Alex Kidd in Miracle World DX

recenze  6
Martin Šmíd, 7. 7. 2021 18:00
V osmdesátých letech SEGA ještě neměla za maskota nejrychlejšího modrého ježka na světě, takže se musela spoléhat na hrdinu jménem Alex Kidd, který dostal hned několik na svoji dobu solidních plošinovek na konzolích Master System a Mega Drive/Genesis, přičemž tou vůbec nejlepší byla ta s názvem Alex Kidd in Miracle World z roku 1986. V devadesátých letech SEGA přišla se Sonicem, takže pro Alexe Kidda nebylo místo a následně se tak objevil už jen v různých kompilacích starších her. Před nějakou dobou herní vydavatel Merge Games oznámil přípravu kompletního remaku nejslavnějšího dobrodružství Alexe Kidda, který z prvních ukázek nevypadal vůbec špatně, hlavně díky modernějšímu vizuálnímu zpracování, navíc vývojáři slibovali i nový obsah a další novinky. Protože mám klasické plošinovky rád, nemohl jsem si remake nechat ujít, ale po zahrání bych byl asi rád, pokud by se mi do rukou nikdy nedostal.

Recenzovaná verze: PlayStation 4/ PlayStation 5

Alex Kidd není nějakým velkým akčním hrdinou, ale když se do království Radaxian dostane zlý Janken Veliký, rozhodne se ho zastavit a vyhnat, a tím překazit jeho nepěkné plány. Příběh není extra zajímavý, originální nebo složitý, ale to se u remasteru tak staré hry dalo čekat. Vlastně svoji základní strukturou a rozsahem dost připomíná první hry s Mariem, ale i další dobové plošinovky. Přesto vývojáři přidali do úrovní několik NPC postav. S nimi je možné komunikovat, čímž hra získala další solidně napsané dialogy. Díky tomu není příběh tak strohý jako v originálu a cesta hlavního hrdiny má najednou větší smysl. Nové dialogy dobrodružství určitě příjemně obohacují, ačkoliv samozřejmě nejde o něco zásadního.

Než se pustím na hratelnost a vůbec hru samotnou, musím pochválit vývojáře za kompletně nový pěkný grafický kabátek, do něhož hru Alex Kidd in Miracle World navlékli. Ten ji totiž hodně sluší a užíval jsem si ho po celou dobu hraní. Oproti originálu jsou úrovně detailnější, mají více objektů a efektů, to stejně platí i o hlavním hrdinovi a nepřátelích s novými animacemi. Nejde ovšem jen o vizuální kabátek, protože vývojáři modernizovali i ozvučení a hudební doprovod, takže byste opravdu nehádali, že tu máme před sebou 35 let starou hru. Alex Kidd in Miracle World DX spíše připomíná audiovizuální stránkou modernější nezávislou produkci. Skvělé určitě je, že stisknutím tlačítka R2 je možné se přepnout do originálního zpracování, což se projeví nejen na vizuálu, ale také ozvučení a hudebním doprovodu. Dělal jsem to poměrně často a musím říci, že rozdíl je opravdu propastný ve všech směrech. 

Audiovizuální stránka hry Alex Kidd in Miracle World DX je velmi dobrá, takže se asi ptáte při pohledu na výslednou známku, kde je zakopaný pes. Vytvořit přece remaster videoherní klasiky musí být jednoduché a ne tolik pracné ani drahé, když máte k dispozici předlohu. Tak to ale určitě není. Předělat videoherní klasiku do moderního kabátku umí prakticky každý, ale upravit hratelnost, aby byl zachován duch originálu a zároveň působila moderně, to už umí jen opravdu málo studií, která se navíc na podobné předělávky roky specializují. Mezi takové odborníky patří nejen texaské studio Bluepoint Games, ale třeba i studia Toys for Bob a Vicarious Visions. Tato studia zjistila, že videoherní průmysl se neustále posouvá a i nároky hráčů na hry se každým rokem zvyšují. Dnes se chtějí hráči hlavně bavit a mít veškerý komfort při hraní, a ne se vztekat kvůli špatnému designu i celé řadě dalších chyb. Co tedy mohlo kvůli videoherním začátkům projít před třiceti lety, dnes už jen těžko obstojí, a právě recenzovaný Alex Kidd in Miracle World DX je toho krásným důkazem.

Alex Kidd in Miracle World DX se dá popsat jako klasická 2D hardcore hopsačka, kde musíte překonávat překážky, pasti a také nejrůznější druhy protivníků, přičemž jakýkoliv nepovolený kontakt je okamžitě trestán smrtí. Dnes na taková pravidla nejsme moc zvyklí, ale na druhou stranu mi zase tak moc nevadí, vlastně by mi u Alexe Kidda nevadila, pokud by vše fungovalo tak, jak má. A to bohužel nefunguje. Už po pár minutách jsem byl naprosto šílený a nepříčetný z ovládání, které je nepřesné, nespolehlivé a stará se o spoustu smrtí a tím pádem i nepřeberné množství frustrujících okamžiků. Kolikrát jsem si říkal, že si hlavní hrdina dělá, co chce. Vzhledem k tomu, že je Alex Kidd in Miracle World DX hra, která vyžaduje od hráče maximální přesnost a nic neodpouští, je ovládání opravdu obrovský problém. Bohužel ne jediným, protože hitboxy jsou také kapitola sama pro sebe. Ty jsou značně nepředvídatelné a kolikrát jsem uhodil do protivníka z opravdu krátké vzdálenosti a nic se mu nestalo, zatímco následně jsem ho bouchnul z delší dálky a normálně jsem ho zabil. Hitboxy se navíc liší u každého protivníka a svým způsobem jde o pokus omyl, což už u tak těžké hry na zábavě rozhodně nepřidá. Znovu musím zopakovat, že proti hardcore hrám podobného typu nic nemám, ale ty musí být férové a nesmí házet zbytečně klacky pod nohy.

