidelných intervalech, takže nikdy nepůjdete level od začátku. Celkově Alien: Resurrection obsahoval osm rozlehlých levelů, které přinesly různorodé lokace na vesmírné lodi Auriga. Samotná hra poté vydržela něco kolem deseti hodin, což nebylo hodně, ale rovněž se nejednalo ani o podprůměr. Při pohledu na dnešní hry, které vydrží sotva jedno odpoledne, se jednalo o vysoký standard.

Technické zpracování hry bylo na svou dobu už poněkud zastaralejší. Dopomohl tomu i fakt, že Alien: Resurrection vyšel až na konci života prvního Playstationu, kdy už všichni byli zhýčkaní videi připravovaného Playstationu 2. Musíme ale říci, že i tak hra vypadala v rámci možností hodně dobře a občas jsme obdivovali do detailu propracované Vetřelce a jejich o něco menší verzi facehuggery. Co dopomohlo hře na uvěřitelnosti, byly především animace samotných Vetřelců, kteří se pohybovali jako ve filmu a budili dojem skutečného monstra. Takový pohyb plavání Vetřelce nás budí ze snů do dnes. Dobře na tom byl i samotný level design. Nejprve jsme se pohybovali pouze po chodbách, ale později jsme se dostali i do zatopené kuchyně nebo doků. Na dobré úrovni byly i všelijaké zvuky, které byly převzaty z filmu. Naproti tomu hudba ve hře nebyla skoro žádná a trošinku to tak kazilo celkový zážitek. 

Co jsme ale museli na hře pochválit, bylo mistrně zvládnuté ovládání, které poté využívala i celá řádka her na Playstationu 2. Levým analogem jsme se pohybovali a pravým rozhlíželi, takže ovládání bylo na svoji dobu opravdu hodně přesné. Trošinku menší potíže si zažili hráči s Dualshocky bez analogových páček, protože pak byla hra dosti pomalá a utrápená. Navíc díky velmi rychlým protivníkům se ze hry stala celkem hodně těžká záležitost. Ono už v základu a při analogovém ovládání byl Alien: Resurrection hodně těžkou hrou, ale obtížnost se s ovládáním pomocí tlačítek ještě zvýšila.

Alien: Resurrection je na prvním Playstationu skvělou akční podívanou, které nechybí velmi hutná atmosféra plná strachu, slizu a ohavných potvor. V době, kdy už pomalinku startoval druhý Playstation nepřinesl Alien: Resurrection žádnou převratnou grafickou podívanou, ale díky tomu, že se dobře hrál a přinesl i zajímavé levely, patří k tomu nejlepšímu, co se ze značky Alien zatím do videoher dostalo. Hru doporučují čtyři naklonované Ripleyové z pěti.

Alien Resurrection

ps1
Fox Interactive, Argonaut Games
Datum vydání hry:
10. 10. 2000
Žánr:
Střílečka
KARTA HRY
8/10

Komentáře