Z předchozího odstavce je patrné, že má hra Alex Kidd in Miracle World DX několik hodně nepříjemných bolístek, které zabouchnou dveře potencionálním nováčkům a fanoušky originálu určitě také moc nepotěší. Bohužel ji nepomáhá ani na dnešní dobu už hodně zastaralý design úrovní. Díky němu jsou jednotlivé levely dost nezajímavé a strohé, i když na druhou stranu musím vyzdvihnout rozmanitost. Vývojáři připravili pro tento remake i několik nových úrovní, ale že by na tom byly výrazně lépe, se také říci nedá. Po úrovních se pohybují nepřátelé, ať už na zemi nebo ve vodě. Jejich druhů je celkem dost, ale jejich rozmístění je kolikrát dost nelogické, a vlastně je na něm i vidět, že vývojáři tímto uměle zvyšují obtížnost. Někdy totiž překonat protivníka je opravdu hodně náročné a vyžaduje správné načasování, ale hlavně štěstí. Takové překonání protivníka je vždy spíše o náhodě než skillu hráče, a to je vlastně to, co mi vadí na této hře nejvíce. Mario také umí být těžký, ale naprosto férový a má jasně dané herní mechaniky. I proto jsem neměl při překonání úrovní v Alex Kidd in Miracle World DX žádnou radost.   

Hlavní hrdina Alex Kidd toho v základu moc neumí. Skáče, umí pěstí sejmout slabšího protivníka a sem tam i překoná nějakou překážku. Aby byla hratelnost rozmanitější, může hlavní hrdina využívat několik speciálních předmětů, které lze najít průzkumem světa, ale také je nakupovat u obchodníků za nastřádané penízky. Jde svým způsobem o powerupy, které jsou dnes součástí každé plošinovky, ale v roce 1986 to takovým pravidlem nebylo. Je tak možné využívat speciální střely na likvidaci protivníků na dálku, případně maxickou kapsli, která vytváří klony hlavního hrdiny. Ty se hodí hlavně v momentě, když hlavního hrdinu obklopí velké množství protivníků, ale takových momentů je ve hře ve výsledku docela málo, takže využití tohoto powerupu je trochu diskutabilní. Zatímco klasické levely jako takové moc neohromí, líbilo se mi, že jsem občas mohl řídit vrtulník či motorku. Ovládání těchto strojů má také své mouchy a jdou navíc snadno zničit, ale starají se alespoň o nějaké větší oživení.

Alex Kidd in Miracle World DX kromě střetů s klasickými řadovými protivníky obsahuje i souboje s bossy. Těch není málo, ale musím říci, že několik střetů s těmito protivníky jsou spíše utrpením. Probíhají totiž skrze minihru kámen, nůžky a papír, takže jsou čistě o náhodě. To je značně otravné, protože pokud na náhodě selžete, jste posláni na checkpoint a někdy až na začátek úrovně. Asi si umíte představit, jak jsem tady nadával. Naštěstí pozdější souboje s bossy jsou už klasičtějšího ražení, ale že by byly nějak nápadité nebo zajímavé, to se říci nedá. Pokud by vás ale souboje s bossy zaujaly, můžete si po dohrání pustit nový Boss Rush režim a všechny si zopakovat.

Vývojáři si možná byli vědomi toho, že obtížnost hry Alex Kidd in Miracle World DX je ve spojení s řadou problémů opravdu hodně vysoká, a tak přidali možnost zapnout si nekonečné množství životů. Díky tomu tak po každém selhání začínáte u nejbližšího checkpointu. Záchytných míst je celkem dost po úrovních, jen na ně hra přímo neupozorňuje. Asi bych ocenil, pokud by hra dala nějak vědět, že jsem checkpointu dosáhl a mohl tak mít klid. Když si každopádně zapnete nekonečně životů, bohužel přijdete o možnost získat trofeje/achievementy. Na jednu stranu to zamrzí, na druhou je pak průchod o něco snesitelnější. Pro ty největší fanoušky připravili vývojáři po dohrání kromě zmíněného režimu Boss Rush i Classic Mode, během něhož je hra přesně taková, jako v roce 1986, takže bez checkpointů a několika dalších novinek představených v remaku.

Remake hry Alex Kidd in Miracle World DX potěší svým povedeným audiovizuálním zpracováním, ale bohužel zklame zastaralou hratelností a celou řadou problémů, které z hardcore plošinovky dělají dost frustrující záležitost. Opravdu bych si přál, aby vývojáři věnovali stejnou péči jako audiovizuálnímu zpracování i hratelnosti. Takto tu máme před sebou jen průměrnou hru, která si jen těžko získá nové hráče a i fanoušci budou mít dost rozpačité pocity. 

Alex Kidd in Miracle World DX

ps4xoneps5xsx
Merge Games, Jankenteam
Datum vydání hry:
24. 6. 2021
Žánr:
Plošinovka, Adventura, Indie, Arkáda
KARTA HRY
5/10

Komentáře